Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Superrezoluční mikroskopie v biologii

 |  4. 6. 2015
 |  Vesmír 94, 352, 2015/6

Prolomení rozlišovacího limitu světelné mikroskopie (Vesmír 94, 168, 2015/3) přineslo další technologickou revoluci do biologického výzkumu. V živých systémech probíhá mnoho zajímavých dějů pod úrovní difrakcí limitovaného rozlišení 200 nm, přičemž tato oblast byla donedávna hájemstvím elektronové mikroskopie (a nověji i mikroskopie atomárních sil – AFM). Tento nově zviditelněný detailní svět organel a molekul je asi nejzajímavější pro pochopení molekulárních mechanismů zodpovědných za udržování komplexnosti živých soustav.

Překvapivý pokrok mikroskopických technik, a to hned na několika frontách současně, dovolil biologům nahlédnout do ultrastruktury buněk s využitím spektrálních možností viditelného světla, a to s rozlišením, které se již blíží k jednotkám nanometrů. Proč je to tak důležité? Biologové studují množství objektů, které se svou velikostí blíží původní limitě (např. viry nebo bakterie) a s použitím klasických technik světelné mikroskopie v podstatě nic zásadního nevidí. Při studiu eukaryotických buněk, které jsou zpravidla mnohem větší, jsme mohli studovat spoustu podrobností, ale i tak klíčové molekulární komplexy, substruktura membránových organel, uspořádání cytoskeletálních sítí nebo mezibuněčných propojení byla pod rozlišovací schopností klasických světelných mikroskopů. Elektronová mikroskopie je sice schopna tyto struktury zobrazit, ale pouze u fixovaných, nikoli živých preparátů, a to za cenu velmi komplikované přípravy vzorků.

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mikroskopie

O autorovi

Jan Černý

Prof. Jan Černý, Dr., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Na této fakultě přednáší buněčnou biologii, imunologii a histologii. Zabývá se kvantitativní imunologií, imunologickými aspekty mikrochimérismu a ve volném čase se pokouší pochopit molekulární a buněčné mechanismy působení sekundárních metabolitů produkovaných mikroorganismy i makroorganismy na lidské buňky. Podílí se na organizaci Mezinárodní biologické olympiády a soutěže EUSO, předsedá české Biologické olympiádě.
Černý Jan

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...