Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Genetické tajemství hálek

 |  3. 9. 2015
 |  Vesmír 94, 476, 2015/9

Genom bejlomorky obilné skrývá překvapivě rozsáhlý arzenál genů pro tvorbu hálek na hostitelské rostlině.

Bejlomorka – obávaný škůdce

Hálky čili cecidie – prapodivné „boule“ či výrůstky na listech, stoncích či kořenech rostlin – přitahují pozornost vědců odedávna. Například slavný italský přírodovědec Marcello Malpighi jim v roce 1686 věnoval samostatné pojednání De Gallis. Hálky samozřejmě neunikly všestranné zvídavosti Charlese Darwina. Celé generace přírodovědců včetně Malpighiho a Darwina byly přesvědčeny, že se hálka tvoří v reakci rostliny na tekutinu, kterou vyloučí do rostlinných pletiv samička s nakladeným vajíčkem. Teprve na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let 19. století prokázali přírodovědci H. Adler a M. W. Beyerinck, že množení buněk rostliny a tvorba hálky je výsledkem aktivity larvy, která se z vajíčka vylíhne.

Za více než sto let, jež od Adlerova a Beyerinckova objevu uběhly, zájem vědců o hálky neochabl. Naopak. Dnes je známo více než 13 000 druhů členovců, kteří napadají rostliny a nutí je k růstu hálek.1) Hálkotvorné členovce nalezneme nejen mezi zástupci sedmi různých řádů hmyzu, ale také mezi roztoči vlnovníky. Významně promlouvá do výzkumu vzniku hálek genomika. Početný mezinárodní tým pod vedením Stephena Richardse z houstonské Baylor College of Medicine a Jeffreyho Stuarta z Purdue University ve West Lafayette nyní nahlédl do úžasného arzenálu, s jehož pomocí zajištuje růst hálek na obilí bejlomorka obilná (Mayetiola destructor).

Nyní vidíte 25 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...