Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Plazmatický cholesterol a cholesterol ve výživě

Na okraj článku prof. Gintera a odpovědi prof. Češky
 |  9. 7. 2015
 |  Vesmír 94, 449, 2015/7

Pochybovat o tom, že zvýšená hladina plazmatického cholesterolu představuje významné riziko aterosklerózy a jejích nejvážnějších důsledků, infarktu myokardu, ischemických cévních mozkových příhod či ischemické choroby dolních končetin, je v současné době plavbou proti silnému proudu velké řeky.

Naprostá většina doporučení odborných společností pro výživu, pro kardiologii, pro preventivní medicínu, pro aterosklerózu a mnoha dalších se v tom jednoznačně shoduje. V souladu s těmito doporučeními je i většina článků z předních světových časopisů a názory opačné jsou rozhodně významně minoritní. Proto jsou za jednoznačně rizikové považovány u zdravých lidí plazmatické hladiny celkového cholesterolu nad 5 mmol/l a LDL-cholesterolu nad 3,0 mmol/l, u lidí s rizikem kardiovaskulárního onemocnění, tedy například u pacientů s diabetem, arteriální hypertenzí či obezitou pak je doporučení mít tuto hladinu nižší než 4,5 mmol/l a LDL-chol pod 2,5 mmol/l. U těch, kteří jsou již po infarktu myokardu či mají jinou klinickou manifestaci aterosklerózy, je doporučeno mít LDL-cholesterol nižší než 1,8 mmol/l. Z tohoto hlediska se připojujeme ke stanovisku profesora Češky.

Mnohem složitější je to s doporučením o přísunu cholesterolu ve výživě. Přestože většina doporučení národních i mezinárodních společností dosud tradičně uvádí, že denní příjem cholesterolu v potravě by neměl překročit 300 mg, je zřetelné, že za větší částí denního obratu cholesterolu stojí jeho endogenní syntéza. Ta se rozhodně zvyšuje s energetickým přísunem a také s přísunem nasycených mastných kyselin a transmastných kyselin v dietě. Proto se pozornost nutriční vědy zaměřuje více tímto směrem. A proto také například zcela současné americké vládní doporučení o dietě neuvádí limit pro přísun cholesterolu v potravě.

Z tohoto hlediska je také potřeba diskutovat geniální pokus Nikolaje Aničkova, který podával králíkům cholesterol izolovaný z vaječného žloutku a rozpuštěný ve slunečnicovém oleji (0,3–0,8 gramu cholesterolu denně). Pokud do této úvahy zařadíme i fakt, že králík je býložravec a s cholesterolem zřejmě nemá velkou šanci se běžně ve stravě setkávat, tak při všem obdivu k sérii Aničkovových nutričních pokusů se musíme dívat na interpretaci Aničkovova pokusu také kriticky. V porovnání s hmotností všežravce člověka dostali býložraví králíci o jeden až dva řády vyšší dávku cholesterolu, než může být lidský příjem cholesterolu (plazmatické hladiny cholesterolu se pak u jeho pokusných zvířat pohybovaly v rozmezí 13–26 mmol/l). Proto diskuse o reálné hranici doporučeného příjmu cholesterolu má mnohem větší než akademický význam. A právě z tohoto důvodu je Ginterovo upozornění na problém cenné. Jeho závěry jsou však především pro každodenní klinickou a preventivně pojatou medicínu neakceptovatelné.

Literatura

Scientific Report of the 2015 Dietary Guidelines Advisory Committee, volně ke stažení z www.health.gov/dietaryguidelines/2015.asp#resources.

Ze zprávy citujeme:

Saturated fat. […] the DGAC concluded that the U.S. population should continue to monitor saturated fat intake. Saturated fat is still a nutrient of concern for overconsumption, particularly for those older than the age of 50 years.

Cholesterol. Previously, the Dietary Guidelines for Americans recommended that cholesterol intake be limited to no more than 300 mg/day. The 2015 DGAC will not bring forward this recommendation because available evidence shows no appreciable relationship between consumption of dietary cholesterol and serum cholesterol, consistent with the conclusions of the AHA/ACC report. Cholesterol is not a nutrient of concern for overconsumption.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Diskuse

O autorech

Michal Anděl

Pavel Kraml

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné