Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Genetické tajemství hálek

 |  3. 9. 2015
 |  Vesmír 94, 476, 2015/9

Genom bejlomorky obilné skrývá překvapivě rozsáhlý arzenál genů pro tvorbu hálek na hostitelské rostlině.

Bejlomorka – obávaný škůdce

Hálky čili cecidie – prapodivné „boule“ či výrůstky na listech, stoncích či kořenech rostlin – přitahují pozornost vědců odedávna. Například slavný italský přírodovědec Marcello Malpighi jim v roce 1686 věnoval samostatné pojednání De Gallis. Hálky samozřejmě neunikly všestranné zvídavosti Charlese Darwina. Celé generace přírodovědců včetně Malpighiho a Darwina byly přesvědčeny, že se hálka tvoří v reakci rostliny na tekutinu, kterou vyloučí do rostlinných pletiv samička s nakladeným vajíčkem. Teprve na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let 19. století prokázali přírodovědci H. Adler a M. W. Beyerinck, že množení buněk rostliny a tvorba hálky je výsledkem aktivity larvy, která se z vajíčka vylíhne.

Za více než sto let, jež od Adlerova a Beyerinckova objevu uběhly, zájem vědců o hálky neochabl. Naopak. Dnes je známo více než 13 000 druhů členovců, kteří napadají rostliny a nutí je k růstu hálek.1) Hálkotvorné členovce nalezneme nejen mezi zástupci sedmi různých řádů hmyzu, ale také mezi roztoči vlnovníky. Významně promlouvá do výzkumu vzniku hálek genomika. Početný mezinárodní tým pod vedením Stephena Richardse z houstonské Baylor College of Medicine a Jeffreyho Stuarta z Purdue University ve West Lafayette nyní nahlédl do úžasného arzenálu, s jehož pomocí zajištuje růst hálek na obilí bejlomorka obilná (Mayetiola destructor).

Nyní vidíte 25 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné