Aktuální číslo:

2026/5

Téma měsíce:

Vlákno

Obálka čísla

Rok s ebolou

Poznámky ze čtenářského deníku
 |  4. 5. 2015
 |  Vesmír 94, 282, 2015/5

V prosinci loňského roku uplynul rok od chvíle, kdy v guinejské vesnici Meliandou v pralesích blízko hranic se Sierrou Leone a Libérií onemocněl dvouletý chlapec jménem Emile Ouamouno horečkou, průjmy s černou stolicí a zvracením. Po několika dnech zemřel, ale v mezidobí stačil záhadnou smrtelnou chorobou infikovat sestru, matku a babičku…

Kromě dalších deseti obyvatel vesnice se nakazilo i několik návštěvníků pohřbu prvních zemřelých. Ti nemoc roznesli do sousedních vesnic. Jeden z pacientů zavlekl nákazu do nemocnice v nedalekém městě a epidemie se začala šířit ještě dřív, než byla choroba rozpoznána jako krvácivá virová horečka ebola.1) Po zhruba třech měsících, v době, kdy už nemoc měla na svědomí desítky obětí, oznámila Světová zdravotnická organizace (WHO) vypuknutí epidemie.2)

O epidemii eboly bylo už napsáno mnoho. Zde se omezuji jen na biologické souvislosti této infekční nemoci včetně biomedicínských prostředků, které mohou pomoci šíření epidemie zastavit. Příběh eboly je samozřejmě mnohem širší, má také rozměry epidemiologické, kulturní, politické, etnografické i ekonomické; ty však ponechávám povolanějším.

Mýtus rychlého vykrvácení

Navzdory zakořeněným představám ebola své oběti obvykle nezabíjí tím, že by způsobovala rychlé vykrvácení ze všech tělních otvorů. Počáteční příznaky se podobají běžné viróze či chřipce s únavou, horečkou a bolestmi hlavy. Inkubační doba nepřesahuje tři týdny, obvykle je pouhých několik dnů po kontaktu s nemocným nebo jeho tělními tekutinami. Po přibližně pěti dnech „chřipkovitých“ příznaků se stav pacienta obvykle zhoršuje, dostavují se vyčerpávající průjmy a zvracení, zarudlé oči, popřípadě nervové příznaky. Nastane-li smrt, je to obvykle mezi 6. a 16. dnem v důsledku celkového vyčerpání především ze ztráty tekutin a iontů.

Snížená srážlivost krve a pověstné krvácení z narušených vlásečnic se objevuje jen asi u 18 % pacientů, často se projevuje krvácením do střev (černá stolice) či vyrážkou nebo spontánními modřinami.

V podmínkách slušně vybavené evropské nemocnice, kde je možné průběžně monitorovat a uměle udržovat stav vnitřního prostředí, je pacienta většinou možné zachránit. Významný vliv má i kvalitní ošetřovatelská péče. V Libérii se národní hrdinkou stala dvaadvacetiletá studentka střední zdravotnické školy Fatu Kekula, která doma s využitím velmi skromných prostředků (gumové rukavice, roušky, pláštěnka, igelitové pytle) vlastnoručně vybudovala izolační jednotku pro nemocné členy rodiny a pečlivým ošetřováním se jí podařilo zachránit tři ze čtyř pacientů, aniž by se sama nakazila.

Nyní vidíte 9 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína

O autorovi

Fatima Cvrčková

Doc. RNDr. Fatima Cvrčková, Dr. rer. nat., Dr., (*1966) vystudovala molekulární biologii a genetiku na Přírodovědecké fakultě UK, kde získala první experimentální zkušenosti v laboratoři Vladimíra Vondrejse, a genetiku na univerzitě ve Vídni. V současnosti se na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy zabývá buněčnou a molekulární biologií rostlin.
Cvrčková Fatima

Doporučujeme

Příliš otevřené dveře

Příliš otevřené dveře

Jan Vevera  |  1. 6. 2026
Psychiatrie byla kdysi kritizována za to, že zavírá své dveře, a s nimi i pacienty za zdmi léčeben. Dnes čelí jinému problému – její dveře jsou...
Tranzistor na bázi bismutu

Tranzistor na bázi bismutu uzamčeno

Lukáš Tabery  |  1. 6. 2026
Cesta od třídimenzionálního planárního tranzistoru k dvoudimenzionálnímu a odtud zpět do tří dimenzí – k integraci M3D. Narůstající závislost...
Život na hraně

Život na hraně uzamčeno

Jan Černý  |  1. 6. 2026
Zvládnou přežít globální zalednění, masivní vulkanismus nebo změnu složení atmosféry. Odolným formám života se daří uspět většinou díky značné...