Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Mikroskopy v rukou biologů

 
 |  4. 6. 2015
 |  Vesmír 94, 348, 2015/6

V hi-tech přístrojích dnešních biologických laboratoří by Antonie van Leeuwenhoek sotva poznal „potomky“ mikroskopu, jímž pozoroval svá animalcula. Zdokonalení mikroskopické optiky, optimalizace osvětlení vzorku (zejména využití laserů) a způsobu záznamu spolu s počítačovým zpracováním obrazu dramaticky rozšířily naše znalosti o fungování organismů na úrovni jednotlivých buněk a molekul.

Zlomovým bodem při vývoji mikroskopických technik bylo zejména odhalení fluorescence, tedy schopnosti některých látek (fluoroforů) vyzařovat absorbované světlo určité vlnové délky v podobě sekundárního záření o vyšší vlnové délce a nižší energii. Výrazně se tím zvyšuje kontrast sledovaného objektu. Pomocí fluoroforů lze přesně, přímo či nepřímo, označit specifické buněčné struktury (jádro, mitochondrie, endoplazmatické retikulum atd.) nebo biologické makromolekuly, jako jsou proteiny či nukleové kyseliny.

Fluorofory jsou jednak malé molekuly (typicky organické sloučeniny s aromatickým jádrem), je mezi nimi zastoupena i řada přírodních pigmentů (např. chlorofyly rostlin), jednak celé proteiny, např. zelený fluorescenční protein (GFP) a jeho mutační varianty s odlišnými spektrálními vlastnostmi. Takovýmto proteinem lze na genetické úrovni označit i konkrétní protein v buňce a sledovat jeho lokalizaci.

Stereomikroskopy

Spojením dvou samostatných optických soustav (dvou objektivů a dvou okulárů) vznikl stereomikroskop (preparační lupa), který umožňuje získat ostrý trojrozměrný obraz objektu (povětšinou větších rozměrů). Slouží jak k preparačním účelům, tak k pozorování makroskopických detailů. Digitální snímání obrazu poskytuje možnost skládat série odlišně zaostřených snímků, a připravit tak velmi instruktivní ilustrace s velkou hloubkou ostrosti, a to i u objektů s extrémním kontrastem. Stereomikroskopy využívají především systematičtí biologové pro potřeby taxonomie a morfologie, ale slouží například i genetikům či buněčným a molekulárním biologům při lokalizaci produktů přepisu a překladu genetické informace na úrovni celého organismu či tkání. Běžně jsou využívány i fluorescenční varianty stereomikroskopů.

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mikroskopie

O autorech

Jana Nebesářová

Hana Sehadová

Radek Kaňa

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné