Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Velká zemětřesení v Nepálu – (ne)jistá budoucnost

 |  9. 7. 2015
 |  Vesmír 94, 410, 2015/7

Před vznikem zemětřesení dochází v okolí jeho budoucího ohniska k deformacím horninového prostředí. To by mělo ovlivnit některé fyzikální veličiny měřitelné na zemském povrchu… Zemětřesení však přesto nedovedeme předpovídat. Kudy se tedy naše úvahy o budoucích zemětřeseních ubírají?

Nepálské zemětřesení z 25. dubna 2015, jehož velikost (magnitudo, M) dosáhla hodnoty 7,8, bylo nejsilnějším zemětřesením za uplynulý rok (naposledy M 7,9 u Aleutských ostrovů u Aljašky 23. června 2014, předtím 24. května 2013 hluboké zemětřesení M 8,3 pod Ochotským mořem západně od Kamčatky). To odpovídá dlouhodobé statistice opakovatelnosti zemětřesení o určité velikosti – ta stanoví, že k zemětřesení o síle přibližně M 8,0 dochází na Zemi průměrně jedenkrát ročně.

Zemětřesení je jev, jehož velikost, místo a čas vzniku nelze předpovědět. Lze ale – na základě dlouhodobých pozorování zemětřesení, prováděných již více než 100 let, a geologického a geodetického průzkumu aktivních oblastí – vymezit zóny, kde je vznik silného zemětřesení s ničivým potenciálem v budoucnu nevyhnutelný. Takovými ohroženými zónami jsou prakticky všechna rozhraní litosférických desek, jako např. známý Ring of Fire, oblouk obklopující pacifickou litosférickou desku, ale také rozhraní mezi deskou indickou a euroasijskou. Právě na tomto rozhraní leží Nepál.

Dramatická geologická historie této mimořádné oblasti začala přibližně před 125 miliony let, kdy se indická deska odtrhla od superkontinentu Gondwany a začala se pohybovat k severu směrem k Eurasii. Rychlost, se kterou tento pohyb probíhal, je nejvyšší zdokumentovanou rychlostí litosférické desky v geologické historii. Před přibližně 50 miliony let indická deska do desky euroasijské narazila. Tím začala kolize těchto dvou desek – proces, který probíhá dodnes. V důsledku této kolize vznikla mj. tibetská plošina a nejvyšší pohoří na Zemi, Himálaj. Rychlost pohybu indické desky směrem k severu zůstává i v současnosti úctyhodná; dosahuje 4 až 5 cm za rok.

Nyní vidíte 25 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorovi

Aleš Špičák

RNDr. Aleš Špičák, CSc., (*1955) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. V Geofyzikálním ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá tektonikou a geodynamikou.

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka Stanislava Lhotského.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné