Aktuální číslo:

2021/7

Téma měsíce:

Požáry

Černá díra se probudila po 26 letech

 |  3. 9. 2015
 |  Vesmír 94, 477, 2015/9

Astronomové zkoumající černé díry nyní zažívají velmi vzrušující období, neboť v polovině června 2015 se probudila v souhvězdí Labutě černá díra s názvem V404 Cygni. Má hmotnost převyšující deset hmotností Slunce a od nás je vzdálená téměř 8000 světelných let (Miller-Jones J. C. A. a spol., Astrophys. J. Letters 706, L230, 2009). Její jasnost zřejmě v důsledku náhlých přetoků hmoty z hvězdy velmi kolísá. Hmotnost hvězdného souputníka je podstatně menší. Odhaduje se, že je to hvězda hlavní posloupnosti a je o něco menší než naše Slunce. Nachází se poměrně blízko černé díry, protože oběžná perioda činí pouhých 6,5 dne. Tvar hvězdy je tak zřejmě v důsledku silného slapového působení černé díry zdeformovaný do tvaru vejce (viz obr.).

Současné přetoky hmoty z této hvězdy jsou natolik vydatné, že V404 Cyg při svých zjasněních výrazně převyšuje tok rentgenového záření Krabí mlhoviny, která je v jinak klidných dobách nejjasnějším rentgenovým zdrojem na noční obloze. Objekt V404 Cyg je známý již z minulosti. Počáteční písmeno V značí, že je objekt proměnný (z anglického „variable“), což se nyní zcela potvrzuje. Naposledy byla černá díra takhle aktivní v roce 1989, tedy před 26 lety, kdy ji objevila japonská rentgenová družice Ginga.1) Od té doby dřímala a až k našim detektorům od ní doputovalo jen málo záření.

Při svém nynějším zjasnění byla původně odhalena rentgenovým detektorem na palubě družice Swift (operované americkou NASA ve spolupráci s několika evropskými institucemi), která každý den monitoruje téměř celou oblohu. První detekce odhalily mírné zjasnění, o kterém byla záhy informována široká astronomická veřejnost prostřednictvím oběžníku o pozorovaných gama záblescích (Barthelmy S. D. a spol.). Následovala a dodnes pokračují další pozorování v celém oboru elektromagnetického spektra od rádiových vln až po záření gama. V404 Cyg zdaleka ještě neutichá, projevuje se dalšími mohutnými záblesky a je v současnosti předmětem zájmu všech astronomů zkoumajících černé díry v rentgenových dvojhvězdách. Díky moderním detektorům mohou astronomové pozorně sledovat vývoj událostí s nadějí, že se snad podaří odhalit část tajemství, která tato černá díra ukrývá.

 

Poznámky

1) Náhlá zjasnění u tohoto zdroje byla zaznamenána i v dávnější historii, kdy jsou známé výbuchy z let 1938 a 1956. To ale ještě rentgenová astronomie byla v plenkách, a tak se netušilo, že by se mohlo jednat o černou díru. Odhadovaná hmotnost více než desetkrát převyšující hmotnost Slunce vylučuje bílého trpaslíka nebo neutronovou hvězdu. V úvahu přichází pouze exotické objekty jako kvarková hvězda, jejichž existence je však pouze hypotetická.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jiří Svoboda

RNDr. Jiří Svoboda, Ph.D., (*1982) vystudoval MFF UK. V Astronomickém ústavu AV ČR se zabývá rentgenovou astronomií, zejména pozorováním černých děr v centrech aktivních galaxií. Je koordinátorem výzkumného programu Strategie Akademie věd Vesmír pro lidstvo.
Svoboda Jiří

Doporučujeme

Jak můžeme dosáhnout vynikající úrovně výuky?

Jak můžeme dosáhnout vynikající úrovně výuky?

Clément Lafon Placette  |  14. 7. 2021
Jak poznáte, že jste odvedl dobrou práci? Pokud jste obeznámeni s neurolingvistickým programováním (nebo jste studentem, kterého jsem měl to...
Požáry v krajině

Požáry v krajině

Jiří Sádlo  |  12. 7. 2021
Centrální paradigma čili ústřední hláška vědeckého oboru ekologie ohně by mohla znít skromně: je normální, že příroda občas hoří.
Dobře už bylo

Dobře už bylo uzamčeno

David Storch  |  12. 7. 2021
„Biologická rozmanitost Země od prvohor po dnešek roste, ale tento nárůst byl přerušen pěti masovými vymíráními, z nichž to zatím poslední...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné