Aktuální číslo:

2025/2

Téma měsíce:

Sklo

Obálka čísla

Černá díra se probudila po 26 letech

 |  3. 9. 2015
 |  Vesmír 94, 477, 2015/9

Astronomové zkoumající černé díry nyní zažívají velmi vzrušující období, neboť v polovině června 2015 se probudila v souhvězdí Labutě černá díra s názvem V404 Cygni. Má hmotnost převyšující deset hmotností Slunce a od nás je vzdálená téměř 8000 světelných let (Miller-Jones J. C. A. a spol., Astrophys. J. Letters 706, L230, 2009). Její jasnost zřejmě v důsledku náhlých přetoků hmoty z hvězdy velmi kolísá. Hmotnost hvězdného souputníka je podstatně menší. Odhaduje se, že je to hvězda hlavní posloupnosti a je o něco menší než naše Slunce. Nachází se poměrně blízko černé díry, protože oběžná perioda činí pouhých 6,5 dne. Tvar hvězdy je tak zřejmě v důsledku silného slapového působení černé díry zdeformovaný do tvaru vejce (viz obr.).

Současné přetoky hmoty z této hvězdy jsou natolik vydatné, že V404 Cyg při svých zjasněních výrazně převyšuje tok rentgenového záření Krabí mlhoviny, která je v jinak klidných dobách nejjasnějším rentgenovým zdrojem na noční obloze. Objekt V404 Cyg je známý již z minulosti. Počáteční písmeno V značí, že je objekt proměnný (z anglického „variable“), což se nyní zcela potvrzuje. Naposledy byla černá díra takhle aktivní v roce 1989, tedy před 26 lety, kdy ji objevila japonská rentgenová družice Ginga.1) Od té doby dřímala a až k našim detektorům od ní doputovalo jen málo záření.

Při svém nynějším zjasnění byla původně odhalena rentgenovým detektorem na palubě družice Swift (operované americkou NASA ve spolupráci s několika evropskými institucemi), která každý den monitoruje téměř celou oblohu. První detekce odhalily mírné zjasnění, o kterém byla záhy informována široká astronomická veřejnost prostřednictvím oběžníku o pozorovaných gama záblescích (Barthelmy S. D. a spol.). Následovala a dodnes pokračují další pozorování v celém oboru elektromagnetického spektra od rádiových vln až po záření gama. V404 Cyg zdaleka ještě neutichá, projevuje se dalšími mohutnými záblesky a je v současnosti předmětem zájmu všech astronomů zkoumajících černé díry v rentgenových dvojhvězdách. Díky moderním detektorům mohou astronomové pozorně sledovat vývoj událostí s nadějí, že se snad podaří odhalit část tajemství, která tato černá díra ukrývá.

 

Poznámky

1) Náhlá zjasnění u tohoto zdroje byla zaznamenána i v dávnější historii, kdy jsou známé výbuchy z let 1938 a 1956. To ale ještě rentgenová astronomie byla v plenkách, a tak se netušilo, že by se mohlo jednat o černou díru. Odhadovaná hmotnost více než desetkrát převyšující hmotnost Slunce vylučuje bílého trpaslíka nebo neutronovou hvězdu. V úvahu přichází pouze exotické objekty jako kvarková hvězda, jejichž existence je však pouze hypotetická.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jiří Svoboda

RNDr. Jiří Svoboda, Ph.D., (*1982) vystudoval MFF UK. V Astronomickém ústavu AV ČR se zabývá rentgenovou astronomií, zejména pozorováním černých děr v centrech aktivních galaxií. Je koordinátorem výzkumného programu Strategie Akademie věd Vesmír pro lidstvo.
Svoboda Jiří

Doporučujeme

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem uzamčeno

Eva Bobůrková  |  3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná

Doba skleněná uzamčeno

Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak

Skleněný zázrak video

Marek Janáč  |  3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...