Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Na co tučňáky přešla chuť?

Chuťové ztráty a nálezy
 |  1. 10. 2015
 |  Vesmír 94, 540, 2015/10

Čínští genetici přečetli dědičnou informaci tučňáka kroužkového a tučňáka císařského. Místo oslav však stáli před otázkou: Přečetli jsme genomy tučňáků kompletně? Anebo nám něco uteklo?

V přečtené DNA chyběly například geny pro vnímání některých chutí. Je to důsledek laboratorní chyby, nebo zbylo těmto ptákům z chuťové palety jen torzo?

Záhada chybějících chutí

O radu požádali Jianzhi „George“ Zhanga. Evoluční biolog působící na Michiganské univerzitě zopakoval analýzy čínských kolegů a přidal k nim i analýzy dědičné informace tučňáků uzdičkových, oslích a patagonských. Nezbylo mu než dát kolegům z Číny za pravdu. Tučňáci jsou s to vnímat jen slanou a kyselou chuť. Ostatní chutě si musí nechat zajít.

Absence genů pro bílkoviny zprostředkující vnímání sladké chuti není u tučňáků nijak překvapivá. O sladkou chuť přišli všichni ptáci poměrně dávno. Možná ji ztratili už jejich dinosauří předci. Ztráta dvou dalších chutí – hořké a umami1) – ale představuje evoluční záhadu.

„Tučňáci se živí rybami, a tak bychom předpokládali, že chuť umami potřebují. Z nějakého důvodu jim ale chybí, a to nás zaskočilo. Je to záhada,“ říká Zhang a spolu s čínskými kolegy nabízí vysvětlení na stránkách vědeckého časopisu Current Biology.2)

Na vině bylo ochlazení

Ke ztrátě genů pro vnímání hořké a umami došlo u předků dnešních tučňáků nejdříve před 60 miliony roků a nejpozději před 23 miliony roků. V tomto poměrně dlouhém období čelili předci tučňáků hned několikrát výraznému ochlazení klimatu. Podle Zhanga stála za ztrátou dvou z pěti základních chutí právě adaptace na chlad.

Při přenosu podnětů z chuťových receptorů pro sladké, hořké a umami na nervový systém sehrává důležitou roli protein Trpm5. Ten ale při nízkých teplotách nepodává dobré výkony. Tak tomu bylo i v zobáku a na jazyku tučňáků hltajících v ledové vodě studené ryby a sépie. Tučňáci mohli tento problém vyřešit změnou v dědičné informaci, která by proteinu Trpm5 dovolila přenášet potřebné signály z chuťových receptorů do nervů i v chladu. Jenže tím by si zadělali na další, ještě vážnější problém. Protein Trpm5 plní v těle další důležité funkce. Podílí se například na vylučování inzulinu. Tuto službu poskytuje za teplot běžných v ptačím těle. Protein adaptovaný na chlad by ale v teple nepracoval a dostával by tučňáka do vážných zdravotních potíží. Evolučně tedy bylo pro tučňáky

Nyní vidíte 36 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné