Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

Kdy jsou slzy krvavé?

 |  5. 11. 2015
 |  Vesmír 94, 606, 2015/11

Jak vznikají slzy? Pláčou zvířata? Můžu se pláčem dehydratovat?

Emilie Vondráková

Lidé i mnozí živočichové tvoří tři základní typy slz: 1. bazální neboli trvalé slzy, zvlhčující oko, 2. reflexní slzy, které vytrysknou, když je oko podrážděno cizím tělesem, a 3. slzy citové čili emoční. Jednotlivé druhy slz se liší svým složením, řízeným nervovými vlákny, především sedmého hlavového nervu lícního (nervus facialis).

Slzy se tvoří podobně jako primární sliny – jejich tvorba se aktivuje acetylcholinem, tedy parasympatickým nervovým systémem. Mají pět základních úkolů: Zvlhčují rohovku, protože suchá rohovka by se zakalila. Opticky vyrovnávají nerovnosti rohovky, umožňují klouzání víček a chrání oko před infekcí. Obsahují totiž imunoglobulin A a lysozym proti bakteriím, spolu s dalšími asi jedenácti enzymy. Pátá funkce je typická pro člověka a souvisí s emočním pláčem. Slzy při smutném filmu nebo slzy radosti mají o čtvrtinu víc proteinů než slzy při krájení cibule. Mohou se v nich koncentrovat a vylučovat některé toxiny i stresové hormony (adrenalin), a proto můžeme po pláči cítit psychickou úlevu. Podobně, ale pomaleji fungují rovněž játra, ledviny, střeva, plíce nebo potní žlázy v kůži, tedy orgány udržující takzvanou homeostázu – optimální fyziologický stav organismu.

Nyní vidíte 29 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941), emeritní pracovník Akademie věd ČR a emeritní člen České lékařské společnosti JEP, člen Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze a farmakologii na Kazaňské lékařské univerzitě, kde byl léta profesorem. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakultě UK studoval mozkové synapse, neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích a vznik mozkové šířící se deprese (klasická citační práce ISI USA). Je nositelem čestné medaile J. E. Purkyně, medaile Senátu ČR, ceny Josefa Hlávky a rektora Karlovy univerzity.
Vyskočil František

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...