Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

Imunoterapie nádorových onemocnění se stává realitou!

 |  1. 10. 2015
 |  Vesmír 94, 548, 2015/10
 |  Seriál: Novinky z imunologie, 21. díl (PředchozíNásledující)

Imunoterapie nádorových onemocnění byla po několik desítek let velkým a kontroverzním tématem, které střídavě vyvolávalo vlny optimismu a pesimismu. K jakému pokroku reálně došlo po důkladném poznání řady základních imunologických mechanismů?

V posledních nejméně dvaceti letech byly na mezinárodních imunologických kongresech sekcím věnovaným tomuto tématu pro mimořádný zájem vždy rezervovány ty největší přednáškové sály. Nicméně posluchači z nich opakovaně odcházeli se smíšenými pocity – přednášející prezentovali výborné hodnoty dosažené na myších modelech nebo mnohem skromnější výsledky klinické, pro něž bylo typické, že ty pozitivní se dostavily jen u několika málo procent pacientů, a to i tehdy, když obdobné preklinické výsledky na myších modelech byly až spektakulárně dobré. Nyní se ale zřejmě situace mění – zdá se, že po důkladném poznání řady základních imunitních mechanismů a jejich regulace mohou některé nové imunoterapeutické postupy již velmi brzy přinést alespoň u některých onkologických onemocnění skutečný průlom a přinejmenším účinně doplnit, ne-li částečně nahradit standardní metody, jako je chemoterapie a radioterapie.

Dá se říci, že jako více či méně perspektivní se dnes jeví využití několika známých zbraní imunitního systému, a to jak jednotlivě, tak v kombinaci s konvenčnějšími postupy.

Chemoterapie jako pomocník imunitního systému?

Všeobecně se soudí, že chemoterapie poškozuje imunitní systém pacienta a může mít negativní důsledky pro sice slabé, ale přece jen existující přirozené protinádorové obranné mechanismy. Překvapivým objevem několika posledních let je, že některá chemoterapeutika (např. imatinib mesylát, cyklofosfamid, anthracykliny, 5-fluorouracil) i určité režimy ozařování mají imunostimulační účinky – nádorové buňky totiž jejich působením „imunogenním způsobem“ hynou. Ten je

Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Imunologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Václav Hořejší

Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., který v letech 2005-2017 řídil a kde je vedoucím oddělení molekulární imunologie, se zabývá povrchovými a signalizačními molekulami buněk imunitního systému. Přednáší imunologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.
Hořejší Václav

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...