Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Morava na starých mapách

 |  3. 12. 2015
 |  Vesmír 94, 714, 2015/12

Vlastní kartografický obraz získala Morava až jako poslední z českých historických zemí. Jak si ji představovali staří evropští kartografové, jaké byly zdroje jejich chyb a v čem tkví jedinečnost první Fabriciovy mapy z roku 1569?

Čechy se mohly pyšnit mapou mladoboleslavského lékaře Mikuláše Klaudyána již od roku 1518. Na jeho práci navázal o padesát let později duchovní Johan Criginger. Jedinečnou mapu Slezska vydal v roce 1561 učitel Martin Helwig. Teprve v lednových kalendách roku 1569 přistoupil k publikování své mnohaleté práce při mapování Moravy vídeňský vzdělanec Pavel Fabricius. O půl století později podrobil mapu důkladné revizi „učitel národů“ Jan Amos Komenský. V jejich kartografickém ztvárnění se nutně musela projevit absence kvalitní mapových podkladů.

Na okraji zájmu

Vlivem geografické izolace od důležitých hospodářských a politických center zůstaly české země na dlouhou dobu také na okraji zájmu kartografů. V díle antického vzdělance Klaudia Ptolemaia se můžeme setkat s prvními, i když nepříliš spolehlivými zmínkami o našich zemích. Latinské přepisy jeho Geografiké Hyfegesis se však objevily v Evropě až na počátku 15. století. Podle uváděných souřadnic není možné bezpečně identifikovat jednotlivá místa ani je blíže lokalizovat. Snad Ptolemaios zmiňuje typická hraniční pohoří jako Šumavu (Gabreta Luna či Luna Silva?), sudetská pohoří (Sudeta Oré) či Krkonoše, Jeseníky, Beskydy (Askiburgion Oros). Na mapách zpracovaných na podkladě Ptolemaiových údajů je obecně zaznamenáno více informací pro moravský prostor nežli pro samotné Čechy. Skutečností je, že podél toku řeky Moravy vedla jedna z větví Jantarové stezky, významné starověké obchodní cesty mezi Středozemním a Baltským mořem.

Pokračovateli antické vzdělanosti se na několik stovek let staly arabské země. Přibližně z poloviny 12. století pochází mapa světa učence al-Idrísího, který ji sestrojil na sicilském dvoře normanského krále Rogera II. Země česká je na mapě připomenuta nápisem bilād buāmia. Pojmenování Sabuna snad odkazuje na zákres Brna.

Znázornění světa na středověkých křesťanských mapách bylo silně ovlivněno náboženskými motivy. Nejznámější kruhové mapy světa Mappae mundi přesto přinášely o našich zemích více zmínek než mapy arabské. Mezi vrcholná díla patří bezesporu nástěnná oltářní mapa z německého kláštera Ebstorf. Po složení

Nyní vidíte 20 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geografie

O autorovi

Josef Chrást

Mgr. Josef Chrást (*1988) vystudoval obor kartografie a geoinformatika na katedře aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze. V současné době pracuje v odboru ZABAGED Zeměměřického ústavu v Praze a zároveň dálkově studuje doktorský obor kartografie v Geografickém ústavu PřF MU v Brně se zaměřením na dějiny kartografie.
Chrást Josef

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné