Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Imunoterapie nádorových onemocnění se stává realitou!

 |  1. 10. 2015
 |  Vesmír 94, 548, 2015/10
 |  Seriál: Novinky z imunologie, 21. díl (PředchozíNásledující)

Imunoterapie nádorových onemocnění byla po několik desítek let velkým a kontroverzním tématem, které střídavě vyvolávalo vlny optimismu a pesimismu. K jakému pokroku reálně došlo po důkladném poznání řady základních imunologických mechanismů?

V posledních nejméně dvaceti letech byly na mezinárodních imunologických kongresech sekcím věnovaným tomuto tématu pro mimořádný zájem vždy rezervovány ty největší přednáškové sály. Nicméně posluchači z nich opakovaně odcházeli se smíšenými pocity – přednášející prezentovali výborné hodnoty dosažené na myších modelech nebo mnohem skromnější výsledky klinické, pro něž bylo typické, že ty pozitivní se dostavily jen u několika málo procent pacientů, a to i tehdy, když obdobné preklinické výsledky na myších modelech byly až spektakulárně dobré. Nyní se ale zřejmě situace mění – zdá se, že po důkladném poznání řady základních imunitních mechanismů a jejich regulace mohou některé nové imunoterapeutické postupy již velmi brzy přinést alespoň u některých onkologických onemocnění skutečný průlom a přinejmenším účinně doplnit, ne-li částečně nahradit standardní metody, jako je chemoterapie a radioterapie.

Dá se říci, že jako více či méně perspektivní se dnes jeví využití několika známých zbraní imunitního systému, a to jak jednotlivě, tak v kombinaci s konvenčnějšími postupy.

Chemoterapie jako pomocník imunitního systému?

Všeobecně se soudí, že chemoterapie poškozuje imunitní systém pacienta a může mít negativní důsledky pro sice slabé, ale přece jen existující přirozené protinádorové obranné mechanismy. Překvapivým objevem několika posledních let je, že některá chemoterapeutika (např. imatinib mesylát, cyklofosfamid, anthracykliny, 5-fluorouracil) i určité režimy ozařování mají imunostimulační účinky – nádorové buňky totiž jejich působením „imunogenním způsobem“ hynou. Ten je

Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Imunologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Václav Hořejší

Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., který od roku 2005 řídí a kde je vedoucím oddělení molekulární imunologie, se zabývá povrchovými a signalizačními molekulami buněk imunitního systému. Přednáší imunologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.
Hořejší Václav

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné