Aktuální číslo:

2018/4

Téma měsíce:

Forenzní věda

Mrazivá zima 1928/1929

 |  2. 2. 2015
 |  Vesmír 94, 96, 2015/2

Dne 11. února 1929 došlo v naprosté většině našich stanic k naměření vůbec nejnižší teploty vzduchu v historii pozorování. Zima 1928/29 zaskočila svým extrémním průběhem, hluboce vybočujícím z trendu více než tří předchozích desetiletí.

Arktické „deus ex machina“

Poslední souvislá studená epizoda malé doby ledové totiž odezněla již v letech 1887–1897. Ostatně právě vzhledem k této skutečnosti působila asociace vysokého bělostného sněhu, jako přirozená realistická součást našich zimních krajin malé doby ledové vytvářená celou plejádou našich umělců – od Karla Jaromíra Erbena, Mikoláše Alše až po Ignáta Hermanna a Karla Čapka – spíše jen jako umělecká fikce.

Působivé kouzlo idylicky sněhobílých krajin a zasněžených českých vesniček konce malé doby ledové zůstavil především malíř Josef Lada. Stačilo ale, aby se narodil o pouhých 15–20 let později, to jest mimo poslední výše zmíněnou chladnou epizodu na našem území, aby již neprožíval z patnácti let svého dětství plných jedenáct roků s velmi tuhými zimami. Vždyť František Gellner, jeden z našich nejtalentovanějších básníků, dříve než navždy zmizel v smršti první světové války, napsal již tyto klimatologicky zcela realistické verše:

 

Divné zimy! Žádný sníh,

jenom tyhle deště!

Ach, trudomyslnost z nich

zmocní se tě ještě…

Z bláta stromy holé ční

v řadách na ulici…

 

Vývoj klimatu nabýval stále zřetelnější znaky současného malého klimatického optima. Prvý ředitel Státního ústavu meteorologického v Praze Rudolf Schneider o zimě 1928/29 napsal, že neodpovídala všeobecnému po desetiletí převládajícímu teplejšímu rázu počasí. Její výskyt považoval za náhodný a anomální, nicméně přirozený jev.

Zima 1928/29 začala dosti nenápadně. Výraznější ochlazení byla zaznamenávána až koncem první lednové dekády, kdy do střední Evropy po přední straně mohutné tlakové výše se středem nad severní a později nad východní Evropou začal proudit mrazivý kontinentální vzduch. K dalšímu výraznému ochlazení došlo počátkem února. Tehdy se nad Běloruskem vytvořila mohutná tlaková výše, která se spojila s rozsáhlou centrální sibiřskou anticyklonou. Pro další nepříznivý teplotní vývoj na našem území měl však rozhodující význam vznik mohutné tlakové výše nad petrohradskou oblastí. Po její jižní straně k nám od 9. února začal od východu a severovýchodu proudit kontinentální arktický vzduch. 11. února měla tato anticyklona svůj střed nad jižním Finskem.

Nyní vidíte 11 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie

O autorovi

Zdeněk Vašků

Doc. Ing. Zdeněk Vašků, CSc., (*1944) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze (dnes Česká zemědělská univerzita v Praze) a geobotaniku na Přírodovědecké fakultě UK. Zabývá se kulturně-technickým inženýrstvím v krajině, klimatologií a půdoznalstvím. Přednáší na Fakultě životního prostředí ČZU v Praze. Napsal knihy Velký pranostikon (1998, 2002), Základní druhy průzkumů pro krajinné inženýrství, využití a ochranu krajiny (2008 a 2012), Umění pojmenovat (2011) a spolu s V. Cílkem a J. Svobodou Velkou knihu o klimatu zemí Koruny české (2003) a Hold slunci, dešti, půdě a pluhu (2014).
Vašků Zdeněk

Doporučujeme

Táto, mámo, máme molu!

Táto, mámo, máme molu!

Halina Šimková  |  20. 4. 2018
O početí nového lidského života často mluvíme jako o fascinujícím zázraku. Mechanismy tvorby pohlavních buněk a oplození jsou však evolucí...
Bitva o mozkové neurony

Bitva o mozkové neurony audio

Jaroslav Petr  |  12. 4. 2018
Před pár dny utrpěla naše představa o neustálé obnově lidského mozku nově vznikajícími neurony „těžké K.O.“. Teď se ale z článku v časopisu Cell...
Oslazená rakovina

Oslazená rakovina

Marek Janáč  |  5. 4. 2018
Grant Evropské výzkumné rady (ERC) platí ve vědeckém světě jako známka nejvyšší kvality. Tato organizace totiž podporuje jen projekty, jež lze...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné