O náladě na bodu mrazu a mizení peněz v černé díře

V předpovědích počasí slýcháme, že denní teploty poklesnou k bodu mrazu, budou se pohybovat kolem bodu mrazu apod. Na bodu mrazu se však nemusí ocitnout pouze teplota. V publicistických textech se dočítáme, že na bod mrazu klesly vztahy mezi státy, pod bod mrazu klesla důvěra v parlament a že na bodu mrazu je nejen atmosféra, nálada, ale i jednání nebo styky s klíčovým partnerem. Je zřejmé, že výraz bod mrazu zde ztrácí svou terminologickou platnost (i význam) a stává se součástí slovesných frazeologických spojení – frazémů. Spojení klesnout na / pod bod mrazu zde už pak samozřejmě neznamená „klesnout na / pod teplotu 0 °C“, ale „prudce se zhoršit, dostat se na velmi nízkou úroveň“. Podobně se frazém být na bodu mrazu už nijak netýká teploty 0 °C, ale užívá se ve významu „být velmi špatný, velmi napjatý; být, setrvávat na velmi nízké úrovni“.

Víceslovná pojmenování nemusí při frazeologizaci vstupovat jen do slovesných frazémů, někdy se i přímo z víceslovných pojmenování mohou stát jmenné frazémy. V takovém případě budou ve slovní zásobě existovat paralelně dvě různé – formálně však shodné – lexikální jednotky. Např. ustálené spojení černá díra je jednak astronomický termín označující kosmický objekt s vysokou hmotností a hustotou, který zakřivuje prostoročas a nedovoluje uniknout ani světelným paprskům, jednak frazém, jímž se označuje určitá část veřejného sektoru, nějaký projekt apod., které mají neuspokojitelnou – zejména finanční – potřebu a v nichž se bez účinku ztrácí vše, co do nich bylo vloženo. Za takovou „hladovou“ černou díru, která pohlcuje všechny investované prostředky a neustále vyžaduje vložení dalších, bývá pokládáno např. zdravotnictví, doprava, sport, hokej nebo mistrovství světa.

Nemusíme však zůstávat pouze u termínů z oblasti vědy. I víceslovná pojmenování z jiných oborů a oblastí se mohou stát východiskem pro vznik frazémů. Tak např. frazeologizací termínu jednosměrná ulice vznikl frazém s významem „jednosměrná, jednostranná činnost, takové fungování něčeho“. V publicistice se tak můžeme dočíst, že německo-český obchod nebo vyjednávání nejsou jednosměrná ulice. Podobně se víceslovné pojmenování červená karta, které ve fotbale signalizuje vyloučení hráče ze hry za hrubé porušení pravidel nebo za nesportovní chování, stalo východiskem pro shodně znějící frazém s významem „vyjádření nedůvěry, výzva k odchodu“: červenou kartu tak např. může ukázat parlament vládě nebo ji mohou voliči vystavit politikům.

Vznik frazémů z víceslovných pojmenování (často z víceslovných termínů), který jsme zde sledovali, patří k méně častým, avšak stále živým způsobům vzniku frazeologických jednotek. Vzpomeňme si na to, až se zase setkáme s takovými frazémy, jako jsou např. být (dobrým) odrazovým můstkem; být / ocitnout se / uváznout na mrtvém bodě; převést na společného jmenovatele; spojité nádoby; doba hájení.