Aktuální číslo:

2020/5

Téma měsíce:

Sítě

Velká zemětřesení v Nepálu – (ne)jistá budoucnost

 |  9. 7. 2015
 |  Vesmír 94, 410, 2015/7

Před vznikem zemětřesení dochází v okolí jeho budoucího ohniska k deformacím horninového prostředí. To by mělo ovlivnit některé fyzikální veličiny měřitelné na zemském povrchu… Zemětřesení však přesto nedovedeme předpovídat. Kudy se tedy naše úvahy o budoucích zemětřeseních ubírají?

Nepálské zemětřesení z 25. dubna 2015, jehož velikost (magnitudo, M) dosáhla hodnoty 7,8, bylo nejsilnějším zemětřesením za uplynulý rok (naposledy M 7,9 u Aleutských ostrovů u Aljašky 23. června 2014, předtím 24. května 2013 hluboké zemětřesení M 8,3 pod Ochotským mořem západně od Kamčatky). To odpovídá dlouhodobé statistice opakovatelnosti zemětřesení o určité velikosti – ta stanoví, že k zemětřesení o síle přibližně M 8,0 dochází na Zemi průměrně jedenkrát ročně.

Zemětřesení je jev, jehož velikost, místo a čas vzniku nelze předpovědět. Lze ale – na základě dlouhodobých pozorování zemětřesení, prováděných již více než 100 let, a geologického a geodetického průzkumu aktivních oblastí – vymezit zóny, kde je vznik silného zemětřesení s ničivým potenciálem v budoucnu nevyhnutelný. Takovými ohroženými zónami jsou prakticky všechna rozhraní litosférických desek, jako např. známý Ring of Fire, oblouk obklopující pacifickou litosférickou desku, ale také rozhraní mezi deskou indickou a euroasijskou. Právě na tomto rozhraní leží Nepál.

Dramatická geologická historie této mimořádné oblasti začala přibližně před 125 miliony let, kdy se indická deska odtrhla od superkontinentu Gondwany a začala se pohybovat k severu směrem k Eurasii. Rychlost, se kterou tento pohyb probíhal, je nejvyšší zdokumentovanou rychlostí litosférické desky v geologické historii. Před přibližně 50 miliony let indická deska do desky euroasijské narazila. Tím začala kolize těchto dvou desek – proces, který probíhá dodnes. V důsledku této kolize vznikla mj. tibetská plošina a nejvyšší pohoří na Zemi, Himálaj. Rychlost pohybu indické desky směrem k severu zůstává i v současnosti úctyhodná; dosahuje 4 až 5 cm za rok.

Nyní vidíte 25 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorovi

Aleš Špičák

RNDr. Aleš Špičák, CSc., (*1955) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. V Geofyzikálním ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá tektonikou a geodynamikou.

Doporučujeme

Čmeláci vyřešili Molyneuxův problém

Čmeláci vyřešili Molyneuxův problém audio

Jaroslav Petr  |  24. 5. 2020
„Když se nevidomý člověk naučí hmatem rozeznat různé předměty, pozná je na první pohled, když se mu navrátí zrak?“ ptal se už v roce 1688 William...
Můj život s viry

Můj život s viry

Michal Anděl  |  4. 5. 2020
Když jsem byl malý kluk, rodiče se báli, že děti mohou onemocnět poliomyelitidou, tedy dětskou obrnou. Dětem kvůli ní atrofovaly svaly na...
Jim Peebles a dospívání kosmologie

Jim Peebles a dospívání kosmologie

Giovanni Acquaviva  |  4. 5. 2020
Moderní kosmologie objevila nové složky hmoty a energie vesmíru. Za teoretické objevy v kosmologii byla v roce 2019 polovina Nobelovy ceny za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné