Morava na starých mapách

Čechy se mohly pyšnit mapou mladoboleslavského lékaře Mikuláše Klaudyána již od roku 1518. Na jeho práci navázal o padesát let později duchovní Johan Criginger. Jedinečnou mapu Slezska vydal v roce 1561 učitel Martin Helwig. Teprve v lednových kalendách roku 1569 přistoupil k publikování své mnohaleté práce při mapování Moravy vídeňský vzdělanec Pavel Fabricius. O půl století později podrobil mapu důkladné revizi „učitel národů“ Jan Amos Komenský. V jejich kartografickém ztvárnění se nutně musela projevit absence kvalitní mapových podkladů.

Na okraji zájmu

Vlivem geografické izolace od důležitých hospodářských a politických center zůstaly české země na dlouhou dobu také na okraji zájmu kartografů. V díle antického vzdělance Klaudia Ptolemaia se můžeme setkat s prvními, i když nepříliš spolehlivými zmínkami o našich zemích. Latinské přepisy jeho Geografiké Hyfegesis se však objevily v Evropě až na počátku 15. století. Podle uváděných souřadnic není možné bezpečně identifikovat jednotlivá místa ani je blíže lokalizovat. Snad Ptolemaios zmiňuje typická hraniční pohoří jako Šumavu (Gabreta Luna či Luna Silva?), sudetská pohoří (Sudeta Oré) či Krkonoše, Jeseníky, Beskydy (Askiburgion Oros). Na mapách zpracovaných na podkladě Ptolemaiových údajů je obecně zaznamenáno více informací pro moravský prostor nežli pro samotné Čechy. Skutečností je, že podél toku řeky Moravy vedla jedna z větví Jantarové stezky, významné starověké obchodní cesty mezi Středozemním a Baltským mořem.

Pokračovateli antické vzdělanosti se na několik stovek let staly arabské země. Přibližně z poloviny 12. století pochází mapa světa učence al-Idrísího, který ji sestrojil na sicilském dvoře normanského krále Rogera II. Země česká je na mapě připomenuta nápisem bilād buāmia. Pojmenování Sabuna snad odkazuje na zákres Brna.

Znázornění světa na středověkých křesťanských mapách bylo silně ovlivněno náboženskými motivy. Nejznámější kruhové mapy světa Mappae mundi přesto přinášely o našich zemích více zmínek než mapy arabské. Mezi vrcholná díla patří bezesporu nástěnná oltářní mapa z německého kláštera Ebstorf. Po složení