Vysadit tapíry na Borneo?

 |  5. 11. 2015
 |  Vesmír 94, 598, 2015/11

Tapíři jsou učebnicovým příkladem vikariantního rozšíření (původní souvislý areál se rozpadl na několik areálů menších) – na konci třetihor se vyskytovali v mnoha oblastech Eurasie a Severní Ameriky, po vymírání zůstali jen v jihovýchodní Asii a pak ve Střední a Jižní Americe (takových případů JV Asie vs. Amerika bychom našli více – třeba aligátoři, velemloci). V průběhu pleistocénu bychom na velkého tapíra čabrakového mohli kromě dnes obývaného Malajského poloostrova a Sumatry narazit na Jávě, Borneu, v celé Indočíně a velké části Číny. Na Borneu se určitě vyskytovali před 45 tisíci lety, ale několik údajů naznačuje zajímavou možnost přežívání tapírů do 19. a snad dokonce začátku 20. století, patrně ve formě jen trošku menší (taxonomicky neodlišitelné jako poddruh nebo druh), než je současný tapír čabrakový. Pokud se v posledních letech uvažuje o založení dalších záložních populací tapíra čabrakového, některým zoologům se Borneo v kontextu zde zmiňovaných údajů jeví jako dobrá volba. (Int. J. Osteoarch. 19, 491–507, 2009 a Integrative Zoology 8, 95–120, 2013)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné