Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Pravěká DNA ožívá v bakteriích

 |  2. 2. 2015
 |  Vesmír 94, 99, 2015/2

V laboratoři dánských vědců „adoptovaly“ bakterie zlomky DNA mamuta, který uhynul před 43 000 roky. Variabilita dědičné informace nemusí být výsledkem mutací.

Všechny formy pozemského života obsahují dědičnou informaci v DNA. A protože se každým okamžikem bezpočet organismů nejen rodí, ale také zaniká, dostávají se molekuly DNA do životního prostředí, kde se postupně rozkládají. Za příznivých podmínek, jež nenahrávají rozpadu DNA, mohou různě dlouhé a různě poškozené řetězce DNA přežívat i dlouho poté, co se jejich původní nositel odebral na věčnost. Životnost zlomků DNA neobsahujících více než stovku písmen genetického kódu může překročit půl milionu roků.

Co všechno se může s tímto „genetickým šrotem“ stát? To byla otázka, kterou řešil v rámci mezinárodního týmu jako téma své disertace mladý dánský genetik Soren Overballe-Pettersen.

Už dlouho se ví, že si bakterie dokážou osvojit dlouhé úseky cizí DNA, které se vyskytují v jejich okolí. Tímto horizontálním přenosem genů získávají bakterie zlomky DNA, z nichž některé obsahují i více než 10 000 písmen

Nyní vidíte 21 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...