Aktuální číslo:

2020/6

Téma měsíce:

Léky pro budoucnost

Život, vesmír a vůbec na EPSC

 |  5. 11. 2015
 |  Vesmír 94, 603, 2015/11

Francouzské Nantes letos hostilo desátý ročník Evropské planetologické konference (EPSC). Malebné i moderní město ve svém srdci přivítalo stovky astronomů, planetologů, geofyziků, astrobiologů i dalších vědců a stalo se dějištěm představení obrovského množství zajímavých výsledků.

Život

Největší mediální ohlas z letošních příspěvků vzbudilo oznámení Alfreda McEwena, Lujendry Ojhy a kolegů o kapalné vodě jako příčině periodicky se objevujících stružek na svazích Marsu, tzv. recurring slope lineae (RSL). Nacházení vody na Marsu jsou sice „staré zprávy“ a o tomto původu RSL se spekulovalo již delší dobu, nicméně jde o první poměrně spolehlivý nález tekoucí kapalné vody na povrchu planety. Plánované sondy budou na rozdíl od mise MRO schopny pozorovat RSL v různých částech dne, což by mělo pomoci přesněji určit množství vody a příčinu jejího výskytu – jde zejména o kondenzaci vodní páry, která se v malém množství vyskytuje v atmosféře Marsu, nebo spíše o tání podpovrchového ledu?

K jakýmkoli tvrzením o životě na Marsu, které objev tradičně v různých kruzích vzbudil, má současný stav poznání značně daleko, nehledě na to, že menší periodické množství vody silně obohacené chloristany a chlorečnany – ty by mohly být i příčinou vzniku RSL, jelikož jsou silně hygroskopické a mohly by na sebe vázat vodní páru z atmosféry – se nezdá být právě oázou, přinejmenším ve srovnání s jinými hypoteticky astrobiologicky zajímavými oblastmi Marsu. Velice zajímavé, byť méně mediálně úspěšné, byly i další příspěvky o rudé planetě, týkající se například původu starších koryt či možných relativně mladých vulkanických kuželů – to vše už si však žádá podrobnější samostatný článek.

Přímo astrobiologická sekce patřila spíše mezi slabší části konference, s velmi nevyrovnanou kvalitou příspěvků. Vedle několika vyloženě podivných zároveň obsahovala i jedny z nejzajímavějších, a to zejména v oddílu o obyvatelnosti planet. Tam Lena Noack představila model podmínek v mořích oceánických planet, v jejichž hlubinách dochází ke vzniku vrstvy vysokotlakého ledu, pod nímž by ovšem za určitých podmínek mohla existovat další vrstva kapalné vody v kontaktu s horninovým podložím. Společně s přednáškami Baptista Journauxa, Gaela Chobleta a Gabriela Tobieho v dalších

Nyní vidíte 46 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Glosy

O autorech

Julie Nováková

Tomáš Petrásek

Doporučujeme

Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Jiří Beneš, Ladislav Machala  |  1. 6. 2020
Přestože řada otázek čeká na vysvětlení, vědci rychle skládají obraz infekce novým virem.
O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty

O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty uzamčeno

Pavel Surynek  |  1. 6. 2020
Jak přimět desetiletí propracovávané všemožné triky pracovat na hledání optimální cesty pro mobilní roboty k dosažení cíle a chytře odřezávat...
Potíže s hrochy

Potíže s hrochy uzamčeno

Pavel Hošek  |  1. 6. 2020
Hroši, ač tvorové obojživelní, údajně neumějí plavat. Opravdu neumějí? A pokud ne, jak mohli v minulosti proniknout na rozmanité ostrovy, na nichž...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné