Jak se roztopí čokoláda (a jiné nářeční lahůdky)

Tropická vedra letošního léta dostihla i nás jazykovědce. „Dokonce i čokoláda se roztopila,“ popisovala kolegyně teplotu v kanceláři, a my jsme chvíli nechápavě koukali. V Praze se čokoláda rozteče, rozpustí nebo roztaje a schopnost roztopit se mají jedině kamna. Kolegyně však pochází z Ostravy; že by jiný kraj – jiný mrav?

Každý už se asi osobně přesvědčil, že v češtině stále žijí krajová nářečí a s nimi spojená „divná“ slova. Šufánek, šalina nebo frgál nevyvedou ani Středočecha z míry: ví, že běží o naběračku, tramvaj a koláč. Méně nápadná jsou ovšem slova, která nám připadají důvěrně známá, ale v komunikaci vyvolají nedorozumění. Říká se jim falešní přátelé a překladatelé z cizích jazyků je dobře znají; kdo by však něco takového čekal v češtině?

A přece. Nářečí dokáže otočit svět vzhůru nohama: na jižní Moravě se peřina nachází pod hlavou, zatímco podlaha nad hlavou. Když vaše kamarádka od Prostějova pochválí mladého muže slovy „Ten je šikovný!“, neoponujte jí, že dotyčný jinoch má obě ruce levé – je prostě hezký. V Brně můžete říkat děcka klidně partě čtyřicátníků, kdežto v Plzni se už desetiletí spoluobčané při takovém oslovení smrtelně urazí: děcko zde značí jen malé dítě, navíc s trochu hanlivým příznakem. Dámu ze severních Čech, která držela dietu, překvapí konstatování „Vy jste zchudla, že?“ Upřímní moravští přátelé to samozřejmě mysleli jako pochvalu, a ti falešní se samozřejmě vyskytují nejen na Moravě a ve Slezsku: třeba na Klatovsku by dotyčnou paní ocenili slovy „Vy jste se nám spadla!“ Ani Středočech se na své jazykové povědomí nemůže spoléhat beze zbytku, přestože spisovné slovní zásobě dala základ právě středočeská mluva. I zde najdeme výjimky – na Kolínsku se dříve říkalo malým děvčatům kurvička, a pokud to třeba od babičky znáte, v jiném regionu to raději nezkoušejte.

Jak vznikají falešní přátelé v nářečí? Jsou to slova, u nichž došlo k přenesení nebo posunutí významu, ale to zůstalo omezeno jen na určitý region. Jindy jde o slova, u nichž je v nářečí zachován původní nebo dřívější význam slova, zatímco ve spisovném jazyce už se situace změnila. Tyto procesy zajímají hlavně odborníky- dialektology, ale jejich výsledky mohou zasáhnout třeba i vaše podnikání.

Jeden středočeský výrobce nápojů chtěl na Moravu dodávat sodovku. Odběratelé si libovali, jak je nečekaně levná, ale po rozbalení zásilky se cítili podvedeni. V bednách totiž nebyl ochucený nápoj (na Moravě a historicky i v jižních Čechách sodovka, ve většině Čech limonáda), nýbrž jen voda s bublinkami (v Čechách sodovka, na Moravě jedině sifon). Všem podnikatelům a nejen jim tedy doporučujeme důkladně nastudovat Český jazykový atlas, šestidílný soubor map a komentářů vytvořený brněnskými dialektology, který představuje nejvýznamnější jazykové rozdíly na území českého národního jazyka. Stejná slova, ale jiný kraj – jiný význam.