Aktuální číslo:

2018/12

Téma měsíce:

Jednotky SI

Nejlepší na Východě, nejhorší na Západě

Rozhovor s Jitkou Rychtaříkovou
 |  5. 11. 2015
 |  Vesmír 94, 612, 2015/11

Dlouhověkost, stárnutí, imigrace, to vše dnes lidé vnímají jako jevy, které zatěžují společnost a ohrožují budoucnost. Demografka Jitka Rychtaříková je chápe zcela opačně: jako velký úspěch lidstva.

Pohrdání seniory, pracovní diskriminace, upřednostňování mladých. Objevuje se ageismus všude, kde narůstá podíl starších lidí v populaci? Nebo v české společnosti obzvlášť?

Negativní pohled na seniory je typický spíš pro země bývalého východního bloku. Na Západě, přestože je tam podíl starších lidí vyšší, své starší spoluobčany přijímají lépe. Tyto země jsou obdařené demokratickým režimem a smýšlením déle.

V čem jsou podle vás kořeny české diskriminace?

V médiích převládají negativní zprávy. A stejně zdeformované jsou zprávy o starší generaci. Když je v televizi řeč o seniorech, provází je vždy obraz jedinců téměř nad hrobem. Přitom seniorská populace je tak různorodá. Všichni víme ze svého okolí, že lidé nad pětašedesát let rozhodně nejsou sešlí stářím, naopak, jsou to velmi často činorodí, pracovití, podnikaví lidé. Ale nám se pořád vnucuje plochý obraz stáří jako nemoci, společenské a sociální zátěže. Ty jsou přitom typické až na sklonku života.

Takových klišé tady bude kolovat bezpochyby víc.

Například se pořád straší rostoucími náklady na zdravotní péči. Fakta přitom dokazují, že se nezvyšují ani tak kvůli seniorům, ale kvůli novým technologiím, drahým přístrojům, diagnostickým metodám, kterých ale využívají lidé všech věkových skupin.

V západních médiích je obraz seniora jiný?

Na Západě se okamžik odchodu do důchodu většinou vnímá jako otevření nové etapy, čas na cestování, pěstování koníčků. Tam se nikdy nehlásalo, že člověku po odchodu do důchodu skončil život, že už není k ničemu potřeba, maximálně na hlídání vnoučat. Ve Francii jsem nezažila, že by se pořád řešilo, kolik nás důchody budou stát a co s námi bude. Je pravda, že tato země je na tom lépe s porodností, ženy rodí průměrně dvě děti, takže je stárnutí populace tolik netrápí.

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Demografie
RUBRIKA: Rozhovor

O autorovi

Eva Bobůrková

Eva Bobůrková původní povolání systémové inženýrky nikdy nevykonávala, neb se zhlédla v novinařině. Ze zpovídaných lidí jí brzy jako nejzajímavější vyšli vědci, a tak se od ekonomického zpravodajství odklonila k popularizaci vědy, kteréžto se věnuje od roku 2000.
Bobůrková Eva

Doporučujeme

Poprask kolem dvojčat, prvních dětí s editovaným genomem

Poprask kolem dvojčat, prvních dětí s editovaným genomem

Jaroslav Petr  |  13. 12. 2018
V čem udělali čínští soudruzi chybu? Čínský experiment odstartoval genetické vylepšování lidstva bezpříkladně zpackaným způsobem.
Tanec mezi pravděpodobnostmi

Tanec mezi pravděpodobnostmi

Ondřej Vrtiška  |  3. 12. 2018
Forenzní genetička Halina Šimková donedávna v Kriminalistickém ústavu Praha analyzovala DNA a pomáhala odhalovat vrahy, násilníky a zloděje. To ji...
Sedm základních kamenů

Sedm základních kamenů

Ivan Boháček  |  3. 12. 2018
Začalo to metrem. Ve dnech, kdy jde toto číslo Vesmíru do tiskárny, probíhá ve Versailles 26. konference pro váhy a míry (CGPM, Conférence...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné