Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Život, vesmír a vůbec na EPSC

 |  5. 11. 2015
 |  Vesmír 94, 603, 2015/11

Francouzské Nantes letos hostilo desátý ročník Evropské planetologické konference (EPSC). Malebné i moderní město ve svém srdci přivítalo stovky astronomů, planetologů, geofyziků, astrobiologů i dalších vědců a stalo se dějištěm představení obrovského množství zajímavých výsledků.

Život

Největší mediální ohlas z letošních příspěvků vzbudilo oznámení Alfreda McEwena, Lujendry Ojhy a kolegů o kapalné vodě jako příčině periodicky se objevujících stružek na svazích Marsu, tzv. recurring slope lineae (RSL). Nacházení vody na Marsu jsou sice „staré zprávy“ a o tomto původu RSL se spekulovalo již delší dobu, nicméně jde o první poměrně spolehlivý nález tekoucí kapalné vody na povrchu planety. Plánované sondy budou na rozdíl od mise MRO schopny pozorovat RSL v různých částech dne, což by mělo pomoci přesněji určit množství vody a příčinu jejího výskytu – jde zejména o kondenzaci vodní páry, která se v malém množství vyskytuje v atmosféře Marsu, nebo spíše o tání podpovrchového ledu?

K jakýmkoli tvrzením o životě na Marsu, které objev tradičně v různých kruzích vzbudil, má současný stav poznání značně daleko, nehledě na to, že menší periodické množství vody silně obohacené chloristany a chlorečnany – ty by mohly být i příčinou vzniku RSL, jelikož jsou silně hygroskopické a mohly by na sebe vázat vodní páru z atmosféry – se nezdá být právě oázou, přinejmenším ve srovnání s jinými hypoteticky astrobiologicky zajímavými oblastmi Marsu. Velice zajímavé, byť méně mediálně úspěšné, byly i další příspěvky o rudé planetě, týkající se například původu starších koryt či možných relativně mladých vulkanických kuželů – to vše už si však žádá podrobnější samostatný článek.

Přímo astrobiologická sekce patřila spíše mezi slabší části konference, s velmi nevyrovnanou kvalitou příspěvků. Vedle několika vyloženě podivných zároveň obsahovala i jedny z nejzajímavějších, a to zejména v oddílu o obyvatelnosti planet. Tam Lena Noack představila model podmínek v mořích oceánických planet, v jejichž hlubinách dochází ke vzniku vrstvy vysokotlakého ledu, pod nímž by ovšem za určitých podmínek mohla existovat další vrstva kapalné vody v kontaktu s horninovým podložím. Společně s přednáškami Baptista Journauxa, Gaela Chobleta a Gabriela Tobieho v dalších

Nyní vidíte 46 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Glosy

O autorech

Julie Nekola Nováková

Tomáš Petrásek

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...