Aktuální číslo:

2021/4

Téma měsíce:

Město

Černá díra se probudila po 26 letech

 |  3. 9. 2015
 |  Vesmír 94, 477, 2015/9

Astronomové zkoumající černé díry nyní zažívají velmi vzrušující období, neboť v polovině června 2015 se probudila v souhvězdí Labutě černá díra s názvem V404 Cygni. Má hmotnost převyšující deset hmotností Slunce a od nás je vzdálená téměř 8000 světelných let (Miller-Jones J. C. A. a spol., Astrophys. J. Letters 706, L230, 2009). Její jasnost zřejmě v důsledku náhlých přetoků hmoty z hvězdy velmi kolísá. Hmotnost hvězdného souputníka je podstatně menší. Odhaduje se, že je to hvězda hlavní posloupnosti a je o něco menší než naše Slunce. Nachází se poměrně blízko černé díry, protože oběžná perioda činí pouhých 6,5 dne. Tvar hvězdy je tak zřejmě v důsledku silného slapového působení černé díry zdeformovaný do tvaru vejce (viz obr.).

Současné přetoky hmoty z této hvězdy jsou natolik vydatné, že V404 Cyg při svých zjasněních výrazně převyšuje tok rentgenového záření Krabí mlhoviny, která je v jinak klidných dobách nejjasnějším rentgenovým zdrojem na noční obloze. Objekt V404 Cyg je známý již z minulosti. Počáteční písmeno V značí, že je objekt proměnný (z anglického „variable“), což se nyní zcela potvrzuje. Naposledy byla černá díra takhle aktivní v roce 1989, tedy před 26 lety, kdy ji objevila japonská rentgenová družice Ginga.1) Od té doby dřímala a až k našim detektorům od ní doputovalo jen málo záření.

Při svém nynějším zjasnění byla původně odhalena rentgenovým detektorem na palubě družice Swift (operované americkou NASA ve spolupráci s několika evropskými institucemi), která každý den monitoruje téměř celou oblohu. První detekce odhalily mírné zjasnění, o kterém byla záhy informována široká astronomická veřejnost prostřednictvím oběžníku o pozorovaných gama záblescích (Barthelmy S. D. a spol.). Následovala a dodnes pokračují další pozorování v celém oboru elektromagnetického spektra od rádiových vln až po záření gama. V404 Cyg zdaleka ještě neutichá, projevuje se dalšími mohutnými záblesky a je v současnosti předmětem zájmu všech astronomů zkoumajících černé díry v rentgenových dvojhvězdách. Díky moderním detektorům mohou astronomové pozorně sledovat vývoj událostí s nadějí, že se snad podaří odhalit část tajemství, která tato černá díra ukrývá.

 

Poznámky

1) Náhlá zjasnění u tohoto zdroje byla zaznamenána i v dávnější historii, kdy jsou známé výbuchy z let 1938 a 1956. To ale ještě rentgenová astronomie byla v plenkách, a tak se netušilo, že by se mohlo jednat o černou díru. Odhadovaná hmotnost více než desetkrát převyšující hmotnost Slunce vylučuje bílého trpaslíka nebo neutronovou hvězdu. V úvahu přichází pouze exotické objekty jako kvarková hvězda, jejichž existence je však pouze hypotetická.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jiří Svoboda

RNDr. Jiří Svoboda, Ph.D., (*1982) vystudoval MFF UK. V Astronomickém ústavu AV ČR se zabývá rentgenovou astronomií, zejména pozorováním černých děr v centrech aktivních galaxií. Je koordinátorem výzkumného programu Strategie Akademie věd Vesmír pro lidstvo.
Svoboda Jiří

Doporučujeme

Spočítat to covidu

Spočítat to covidu

Martin Šmíd  |  5. 4. 2021
Představte si, že jste starosta středně velkého města a že ve vašem městě propukne epidemie. Musíte rozhodnout, co proti ní udělat. Na jedné...
Turbo-venkovy

Turbo-venkovy

Radan Haluzík  |  5. 4. 2021
Jak bude při současném tempu globalizace vypadat zapadlý venkov naší planety v budoucnosti, řekněme za čtvrt století? Ony vesničky ztracené vysoko...
Bublina českých dějin

Bublina českých dějin

Jan Urban  |  5. 4. 2021
„V otázkách tak důležitých může býti a jest zajisté stanovisko různé. Avšak domníváme se, že myšlenky právě projevené už pro svou přímosť a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné