Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/10

Téma měsíce:

(Ne)pozornost

Obálka čísla

Superrezoluční mikroskopie v biologii

 |  4. 6. 2015
 |  Vesmír 94, 352, 2015/6

Prolomení rozlišovacího limitu světelné mikroskopie (Vesmír 94, 168, 2015/3) přineslo další technologickou revoluci do biologického výzkumu. V živých systémech probíhá mnoho zajímavých dějů pod úrovní difrakcí limitovaného rozlišení 200 nm, přičemž tato oblast byla donedávna hájemstvím elektronové mikroskopie (a nověji i mikroskopie atomárních sil – AFM). Tento nově zviditelněný detailní svět organel a molekul je asi nejzajímavější pro pochopení molekulárních mechanismů zodpovědných za udržování komplexnosti živých soustav.

Překvapivý pokrok mikroskopických technik, a to hned na několika frontách současně, dovolil biologům nahlédnout do ultrastruktury buněk s využitím spektrálních možností viditelného světla, a to s rozlišením, které se již blíží k jednotkám nanometrů. Proč je to tak důležité? Biologové studují množství objektů, které se svou velikostí blíží původní limitě (např. viry nebo bakterie) a s použitím klasických technik světelné mikroskopie v podstatě nic zásadního nevidí. Při studiu eukaryotických buněk, které jsou zpravidla mnohem větší, jsme mohli studovat spoustu podrobností, ale i tak klíčové molekulární komplexy, substruktura membránových organel, uspořádání cytoskeletálních sítí nebo mezibuněčných propojení byla pod rozlišovací schopností klasických světelných mikroskopů. Elektronová mikroskopie je sice schopna tyto struktury zobrazit, ale pouze u fixovaných, nikoli živých preparátů, a to za cenu velmi komplikované přípravy vzorků.

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mikroskopie

O autorovi

Jan Černý

Prof. Jan Černý, Dr., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Na této fakultě přednáší buněčnou biologii, imunologii a histologii. Zabývá se kvantitativní imunologií, imunologickými aspekty mikrochimérismu a ve volném čase se pokouší pochopit molekulární a buněčné mechanismy působení sekundárních metabolitů produkovaných mikroorganismy i makroorganismy na lidské buňky. Podílí se na organizaci Mezinárodní biologické olympiády a soutěže EUSO, předsedá české Biologické olympiádě.
Černý Jan

Doporučujeme

Zadání testu z titulní strany

Zadání testu z titulní strany

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů

Vypravěč velkých příběhů

Ondřej Vrtiška  |  29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž

Když dva vidí totéž, není to vždy totéž uzamčeno

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...