Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Mladé laboratorní rodičky versus staré invazní matky

 |  3. 12. 2015
 |  Vesmír 94, 668, 2015/12

Slunéčko východní (Harmonia axyridis) nabízí vědcům jedinečnou příležitost porovnat dopady domestikace (umělého chovu za účelem využití jedinců pro biologickou kontrolu škůdců) a biologické invaze do nového prostředí na klíčové vlastnosti organismů související s jejich reprodukcí. Francouzští vědci si dali tu práci a spočítali téměř milion vajíček (z vlastní zkušenosti musím potvrdit, že i počítání pouhých desetitisíců vajíček je docela nuda) vyprodukovaných 240 samicemi H. axyridis původem z osmi různých populací. Dvě populace pocházely z původníhoareálu rozšíření druhu v jihovýchodní Asii, dvě byly dlouhodobě laboratorně chovány (cca 100 generací), dvě reprezentovaly severoamerické invazní populace (cca 60 generací od počátku invaze) a poslední dvě invazní populace z Evropy. Evropské invazní populace byly v době vzorkování cca 25 generací staré a vznikly zkřížením severoamerických populací s jedinci uniklými ze sadů, kam byly nasazeny laboratorně chované populace. Ukázalo se, že laboratorní slunéčka začínají s reprodukcí nejdříve, ale žijí kratší dobu než slunéčka z původních a invazních populací. To ve výsledku vede k podobnému počtu vajíček vyprodukovaných během života laboratorní samice jako u samic z původních populací (cca 3000). Oproti tomu invazní populace (zejména ty severoamerické) se vyznačují déle trvajícím obdobím reprodukce, což vede k navýšení jejich reprodukčního potenciálu. Za život jsou severoamerické invazní samice schopny vyprodukovat v průměru 5000 vajíček (ty nejplodnější až 8000 vajíček). Vypadá to, že H. axyridis byla velkou šířkou své ekologické niky a svým vysokým reprodukčním potenciálem předurčena k roli problémového invazního druhu a tato její predispozice byla selekcí během invaze dovedena téměř k dokonalosti. Nutno podotknout, že v případě dostatku potravy je mortalita během preimaginálního vývoje relativně nízká, protože H. axyridis není oblíbeným cílem predátorů a její imunitní systém úspěšně odolává útokům různorodých patogenů. Alespoň se malé děti procvičí v počítání, když naše nejběžnější velké slunéčko bude mít devatenáct teček místo pouhých sedmi. (Nature Communications 6, 7268; doi: 10.1038/ncomms8268)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Michal Knapp

 

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...