Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Superrezoluční mikroskopie v biologii

 |  4. 6. 2015
 |  Vesmír 94, 352, 2015/6

Prolomení rozlišovacího limitu světelné mikroskopie (Vesmír 94, 168, 2015/3) přineslo další technologickou revoluci do biologického výzkumu. V živých systémech probíhá mnoho zajímavých dějů pod úrovní difrakcí limitovaného rozlišení 200 nm, přičemž tato oblast byla donedávna hájemstvím elektronové mikroskopie (a nověji i mikroskopie atomárních sil – AFM). Tento nově zviditelněný detailní svět organel a molekul je asi nejzajímavější pro pochopení molekulárních mechanismů zodpovědných za udržování komplexnosti živých soustav.

Překvapivý pokrok mikroskopických technik, a to hned na několika frontách současně, dovolil biologům nahlédnout do ultrastruktury buněk s využitím spektrálních možností viditelného světla, a to s rozlišením, které se již blíží k jednotkám nanometrů. Proč je to tak důležité? Biologové studují množství objektů, které se svou velikostí blíží původní limitě (např. viry nebo bakterie) a s použitím klasických technik světelné mikroskopie v podstatě nic zásadního nevidí. Při studiu eukaryotických buněk, které jsou zpravidla mnohem větší, jsme mohli studovat spoustu podrobností, ale i tak klíčové molekulární komplexy, substruktura membránových organel, uspořádání cytoskeletálních sítí nebo mezibuněčných propojení byla pod rozlišovací schopností klasických světelných mikroskopů. Elektronová mikroskopie je sice schopna tyto struktury zobrazit, ale pouze u fixovaných, nikoli živých preparátů, a to za cenu velmi komplikované přípravy vzorků.

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mikroskopie

O autorovi

Jan Černý

Prof. Jan Černý, Dr., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Na této fakultě přednáší buněčnou biologii, imunologii a histologii. Zabývá se zejména dynamikou endozomálního systému s důrazem na antigenní prezentaci, membránovými mikrodoménami a vlivem nízkomolekulárních inhibitorů a sekundárních metabolitů na buněčnou fyziologii. Podílí se na organizaci Mezinárodní biologické olympiády a soutěže EUSO.
Černý Jan

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné