Vyšetření stiskem ruky
| 2. 3. 2015Před deseti lety jsem slyšel na konferenci v Lundu finskou fyzioložku Taniu Rattanenovou tvrdit, že stisk ruky je tou nejlepší předpovědí naší zdravotní budoucnosti. Snad ještě lepší, než celá baterie biochemických vyšetření včetně cholesterolu, ať už toho dobrého nebo špatného. Tehdy se mi to zdálo přehnané. Nebylo.
Pro málo pohyblivé osoby roste riziko vzniku krevních sraženin, trombů, a to především v žilním oběhu v nohách, kde krev často proudí pomalu. Vmetek – trombus – se snadněji tvoří v místech, kde se krev v klidu městná. Jiné takové místo je „ouško“ levé srdeční síně. V této nevelké výduti srdeční stěny mohou vznikat drobné sraženiny při arytmiích, hlavně při fibrilacích. Trombus je pak unášen krevním řečištěm a může v rozmezí několika hodin způsobit vážný problém, třeba ve formě plicního infarktu nebo mozkové mrtvice. Naopak když jdeme, běžíme nebo jedeme na kole, krev v končetinách protéká rychleji, protože svaly pracují jako pumpičky. Stlačují žíly a krev rychleji odtéká pomocí žilních chlopní do srdce a plic pro nový kyslík. Při takovém fyziologicky optimálním průtoku je riziko trombu poměrně malé.
Nyní vidíte 20 % článku. Co dál:
O autorovi
František Vyskočil
Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941), emeritní pracovník Akademie věd ČR a emeritní člen České lékařské společnosti JEP, člen Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze a farmakologii na Kazaňské lékařské univerzitě, kde byl léta profesorem. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakultě UK studoval mozkové synapse, neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích a vznik mozkové šířící se deprese (klasická citační práce ISI USA). Je nositelem čestné medaile J. E. Purkyně, medaile Senátu ČR, ceny Josefa Hlávky a rektora Karlovy univerzity.
Doporučujeme
