Aktuální číslo:

2026/3

Téma měsíce:

Póry

Obálka čísla

Kdy jsou slzy krvavé?

 |  5. 11. 2015
 |  Vesmír 94, 606, 2015/11

Jak vznikají slzy? Pláčou zvířata? Můžu se pláčem dehydratovat?

Emilie Vondráková

Lidé i mnozí živočichové tvoří tři základní typy slz: 1. bazální neboli trvalé slzy, zvlhčující oko, 2. reflexní slzy, které vytrysknou, když je oko podrážděno cizím tělesem, a 3. slzy citové čili emoční. Jednotlivé druhy slz se liší svým složením, řízeným nervovými vlákny, především sedmého hlavového nervu lícního (nervus facialis).

Slzy se tvoří podobně jako primární sliny – jejich tvorba se aktivuje acetylcholinem, tedy parasympatickým nervovým systémem. Mají pět základních úkolů: Zvlhčují rohovku, protože suchá rohovka by se zakalila. Opticky vyrovnávají nerovnosti rohovky, umožňují klouzání víček a chrání oko před infekcí. Obsahují totiž imunoglobulin A a lysozym proti bakteriím, spolu s dalšími asi jedenácti enzymy. Pátá funkce je typická pro člověka a souvisí s emočním pláčem. Slzy při smutném filmu nebo slzy radosti mají o čtvrtinu víc proteinů než slzy při krájení cibule. Mohou se v nich koncentrovat a vylučovat některé toxiny i stresové hormony (adrenalin), a proto můžeme po pláči cítit psychickou úlevu. Podobně, ale pomaleji fungují rovněž játra, ledviny, střeva, plíce nebo potní žlázy v kůži, tedy orgány udržující takzvanou homeostázu – optimální fyziologický stav organismu.

Nyní vidíte 29 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941), emeritní pracovník Akademie věd ČR a emeritní člen České lékařské společnosti JEP, člen Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze a farmakologii na Kazaňské lékařské univerzitě, kde byl léta profesorem. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakultě UK studoval mozkové synapse, neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích a vznik mozkové šířící se deprese (klasická citační práce ISI USA). Je nositelem čestné medaile J. E. Purkyně, medaile Senátu ČR, ceny Josefa Hlávky a rektora Karlovy univerzity.

Vyskočil František

Doporučujeme

Deštné lesy v Antarktidě

Deštné lesy v Antarktidě

Kyselina pozvolna stravuje desítky milionů let staré usazeniny. Až se proleptá na dno plastové nádobky, po kameni, dovezeném z antarktického...

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...

Víme. Ale chceme?

Vyhláška upravující koncepci školního stravování, která vstoupila v platnost od 1. září 2025 a počítá s přechodným obdobím do září 2026, znovu...