Změna limitu na dole Bílina není problém

Korekce limitu těžby hnědého uhlí na dole Bílina je bezkonfliktní, protože v poměrně nevelkém území, kterého se korekce týká, o ploše cca 5,5 km², neleží žádné lidské obydlí. Fotografie předmětné území přehledně zobrazuje (levá strana) a to, že se jedná o území neobydlené, je zcela zřejmé. Území se nachází na katastrech spravovaných obcemi Mariánské Radčice a Braňany a městy Bílina a Most. Se všemi 4 samosprávami mají Severočeské doly Chomutov uzavřeny od roku 2012 smlouvy, které znamenají souhlas obcí a měst se záměrem rozšířit těžbu za dnes platný limit z usnesení vlády 1176/2008. Obce a města – signatáři dohod, promítají již nyní tyto uzavřené smlouvy do svých územních plánů a tím dokazují, že se záměrem těžit uhlí v tomto prostoru dlouhodobě počítají. Korekce limitu těžby nevyvolává ani žádnou velkou kolizi se Zásadami územního rozvoje Ústeckého kraje. I Ústecký kraj je se záměrem provést korekci limitu těžby na dole Bílina srozuměn, podporuje jej a počítá s ním. Záměr byl za účasti hejtmana ÚK prezentován při návštěvě prezidenta Zemana na dole Bílina v roce 2013 a i pan prezident záměr podpořil. Nejedná se totiž o žádné neomezené prolomení limitu bez hranic, ale jde o faktické nastavení nového územního limitu. Usnesení vlády 1176 z roku 2008 tehdy upravilo tvar limitu těžby z usnesení 444/1991 tak, že na severu došlo k rozšíření území pro hornickou činnost. Podmínkou schválení optimálnějšího prostoru dobývání na severu bylo zmenšení území na jihu dolu Bílina, čímž se mělo jednat jen o výměnu „uhlí za uhlí“, protože pro zvýšení vytěžitelných zásob uhlí nebyla v roce 2008 politická vůle. Navrhovaná korekce tedy nyní prakticky znamená na jihu dolu Bílina jen návrat do prostoru, kde se těžba předpokládala již dle usnesení vlády 444/1991. Důležité je, že jak původní usnesení 444/1991, tak i usnesení vlády 1176/2008 připravoval a řešil z hlediska dopadu na životní prostředí a na krajinu Ing. Ivan Dejmal. Ing. Dejmal celé území rozšíření limitu prošel a zpracoval studii, jejímž zásadním aspektem je požadavek v předpolí dolu Bílina zachování pásu chráněné přírody spojujícím Krušné hory s masivem Českého středohoří. Toto je i v našem návrhu korekce limitu těžby na dole Bílina respektováno pasem přírody, který je podle jeho tvůrce a prosazovatele nazván Lesopark Ivana Dejmala, který byl již před lety založen vysazením dubu Ivana Dejmala. V ploše 5,5 km² je jak prostor vlastní hornické činnosti, tak i plocha lesoparku.