Aktuální číslo:

2026/3

Téma měsíce:

Póry

Obálka čísla

Hadí jed v trávicím traktu

 |  4. 5. 2015
 |  Vesmír 94, 260, 2015/5

Když mě kousne smrtelně jedovatý had, tak bez protilátky zemřu. Ale co kdybych stejné množství jedu vypil?

anonymní dotaz

I v takovém případě byste se mohl otrávit. Musel byste si ale s vypitím pospíšit, a ještě mít dost velkou smůlu. Nejdříve si pojďme ujasnit klíčové pojmy. V češtině, a to i odborné, se někdy klade rovnítko mezi jed a toxin. Mezi těmito termíny jsou ovšem podstatné rozdíly. Jednak se jako jedy (anglicky „poisons“) označují organické či anorganické škodlivé látky (například kyanid, stroncium, methanol) a také škodlivé či smrtelné biologické produkty – třeba extrakty a odvary z rostlin nebo výměšky jedových nebo kožních žláz žab, hadů, pavouků a škorpionů. Jako „venoms“ se označují jedovaté směsi, které způsobují příznaky otravy po vstřiknutí pod kůži či přes poškozené sliznice – typicky jde o uštknutí a bodnutí žihadlem.

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Toxikologie

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941), emeritní pracovník Akademie věd ČR a emeritní člen České lékařské společnosti JEP, člen Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze a farmakologii na Kazaňské lékařské univerzitě, kde byl léta profesorem. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakultě UK studoval mozkové synapse, neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích a vznik mozkové šířící se deprese (klasická citační práce ISI USA). Je nositelem čestné medaile J. E. Purkyně, medaile Senátu ČR, ceny Josefa Hlávky a rektora Karlovy univerzity.

Vyskočil František

Doporučujeme

(Mega)hrátky s chromozomy u rostlin

(Mega)hrátky s chromozomy u rostlin

Martin Janda  |  30. 3. 2026
Že jsou rostliny geniálními „chemiky“, je po tisíciletí známá věc a jimi vyráběné „chemikálie“ využíváme prakticky ve všech našich činnostech. O...
Deštné lesy v Antarktidě

Deštné lesy v Antarktidě

Kyselina pozvolna stravuje desítky milionů let staré usazeniny. Až se proleptá na dno plastové nádobky, po kameni, dovezeném z antarktického...
Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...