Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Komu svěřit svoje vejce?

 |  4. 6. 2015
 |  Vesmír 94, 323, 2015/6

Ve zvířecí říši je obvyklé, že o vajíčka či mláďata pečuje samice. Zvláště u druhů s vnitřním oplodněním často samec po kopulaci po anglicku zmizí za dalšími sexuálními dobrodružstvími a samici nezbývá než se o potomstvo postarat sama. Lépe jsou na tom samice druhů, jejichž mláďata by bez pomoci samce nepřežila – jejich otec je proto svolný s péčí vypomoci. Ještě lépe na tom samozřejmě jsou obě pohlaví u druhů, jejichž potomstvo žádnou péči nepotřebuje. Ale zdaleka nejlépe na tom jsou ty samice, které nechávají péči o potomstvo na samcích.

Samčí péči o potomstvo najdeme poměrně často u druhů s vnějším oplozením – samice ryb naklade vajíčka do samcem připraveného hnízda, a než samec vypustí mlíčí, má čas prchnout. Pro samce je výhodnější snůšku před predátory chránit, než ji také opustit a hledat další samici. Naproti tomu je dosti neobvyklé, aby se samec po páření (vnitřním oplození) rozhodl počkat, až mu samice naklade vajíčka a sama odejde. Přesně to však je případ některých mnohonožek z řádu Platydesmida. Na šedesát druhů tohoto řádu obývá Severní Ameriku, východní Asii od Japonska po Indonésii a několik druhů najdeme i ve Středozemí. Obvykle jsou poměrně dlouhé, hodně široké a značně ploché, typicky se vyskytují pod ležícími kusy dřev a na pařezech, kde spásají dřevokazné houby. S ohledem na nižší dostupnost vhodných stanovišť se tyto mnohonožky často vyskytují v početných koloniích tvořených jak samci, tak samicemi.

Co myslíte, je pro muže větší šance najít ženu svolnou k sexu v situaci, kdy je kolem žen (i mužů) hodně, nebo když je pravděpodobnost vůbec nějakou ženu potkat nízká? Ptát se na tuto věc lidí je ošidné, protože různí muži odpovídají různě. A právě v odlišné úspěšnosti jednotlivých mužů je onen zakopaný pes. Pokud je chlap neatraktivní, má větší šanci v rozptýlených populacích, kde si ženy příliš vybírat nemohou. Pokud však je samců nadbytek, samice obvykle pečlivě zvažuje, s kým se spářit.

Schopnost postarat se o potomstvo přitom může být znakem, který samice využívají pro volbu partnerů, jimž posléze odevzdají snůšku do péče. Jak lze posoudit schopnost postarat se o potomstvo u mnohonožek? Základem je zvážit, co nehlídané snůšce vlastně hrozí. Nebezpečí jsou dvě – nehlídaná vajíčka zplesnivějí, nebo je někdo sežere. Plísně lze snadno odstraňovat mechanicky. Mnohonožky sice neumějí aktivně bojovat či odhánět predátory, ale dovedou vajíčka přikrýt svým vlastním tělem a vylučovat terpenoidy, které mají repelentní charakter. Samci hlídají snůšku tak, že ji obtočí přední částí těla; dobrým znakem kvality samce může proto být jeho šířka. Šířka jeho těla skutečně koreluje s velikostí hlídané snůšky a tuto šířku může samice snadno zjistit během páření podle vzdálenosti kopulačních noh. (Tyto mnohonožky jsou totiž slepé.) Širší samci jsou celkově větší a mohou nejen lépe zakrývat vajíčka, ale také produkovat více terpenoidů, které pravděpodobně mají i antibakteriální účinky a pravděpodobně také odpuzují mravence, kteří na nehlídaná vajíčka mají zálusk. Rovněž velikost chráněné snůšky může naznačovat samcovy kvality – samci mnohonožek s největší hlídanou snůškou jsou atraktivní pro další samice. Podobně u lidí sukničkáři, kteří dobyli mnoho ženských srdcí, jsou přitažliví i pro (některé) další ženy – ať už je za tím zvědavost či pouhé „spoléhání se“ na vkus většiny. Princip nápodoby vůbec není hloupý (alespoň z evolučního hlediska, na hloupost takových žen se názory liší), protože umožní s takovým samcem zplodit syny, kteří budou atraktivní pro samičky, a dcery, které budou přitahovány k těm správným atraktivním partnerům. Zatímco však o atraktivitě mužů jsou publikovány stovky článků a každá druhá žena a dívka se cítí být expertem, o atraktivitě samců mnohonožek rodu Brachycybe víme jen to, že samičkám se prostě líbí ti „prostorově výraznější“. (Ethology, DOI: 10.1111/j.1439-0310.2010.01851.x)

Literatura

Kudo S.-I., Akagi Y., Hiraoka S., Tanabe T., Morimoto G.: Exclusive Male Egg Care and Determinants of Brooding Success in a Millipede. Ethology 117, 19–27, 2011; doi: 10.1111/j.1439-0310.2010.01851.x.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Ivan H. Tuf

Ivan Hadrián Tuf, Ph.D., (*1974) vystudoval Přírodovědeckou a Filozofickou fakultu UP v Olomouci, kde se na katedře ekologie a životního prostředí zabývá studiem půdní fauny.

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné