Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Kdy jsou slzy krvavé?

 |  5. 11. 2015
 |  Vesmír 94, 606, 2015/11

Jak vznikají slzy? Pláčou zvířata? Můžu se pláčem dehydratovat?

Emilie Vondráková

Lidé i mnozí živočichové tvoří tři základní typy slz: 1. bazální neboli trvalé slzy, zvlhčující oko, 2. reflexní slzy, které vytrysknou, když je oko podrážděno cizím tělesem, a 3. slzy citové čili emoční. Jednotlivé druhy slz se liší svým složením, řízeným nervovými vlákny, především sedmého hlavového nervu lícního (nervus facialis).

Slzy se tvoří podobně jako primární sliny – jejich tvorba se aktivuje acetylcholinem, tedy parasympatickým nervovým systémem. Mají pět základních úkolů: Zvlhčují rohovku, protože suchá rohovka by se zakalila. Opticky vyrovnávají nerovnosti rohovky, umožňují klouzání víček a chrání oko před infekcí. Obsahují totiž imunoglobulin A a lysozym proti bakteriím, spolu s dalšími asi jedenácti enzymy. Pátá funkce je typická pro člověka a souvisí s emočním pláčem. Slzy při smutném filmu nebo slzy radosti mají o čtvrtinu víc proteinů než slzy při krájení cibule. Mohou se v nich koncentrovat a vylučovat některé toxiny i stresové hormony (adrenalin), a proto můžeme po pláči cítit psychickou úlevu. Podobně, ale pomaleji fungují rovněž játra, ledviny, střeva, plíce nebo potní žlázy v kůži, tedy orgány udržující takzvanou homeostázu – optimální fyziologický stav organismu.

Nyní vidíte 29 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941), emeritní pracovník Akademie věd ČR a emeritní člen České lékařské společnosti JEP, člen Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze a farmakologii na Kazaňské lékařské univerzitě, kde byl léta profesorem. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakultě UK studoval mozkové synapse, neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích a vznik mozkové šířící se deprese (klasická citační práce ISI USA). Je nositelem čestné medaile J. E. Purkyně, medaile Senátu ČR, ceny Josefa Hlávky a rektora Karlovy univerzity.

Vyskočil František

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....