Mlha na Stolové hoře jako zdroj vody

Stolová hora je dominantou Kapského Města na jihu Jihoafrické republiky (obr. 2). Tato impozantní geologická struktura dosahující výšky 1086 m je v horní části vybudována z ordovických křemitých pískovců a pod ní je vrstva slídnatých břidlic. Pod těmito sedimentárními vrstvami je pak kapský granit. Pískovce jsou velmi odolné vůči zvětrávání a tvoří plochou „mesu“. V okolí hory je pak měkčí podloží tvořené malmesburskou břidlicí, která zvětrává rychleji.

Vrcholová plošina Stolové hory je pokrytá křovinatou vegetací, zvanou v afrikánštině „fynbose“ (jemné křoví, z důvodu malých lístků rostlin). Hora patří do Kapské geobotanické provincie a roste zde okolo 2200 druhů rostlin. Asi nejznámější rostlinou je protea, která je botanickým reliktem. Na plošině žije „dassie“, v češtině daman, který je podobný svišti a je příbuzný slonů.

Hora má zvláštní klimatický režim. Jižně od ní se nalézá poloostrov mysu Dobré naděje a východně od tohoto poloostrova se setkávají studený Benguelský proud z Atlantického oceánu a teplý Střelkový proud z Indického oceánu. K jejich mísení dochází ve Falešné zátoce (False Bay, obr. 1), kde je častý výskyt mlh. Oba tyto proudy ovlivňují počasí na Stolové hoře. Když se vzduchové masy od Atlantického oceánu na západ od Stolové hory míchají s teplými a vlhkými masami proudícími od Indického oceánu východně od ní, dochází ke vzniku oblačnosti a vrcholová plošina se ponoří do mlhy. Místní říkají, že hora dostala „ubrus“. Z mlhy pak kondenzuje voda, která zásobuje rostliny.

Kondenzace vody z mlhy je známá z řady dalších světových lokalit, jako je západní pobřeží Jižní Ameriky. Tam v okolí města La Serena na severu Chile, ovlivněném studeným Humboldtovým proudem, lidé používají kolektory na sběr vody z mlhy, která hraje významnou roli v zásobování. Podobná situace je v okolí Swakopmundu v Namibii na jihozápadě Afriky a severně od mysu Dobré naděje, kde Benguelský proud rovněž způsobuje vznik pobřežních mlh. Na ostrově Madeira v Atlantickém oceánu jsou mlhy na severní, návětrné straně ostrova a voda, která zde kondenzuje, je převáděna systémem kanálů zvaných levady na suchý jih ostrova (viz Šráček O., Vesmír 91, 340, 2012/6). Voda kondenzovaná z mlhy se odlišuje od přímých srážek zvýšenými hodnotami koncentrací izotopu kyslíku ¹⁸O, který může být použit k určení podílu vody z mlhy v celkové vodní bilanci.

Na Stolové hoře v Kapském Městě voda nespotřebovaná rostlinami infiltruje do rozpukaného pískovce a pak vyvěrá v pramenech na úpatí hory. První dlouhodobé osídlení založili v Kapském Městě Holanďané v roce 1652. Prameny ale byly známé už i původním etnikům Sana a Khosa. Holanďané však prameny podchytili a svedli do kanálů (grachtů), jejichž jména jsou dodnes součástí jmen ulic, jako je např. Buitengracht Street. Dnes už má ale Kapské Město další zdroje vody včetně přehradních nádrží a není odkázáno jen na vodu kondenzovanou z mlhy.