Ebola, zabiják v zastoupení
| 4. 5. 2015Západoafrická epidemie eboly snad pomalu dohasíná (více o ní Vesmír 94, 282, 2015/5), ale její zdravotní, sociální a ekonomické důsledky budou trojici nejpostiženějších zemí trápit ještě dlouho. Zavřené nemocnice a chaos ve zdravotnickém systému, nedůvěra a strach zdravotníků i pacientů, to vše přispívá mimo jiné ke zhoršení péče o lidi nakažené HIV, malárií nebo tuberkulózou. Sirotci po obětech musí místo školy živit sebe a mladší sourozence. Klesá zájem investorů o projekty v oblasti… Sekundární efekty se těžko kvantifikují, mezinárodní studie publikovaná v Science se o to pokusila alespoň v oblasti očkování.
V důsledku eboly je vážně narušen systém očkování malých dětí proti spalničkám. Před epidemií měly Guinea, Sierra Leone a Libérie dohromady 778 000 neočkovaných dětí, po osmnácti měsících od začátku epidemie jich podle modelů naplněných aktuálními daty může být až 1 129 000. Každý měsíc přibývá téměř dvacet tisíc neočkovaných dětí. Kdyby před ebolou vypukla epidemie spalniček, onemocnělo by 127 000 lidí (83 000–181 000). O rok a půl později by jich bylo už 227 000 (153 000– 321 000) a nemoc by si vyžádala 2000 až 16 000 obětí, takže by snadno mohla vyrovnat skóre samotné eboly. V letech 1994 až 2003 ve zmíněné trojici zemí lékaři zaznamenali 93 000 případů spalniček, v následujícím desetiletí zásluhou očkování pouze 6937. Nyní hrozí, že se trend opět obrátí k horšímu. Podobně roste ohrožení černým kašlem, tuberkulózou a dalšími nemocemi.
Další zpráva varuje, že těhotné ženy čelí zvýšenému riziku porodních komplikací. Při porodu není nouze o kontakt s tělesnými tekutinami, zvláště v mizerně vybavených afrických nemocnicích. Zdravotníci mají oprávněné obavy z nákazy. Například mezi loňským dubnem a zářím tvořili porodníci a porodní asistentky v Sierra Leone třetinu všech obětí eboly z řad zdravotníků. Umírali výrazně častěji než ostatní lékaři a sestry. Mnozí proto odmítají potenciálně infekční ženy ošetřovat. Přispívá k tomu i skutečnost, že první příznaky eboly lze s běžnými komplikacemi těhotenství snadno zaměnit. Populační fond OSN (UNFPA) proto loni v říjnu odhadl, že během následujícího roku může kvůli ebole, ať už přímo, nebo v důsledku odmítnuté péče (či vlastního strachu vyhledat nemocniční ošetření), zemřít až 120 000 těhotných žen. (Lessler et al.: Science; doi: 10.1126/science.aaa3438, zpráva UNFPA: jdem.cz/bryz47)
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [365,83 kB]
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.