Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Paleohippologie ve světle jeskynních maleb…

aneb Každému co libo jest? Ad Vesmír 94, 484, 2015/9
 |  5. 11. 2015
 |  Vesmír 94, 642, 2015/11

Problematika zbarvení divokých a prvních domestikovaných koní zaměstnává zoology i hippology po dlouhá desetiletí. Rozvoj laboratorních metod umožňujících rozbor DNA z paleontologických nálezů přinesl v tomto směru množství nových poznatků, ale také dalších otázek. Paleontologové zabývající se faunou čtvrtohor mají výhodu v tom, že řada druhů z údobí kvartéru zůstala vyobrazena a dokumentována v pravěkých kresbách. Interpretace maleb v pravěkých jeskyních však mají z hlediska systematické zoologie řadu úskalí a mnohdy mohou svádět k zjednodušujícím závěrům. Po objevu koně Převalského měli všichni jasno – pískově hnědí koně s tmavými končetinami vyobrazení na skalních stěnách byli důkazem, že poslední divoký kůň – kůň Převalského – byl v kvartéru rozšířen od západní Evropy až po Střední Asii. Tento názor stále přetrvává v řadě publikací a nechybí ani na současných internetových serverech. Dnes už víme, že tomu tak není. Kůň Převalského je nyní většinou považován za endemický druh Džungarské Gobi či za pouhý poddruh hypotetického Equus ferus; někteří odborníci jej dokonce řadí do okruhu plemen domácího koně. S napětím očekávané výsledky genetických výzkumů zatím nepřinesly jednoznačné závěry. Existuje množství různých genetických analýz a kladogramů koňovitých, jejichž výsledky se mnohdy diametrálně liší. A tak se molekulární genetici opět obracejí k světu jeskynních galerií a hledají v nich podporu pro svá zjištění.

Vzhledem k tomu, že se tematika koní a jejich evoluce těší zájmu široké veřejnosti, bývají různé úvahy velmi často medializovány. V poslední době vyšla na toto téma u nás i v zahraničí řada článků. Jedním z nich je článek Divocí koně s podtitulkem – Geny promluvily, byli to hnědáci. Autoři v úvodu velmi poutavě psaného příspěvku píšou: „Genetika tak v podstatě jen potvrdila to, co mohli badatelé už desítky let vidět v jeskynních galeriích pravěkých umělců. Zažitý názor na šedivé zbarvení prvních evropských koní byl mylný.“

Nyní vidíte 25 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie
RUBRIKA: Diskuse

O autorovi

Evžen Kůs

Evžen Kůs (1954) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Zoologické zahradě v Praze se zabývá otázkami chovu divokých zvířat v zajetí a vede mezinárodní plemennou knihu koně Převalského.

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné