Aktuální číslo:

2019/6

Téma měsíce:

Výboj

Pravěká DNA ožívá v bakteriích

 |  2. 2. 2015
 |  Vesmír 94, 99, 2015/2

V laboratoři dánských vědců „adoptovaly“ bakterie zlomky DNA mamuta, který uhynul před 43 000 roky. Variabilita dědičné informace nemusí být výsledkem mutací.

Všechny formy pozemského života obsahují dědičnou informaci v DNA. A protože se každým okamžikem bezpočet organismů nejen rodí, ale také zaniká, dostávají se molekuly DNA do životního prostředí, kde se postupně rozkládají. Za příznivých podmínek, jež nenahrávají rozpadu DNA, mohou různě dlouhé a různě poškozené řetězce DNA přežívat i dlouho poté, co se jejich původní nositel odebral na věčnost. Životnost zlomků DNA neobsahujících více než stovku písmen genetického kódu může překročit půl milionu roků.

Co všechno se může s tímto „genetickým šrotem“ stát? To byla otázka, kterou řešil v rámci mezinárodního týmu jako téma své disertace mladý dánský genetik Soren Overballe-Pettersen.

Už dlouho se ví, že si bakterie dokážou osvojit dlouhé úseky cizí DNA, které se vyskytují v jejich okolí. Tímto horizontálním přenosem genů získávají bakterie zlomky DNA, z nichž některé obsahují i více než 10 000 písmen

Nyní vidíte 21 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Petr Brož  |  17. 6. 2019
Před 46 lety se pod nohama nic netušících obyvatel malého islandského ostrova Heimaey otevřelo peklo. Islanďané rozpoutali jednu z největších...
Jak vosy dobývají svět

Jak vosy dobývají svět uzamčeno

Pavel Pipek  |  3. 6. 2019
Vosy jsou pro lidi jedním z nejnenáviděnějších organismů. Zatímco v původním areálu výskytu je jejich špatná pověst nezasloužená, protože v něm...
Hledá se blesk

Hledá se blesk uzamčeno

V chápání elektrických jevů jsme za uplynulých 250 let udělali obrovský pokrok. Úplnému porozumění ale stále vzdoruje záhadné chování obyčejných...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné