Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Mikroskopy v rukou biologů

 
 |  4. 6. 2015
 |  Vesmír 94, 348, 2015/6

V hi-tech přístrojích dnešních biologických laboratoří by Antonie van Leeuwenhoek sotva poznal „potomky“ mikroskopu, jímž pozoroval svá animalcula. Zdokonalení mikroskopické optiky, optimalizace osvětlení vzorku (zejména využití laserů) a způsobu záznamu spolu s počítačovým zpracováním obrazu dramaticky rozšířily naše znalosti o fungování organismů na úrovni jednotlivých buněk a molekul.

Zlomovým bodem při vývoji mikroskopických technik bylo zejména odhalení fluorescence, tedy schopnosti některých látek (fluoroforů) vyzařovat absorbované světlo určité vlnové délky v podobě sekundárního záření o vyšší vlnové délce a nižší energii. Výrazně se tím zvyšuje kontrast sledovaného objektu. Pomocí fluoroforů lze přesně, přímo či nepřímo, označit specifické buněčné struktury (jádro, mitochondrie, endoplazmatické retikulum atd.) nebo biologické makromolekuly, jako jsou proteiny či nukleové kyseliny.

Fluorofory jsou jednak malé molekuly (typicky organické sloučeniny s aromatickým jádrem), je mezi nimi zastoupena i řada přírodních pigmentů (např. chlorofyly rostlin), jednak celé proteiny, např. zelený fluorescenční protein (GFP) a jeho mutační varianty s odlišnými spektrálními vlastnostmi. Takovýmto proteinem lze na genetické úrovni označit i konkrétní protein v buňce a sledovat jeho lokalizaci.

Stereomikroskopy

Spojením dvou samostatných optických soustav (dvou objektivů a dvou okulárů) vznikl stereomikroskop (preparační lupa), který umožňuje získat ostrý trojrozměrný obraz objektu (povětšinou větších rozměrů). Slouží jak k preparačním účelům, tak k pozorování makroskopických detailů. Digitální snímání obrazu poskytuje možnost skládat série odlišně zaostřených snímků, a připravit tak velmi instruktivní ilustrace s velkou hloubkou ostrosti, a to i u objektů s extrémním kontrastem. Stereomikroskopy využívají především systematičtí biologové pro potřeby taxonomie a morfologie, ale slouží například i genetikům či buněčným a molekulárním biologům při lokalizaci produktů přepisu a překladu genetické informace na úrovni celého organismu či tkání. Běžně jsou využívány i fluorescenční varianty stereomikroskopů.

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mikroskopie

O autorech

Jana Nebesářová

Hana Sehadová

Radek Kaňa

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné