Aktuální číslo:

2021/12

Téma měsíce:

Jeskyně

Velká zemětřesení v Nepálu – (ne)jistá budoucnost

 |  9. 7. 2015
 |  Vesmír 94, 410, 2015/7

Před vznikem zemětřesení dochází v okolí jeho budoucího ohniska k deformacím horninového prostředí. To by mělo ovlivnit některé fyzikální veličiny měřitelné na zemském povrchu… Zemětřesení však přesto nedovedeme předpovídat. Kudy se tedy naše úvahy o budoucích zemětřeseních ubírají?

Nepálské zemětřesení z 25. dubna 2015, jehož velikost (magnitudo, M) dosáhla hodnoty 7,8, bylo nejsilnějším zemětřesením za uplynulý rok (naposledy M 7,9 u Aleutských ostrovů u Aljašky 23. června 2014, předtím 24. května 2013 hluboké zemětřesení M 8,3 pod Ochotským mořem západně od Kamčatky). To odpovídá dlouhodobé statistice opakovatelnosti zemětřesení o určité velikosti – ta stanoví, že k zemětřesení o síle přibližně M 8,0 dochází na Zemi průměrně jedenkrát ročně.

Zemětřesení je jev, jehož velikost, místo a čas vzniku nelze předpovědět. Lze ale – na základě dlouhodobých pozorování zemětřesení, prováděných již více než 100 let, a geologického a geodetického průzkumu aktivních oblastí – vymezit zóny, kde je vznik silného zemětřesení s ničivým potenciálem v budoucnu nevyhnutelný. Takovými ohroženými zónami jsou prakticky všechna rozhraní litosférických desek, jako např. známý Ring of Fire, oblouk obklopující pacifickou litosférickou desku, ale také rozhraní mezi deskou indickou a euroasijskou. Právě na tomto rozhraní leží Nepál.

Dramatická geologická historie této mimořádné oblasti začala přibližně před 125 miliony let, kdy se indická deska odtrhla od superkontinentu Gondwany a začala se pohybovat k severu směrem k Eurasii. Rychlost, se kterou tento pohyb probíhal, je nejvyšší zdokumentovanou rychlostí litosférické desky v geologické historii. Před přibližně 50 miliony let indická deska do desky euroasijské narazila. Tím začala kolize těchto dvou desek – proces, který probíhá dodnes. V důsledku této kolize vznikla mj. tibetská plošina a nejvyšší pohoří na Zemi, Himálaj. Rychlost pohybu indické desky směrem k severu zůstává i v současnosti úctyhodná; dosahuje 4 až 5 cm za rok.

Nyní vidíte 25 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorovi

Aleš Špičák

RNDr. Aleš Špičák, CSc., (*1955) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. V Geofyzikálním ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá tektonikou a geodynamikou.

Doporučujeme

Roboti z laboratoře: malí, ale šikovní

Roboti z laboratoře: malí, ale šikovní

Ondřej Vrtiška  |  6. 12. 2021
Jak dopravit lék na přesné místo v organismu a uvolňovat ho v takovém množství, aby pomáhal bojovat s nemocí a nezatěžoval zbytečně tělo...
České objevy v jeskyni Sulfur

České objevy v jeskyni Sulfur uzamčeno

Marek Audy  |  6. 12. 2021
Zapáchající sirovodík se nedýchá zrovna nejlépe. Je tu horko. Shora na nás prší kyselina sírová nebo rovnou sněží síra. Po pár hodinách v...
Olomoucké výrečkobraní

Olomoucké výrečkobraní uzamčeno

Tomáš Grim  |  6. 12. 2021
Četba je zpravidla bezpečný koníček. Až do chvíle, než se jejím prostřednictvím stanete osobně aktéry detektivního příběhu. Pak vám v žilách...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné