Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Kdy jsou slzy krvavé?

 |  5. 11. 2015
 |  Vesmír 94, 606, 2015/11

Jak vznikají slzy? Pláčou zvířata? Můžu se pláčem dehydratovat?

Emilie Vondráková

Lidé i mnozí živočichové tvoří tři základní typy slz: 1. bazální neboli trvalé slzy, zvlhčující oko, 2. reflexní slzy, které vytrysknou, když je oko podrážděno cizím tělesem, a 3. slzy citové čili emoční. Jednotlivé druhy slz se liší svým složením, řízeným nervovými vlákny, především sedmého hlavového nervu lícního (nervus facialis).

Slzy se tvoří podobně jako primární sliny – jejich tvorba se aktivuje acetylcholinem, tedy parasympatickým nervovým systémem. Mají pět základních úkolů: Zvlhčují rohovku, protože suchá rohovka by se zakalila. Opticky vyrovnávají nerovnosti rohovky, umožňují klouzání víček a chrání oko před infekcí. Obsahují totiž imunoglobulin A a lysozym proti bakteriím, spolu s dalšími asi jedenácti enzymy. Pátá funkce je typická pro člověka a souvisí s emočním pláčem. Slzy při smutném filmu nebo slzy radosti mají o čtvrtinu víc proteinů než slzy při krájení cibule. Mohou se v nich koncentrovat a vylučovat některé toxiny i stresové hormony (adrenalin), a proto můžeme po pláči cítit psychickou úlevu. Podobně, ale pomaleji fungují rovněž játra, ledviny, střeva, plíce nebo potní žlázy v kůži, tedy orgány udržující takzvanou homeostázu – optimální fyziologický stav organismu.

Nyní vidíte 29 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941), emeritní pracovník Akademie věd ČR a emeritní člen České lékařské společnosti JEP, člen Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze a farmakologii na Kazaňské lékařské univerzitě, kde byl léta profesorem. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakultě UK studoval mozkové synapse, neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích a vznik mozkové šířící se deprese (klasická citační práce ISI USA). Je nositelem čestné medaile J. E. Purkyně, medaile Senátu ČR, ceny Josefa Hlávky a rektora Karlovy univerzity.
Vyskočil František

Doporučujeme

Jak se bakterie oddávají sexu?

Jak se bakterie oddávají sexu? uzamčeno

Pavel Payne  |  29. 9. 2026
Srovnání bakteriálních genomů ukázalo, že homologní rekombinace je u bakterií překvapivě častá. Známé mechanismy přenosu DNA však samy o sobě...
Pravidla buněčné spolupráce

Pravidla buněčné spolupráce

Jan Černý  |  29. 9. 2026
Buňky vznikly i díky tomu, že se membránou oddělily od okolního světa. Teprve když některé z těchto hranic začaly být řízeně prostupné, objevil se...
Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy

Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy uzamčeno

Jarmila Ptáčková  |  29. 9. 2026
V očekávání většiny cestujících do Tibetu se pravděpodobně objevují zasněžené hory, prastaré kláštery a tmavorudá roucha buddhistických mnichů....