Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Kouzelný Měsíc za závojem

 |  5. 11. 2015
 |  Vesmír 94, 618, 2015/11

Měsíc se při letošním zatmění, které jsme mohli pozorovat za úplňku v noci z 27. na 28. září, na většině míst v České republice nesměle schovával nejen do stínu Země, ale také za závoj mraků. Světlo, stíny a barvy při zatmění vyprávějí celou řadu zajímavých příběhů.

Na prvním z detailních snímků se zdá být Měsíc v úplňku. Kromě měsíčních moří je na něm dobře vidět kráter Tycho obklopený světlými paprsky sahajícími z jižní až na severní polokouli Měsíce. Tycho patří mezi nejmladší měsíční krátery. Při pozorném pohledu zjistíme, že část Měsíce už je poněkud tmavší. V této době probíhalo polostínové zatmění, které při pohledu očima nezkušený pozorovatel snadno přehlédne, ale fotografie je objektivně zaznamená. Během polostínové fáze by člověk stojící na Měsíci viděl částečné zatmění Slunce. A jak Země postupně zakrývá sluneční kotouč, osvětlení měsíční krajiny slábne – něco podobného jsme zažili letos v březnu při zatmění Slunce u nás na Zemi.

S postupujícím částečným zatměním pak zastíněná strana Měsíce viditelně rudne. Měsíc ani při úplném zatmění nezmizí z oblohy docela. Část slunečního světla se při průchodu zemskou atmosférou lomí do nitra stínu. Na povrchu Měsíce, který je ve stínu, totiž právě probíhá úplné zatmění Slunce způsobené Zemí. Její temný disk je při pohledu z Měsíce lemován oranžovým pruhem zářícího vzduchu – protože se v naší atmosféře rozptyluje především modrá barva, pokračuje do stínu světlo zbavené modré složky a převládá tam červená. Je to vlastně barva červánků.

Když se Měsíc schoval za řídké mraky, objevily se další barvy. Tentokrát se jedná o halový jev, který vzniká na šestibokých ledových krystalcích. Ne všichni pozorovatelé měsíční halo během zatmění viděli. Záleželo na lokálních meteorologických podmínkách.

Poslední fotografie si nezadá s krajinami nizozemských „malých mistrů“ 16. až 18. století. Nechybí rozvětvený mohutný strom, selská architektura ani stafáž v popředí a propracovaná obloha s plujícími mraky. Většinu lidí překvapí, jak je Měsíc ztrácející se v oblacích těsně nad stromem malý. Fotografie nelže – to naopak my, když se díváme na Měsíc, míváme velké oči.

Obraz nám také připomíná nezměrnou hloubku prostoru a času. Mezi mraky vidíme i galaxii v Andromedě. Světlo od ní putovalo k citlivému čipu 2,5 milionu roků, zatímco světlo od mimořádně blízkého Měsíce to stihlo jen za něco málo přes jednu sekundu.

Obrázky

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Vysoké škole pedagogické (dnes Univerzita Hradec Králové). Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky, věnuje se teorii komunikace vědy. Pracuje na  Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové, kde připravuje astronomické programy pro veřejnost, žáky a studenty ve všech stupních vzdělávání.
Veselý Jan

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné