Nejstarší známá houba posouvá i lidskou historii

Pro netrénované oko mohou být živočišné houby dost nudné. Vypadají téměř jako ty syntetické, které používáte na mytí nádobí. Jenomže vývoj těchto prazvláštních živočichů si už dlouho uchovává nerozluštěné tajemství.

Vědce zajímá odpověď na otázku, kdy se na Zemi poprvé objevily mořské houby kmene Porifera (houbovci). Nedokážou se shodnout, jestli to bylo v kambriu, mezi 541 a 485 miliony let, anebo už v prekambriu, před 760 miliony let. Avšak zatímco některé genetické analýzy moderních hub naznačují prekambrický start, dochované zkameněliny ukazují spíše na mladší období. Získat toto „datum“ přitom není pouhou libůstkou odborníků zahleděných do svého oboru. Jde o důležitý údaj pro pochopení načasování a průběhu evoluce zvířat, protože oddělení hub a většiny ostatních živočichů (tzv. Eumetazoa) bylo klíčovou událostí v časné historii života na Zemi. Výzkumný tým nyní v časopisu Proceedings of the National Academ of Sciences tvrdí, že objevil v jižní Číně pozůstatky houby, která žila před 600 miliony let, zřejmě během prekambria. Tvor je jen něco málo přes jeden mm vysoký a široký, je veliký asi jako malá housenka a byl nalezen ve fosforem bohaté geologické formaci, známé dokonale zachovalými živočišnými fosiliemi. Nový vzorek tvoří tři duté trubky a vysoce porézní povrch. Objev naznačuje, že společný předek hub a eumetazoí žil mnohem dříve, než mnozí odborníci předpokládali. A protože dnešní houby a Eumetazoa se liší v některých důležitých genetických rysech, říká tým, že nález by také mohl pomoci najít první geny, klíčové pro vývoj většiny dnes žijících živočichů. (PNAS, www.pnas.org/content/early/2015/03/05/1414577112)