Aktuální číslo:

2021/1

Téma měsíce:

Roboti

Život, vesmír a vůbec na EPSC

 |  5. 11. 2015
 |  Vesmír 94, 603, 2015/11

Francouzské Nantes letos hostilo desátý ročník Evropské planetologické konference (EPSC). Malebné i moderní město ve svém srdci přivítalo stovky astronomů, planetologů, geofyziků, astrobiologů i dalších vědců a stalo se dějištěm představení obrovského množství zajímavých výsledků.

Život

Největší mediální ohlas z letošních příspěvků vzbudilo oznámení Alfreda McEwena, Lujendry Ojhy a kolegů o kapalné vodě jako příčině periodicky se objevujících stružek na svazích Marsu, tzv. recurring slope lineae (RSL). Nacházení vody na Marsu jsou sice „staré zprávy“ a o tomto původu RSL se spekulovalo již delší dobu, nicméně jde o první poměrně spolehlivý nález tekoucí kapalné vody na povrchu planety. Plánované sondy budou na rozdíl od mise MRO schopny pozorovat RSL v různých částech dne, což by mělo pomoci přesněji určit množství vody a příčinu jejího výskytu – jde zejména o kondenzaci vodní páry, která se v malém množství vyskytuje v atmosféře Marsu, nebo spíše o tání podpovrchového ledu?

K jakýmkoli tvrzením o životě na Marsu, které objev tradičně v různých kruzích vzbudil, má současný stav poznání značně daleko, nehledě na to, že menší periodické množství vody silně obohacené chloristany a chlorečnany – ty by mohly být i příčinou vzniku RSL, jelikož jsou silně hygroskopické a mohly by na sebe vázat vodní páru z atmosféry – se nezdá být právě oázou, přinejmenším ve srovnání s jinými hypoteticky astrobiologicky zajímavými oblastmi Marsu. Velice zajímavé, byť méně mediálně úspěšné, byly i další příspěvky o rudé planetě, týkající se například původu starších koryt či možných relativně mladých vulkanických kuželů – to vše už si však žádá podrobnější samostatný článek.

Přímo astrobiologická sekce patřila spíše mezi slabší části konference, s velmi nevyrovnanou kvalitou příspěvků. Vedle několika vyloženě podivných zároveň obsahovala i jedny z nejzajímavějších, a to zejména v oddílu o obyvatelnosti planet. Tam Lena Noack představila model podmínek v mořích oceánických planet, v jejichž hlubinách dochází ke vzniku vrstvy vysokotlakého ledu, pod nímž by ovšem za určitých podmínek mohla existovat další vrstva kapalné vody v kontaktu s horninovým podložím. Společně s přednáškami Baptista Journauxa, Gaela Chobleta a Gabriela Tobieho v dalších

Nyní vidíte 46 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Glosy

O autorech

Julie Nováková

Tomáš Petrásek

Doporučujeme

Jeden trhák, co zaplatí náklady

Jeden trhák, co zaplatí náklady

Eva Bobůrková  |  4. 1. 2021
Po vysoké škole aspirantura, pak vojenská služba, návrat do ústavu na jaře 1987. Ale pak přišla turbulentní devadesátá léta. „V roce 1992 jsem se...
Autonomní zabijáci

Autonomní zabijáci

David Černý  |  4. 1. 2021
O životě a smrti na bitevním poli stále ještě rozhoduje člověk, i když samotné provedení smrtícího útoku se čím dál více svěřuje dronům a moderním...
Kriminalizace amatérské entomologie

Kriminalizace amatérské entomologie

Sběr a výzkum hmyzu má v České republice pevné kořeny a dlouholetou tradici. V současné době však zažívá těžké časy. Kromě odlivu zájmu mladých...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné