Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Morava na starých mapách

 |  3. 12. 2015
 |  Vesmír 94, 714, 2015/12

Vlastní kartografický obraz získala Morava až jako poslední z českých historických zemí. Jak si ji představovali staří evropští kartografové, jaké byly zdroje jejich chyb a v čem tkví jedinečnost první Fabriciovy mapy z roku 1569?

Čechy se mohly pyšnit mapou mladoboleslavského lékaře Mikuláše Klaudyána již od roku 1518. Na jeho práci navázal o padesát let později duchovní Johan Criginger. Jedinečnou mapu Slezska vydal v roce 1561 učitel Martin Helwig. Teprve v lednových kalendách roku 1569 přistoupil k publikování své mnohaleté práce při mapování Moravy vídeňský vzdělanec Pavel Fabricius. O půl století později podrobil mapu důkladné revizi „učitel národů“ Jan Amos Komenský. V jejich kartografickém ztvárnění se nutně musela projevit absence kvalitní mapových podkladů.

Na okraji zájmu

Vlivem geografické izolace od důležitých hospodářských a politických center zůstaly české země na dlouhou dobu také na okraji zájmu kartografů. V díle antického vzdělance Klaudia Ptolemaia se můžeme setkat s prvními, i když nepříliš spolehlivými zmínkami o našich zemích. Latinské přepisy jeho Geografiké Hyfegesis se však objevily v Evropě až na počátku 15. století. Podle uváděných souřadnic není možné bezpečně identifikovat jednotlivá místa ani je blíže lokalizovat. Snad Ptolemaios zmiňuje typická hraniční pohoří jako Šumavu (Gabreta Luna či Luna Silva?), sudetská pohoří (Sudeta Oré) či Krkonoše, Jeseníky, Beskydy (Askiburgion Oros). Na mapách zpracovaných na podkladě Ptolemaiových údajů je obecně zaznamenáno více informací pro moravský prostor nežli pro samotné Čechy. Skutečností je, že podél toku řeky Moravy vedla jedna z větví Jantarové stezky, významné starověké obchodní cesty mezi Středozemním a Baltským mořem.

Pokračovateli antické vzdělanosti se na několik stovek let staly arabské země. Přibližně z poloviny 12. století pochází mapa světa učence al-Idrísího, který ji sestrojil na sicilském dvoře normanského krále Rogera II. Země česká je na mapě připomenuta nápisem bilād buāmia. Pojmenování Sabuna snad odkazuje na zákres Brna.

Znázornění světa na středověkých křesťanských mapách bylo silně ovlivněno náboženskými motivy. Nejznámější kruhové mapy světa Mappae mundi přesto přinášely o našich zemích více zmínek než mapy arabské. Mezi vrcholná díla patří bezesporu nástěnná oltářní mapa z německého kláštera Ebstorf. Po složení

Nyní vidíte 20 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geografie

O autorovi

Josef Chrást

Mgr. Josef Chrást (*1988) vystudoval obor kartografie a geoinformatika na katedře aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze. V současné době pracuje v odboru ZABAGED Zeměměřického ústavu v Praze a zároveň dálkově studuje doktorský obor kartografie v Geografickém ústavu PřF MU v Brně se zaměřením na dějiny kartografie.
Chrást Josef

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné