Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Komu svěřit svoje vejce?

 |  4. 6. 2015
 |  Vesmír 94, 323, 2015/6

Ve zvířecí říši je obvyklé, že o vajíčka či mláďata pečuje samice. Zvláště u druhů s vnitřním oplodněním často samec po kopulaci po anglicku zmizí za dalšími sexuálními dobrodružstvími a samici nezbývá než se o potomstvo postarat sama. Lépe jsou na tom samice druhů, jejichž mláďata by bez pomoci samce nepřežila – jejich otec je proto svolný s péčí vypomoci. Ještě lépe na tom samozřejmě jsou obě pohlaví u druhů, jejichž potomstvo žádnou péči nepotřebuje. Ale zdaleka nejlépe na tom jsou ty samice, které nechávají péči o potomstvo na samcích.

Samčí péči o potomstvo najdeme poměrně často u druhů s vnějším oplozením – samice ryb naklade vajíčka do samcem připraveného hnízda, a než samec vypustí mlíčí, má čas prchnout. Pro samce je výhodnější snůšku před predátory chránit, než ji také opustit a hledat další samici. Naproti tomu je dosti neobvyklé, aby se samec po páření (vnitřním oplození) rozhodl počkat, až mu samice naklade vajíčka a sama odejde. Přesně to však je případ některých mnohonožek z řádu Platydesmida. Na šedesát druhů tohoto řádu obývá Severní Ameriku, východní Asii od Japonska po Indonésii a několik druhů najdeme i ve Středozemí. Obvykle jsou poměrně dlouhé, hodně široké a značně ploché, typicky se vyskytují pod ležícími kusy dřev a na pařezech, kde spásají dřevokazné houby. S ohledem na nižší dostupnost vhodných stanovišť se tyto mnohonožky často vyskytují v početných koloniích tvořených jak samci, tak samicemi.

Co myslíte, je pro muže větší šance najít ženu svolnou k sexu v situaci, kdy je kolem žen (i mužů) hodně, nebo když je pravděpodobnost vůbec nějakou ženu potkat nízká? Ptát se na tuto věc lidí je ošidné, protože různí muži odpovídají různě. A právě v odlišné úspěšnosti jednotlivých mužů je onen zakopaný pes. Pokud je chlap neatraktivní, má větší šanci v rozptýlených populacích, kde si ženy příliš vybírat nemohou. Pokud však je samců nadbytek, samice obvykle pečlivě zvažuje, s kým se spářit.

Schopnost postarat se o potomstvo přitom může být znakem, který samice využívají pro volbu partnerů, jimž posléze odevzdají snůšku do péče. Jak lze posoudit schopnost postarat se o potomstvo u mnohonožek? Základem je zvážit, co nehlídané snůšce vlastně hrozí. Nebezpečí jsou dvě – nehlídaná vajíčka zplesnivějí, nebo je někdo sežere. Plísně lze snadno odstraňovat mechanicky. Mnohonožky sice neumějí aktivně bojovat či odhánět predátory, ale dovedou vajíčka přikrýt svým vlastním tělem a vylučovat terpenoidy, které mají repelentní charakter. Samci hlídají snůšku tak, že ji obtočí přední částí těla; dobrým znakem kvality samce může proto být jeho šířka. Šířka jeho těla skutečně koreluje s velikostí hlídané snůšky a tuto šířku může samice snadno zjistit během páření podle vzdálenosti kopulačních noh. (Tyto mnohonožky jsou totiž slepé.) Širší samci jsou celkově větší a mohou nejen lépe zakrývat vajíčka, ale také produkovat více terpenoidů, které pravděpodobně mají i antibakteriální účinky a pravděpodobně také odpuzují mravence, kteří na nehlídaná vajíčka mají zálusk. Rovněž velikost chráněné snůšky může naznačovat samcovy kvality – samci mnohonožek s největší hlídanou snůškou jsou atraktivní pro další samice. Podobně u lidí sukničkáři, kteří dobyli mnoho ženských srdcí, jsou přitažliví i pro (některé) další ženy – ať už je za tím zvědavost či pouhé „spoléhání se“ na vkus většiny. Princip nápodoby vůbec není hloupý (alespoň z evolučního hlediska, na hloupost takových žen se názory liší), protože umožní s takovým samcem zplodit syny, kteří budou atraktivní pro samičky, a dcery, které budou přitahovány k těm správným atraktivním partnerům. Zatímco však o atraktivitě mužů jsou publikovány stovky článků a každá druhá žena a dívka se cítí být expertem, o atraktivitě samců mnohonožek rodu Brachycybe víme jen to, že samičkám se prostě líbí ti „prostorově výraznější“. (Ethology, DOI: 10.1111/j.1439-0310.2010.01851.x)

Literatura

Kudo S.-I., Akagi Y., Hiraoka S., Tanabe T., Morimoto G.: Exclusive Male Egg Care and Determinants of Brooding Success in a Millipede. Ethology 117, 19–27, 2011; doi: 10.1111/j.1439-0310.2010.01851.x.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Ivan H. Tuf

Ivan Hadrián Tuf, Ph.D., (*1974) vystudoval Přírodovědeckou a Filozofickou fakultu UP v Olomouci, kde se na katedře ekologie a životního prostředí zabývá studiem půdní fauny.

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné