Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Tak zvané nic

Protiví si příroda prázdno?
 |  2. 2. 2015
 |  Vesmír 94, 87, 2015/2

Dvacátého května roku 1631 dobyla císařská vojska vedená hrabětem Tillym polabské město Magdeburg. Nastalo mohutné rabování, a když už nebylo co ukrást, tak se začalo vraždit. Masakr v Magdeburgu ohromil celou Evropu. Z 25 000 obyvatel Magdeburgu přežilo pouze 5000. Přežil i Otto von Guericke, který se stal v roce 1646 na dalších třicet let magdeburským starostou. Nebyla to moc klidná léta. Von Guericke však kupodivu při své nepochybně únavné funkci stihl hloubat o ničem. Tedy o prázdnu, o vakuu.

Prázdný prostor zaměstnával přední duchy od antiky. Aristoteles existenci prázdna odmítal: je-li něco „nic“, pak to nemůže existovat. Kromě toho by „nic“ nemělo být smyslově vnímatelné. Von Guericke vzal věc za jiný konec, sestrojil vakuovou pumpu a začal s prázdnem experimentovat. Předváděl nezvonící zvonky, vodu tekoucí odspoda nahoru či zvířátka marně v prázdnu zápasící o život (pár let po třicetileté válce se takové pokusy zjevně snesly a v lepší společnosti byly oblíbené i dlouho potom, viz obr. 1). Do historie se ale von Guericke zapsal především veřejnou show s magdeburskými polokoulemi.

Pan starosta nechal vyrobit dvě bronzové polokoule, které od sebe šly snadno oddělit. Po přiložení začal zevnitř vyčerpávat vzduch vakuovou pumpou. Koule najednou již nešly odtrhnout, a to ani pomocí dvou spřežení, každé o síle osmi koní. To je výmluvná demonstrace smyslové uchopitelnosti prázdna! Průběh experimentu nebyl úplně snadný. Koně byli špatně cvičeni pro hru na přetahovanou. Nebylo proto vůbec snadné přesvědčit šestnáct koní, aby zatnuli kopyta a začali tahat, když to nikam nevedlo.

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika

O autorovi

Petr Slavíček

Prof. RNDr. Petr Slavíček, Ph.D., (*1976) vystudoval PřF UK v Praze. V Ústavu fyzikální chemie VŠCHT v Praze se zabývá teoretickou chemií, radiační chemií a fotochemií. Od r. 2007 je členem redakční rady Vesmíru. S Ivonou Malijevskou napsal knihu „Záhady, klíče, zajímavosti očima fyzikální chemie“ (2013). Roku 2016 dostal cenu Neuron. Od r. 2017 je členem Učené společnosti ČR.
Slavíček Petr

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné