Aktuální číslo:

2018/4

Téma měsíce:

Forenzní věda

Vesmírné léto

 |  11. 9. 2014
 |  Vesmír 93, 475, 2014/9

Pro někoho je léto časem dovolených a nabírání energie pro celoroční maraton. Vesmír i v tomto období myslí na to, jak vám přinést nejnovější poznatky. A podle hesla „kdo rychle dává, dvakrát dává“, jsme k tomu letos využili nových internetových stránek časopisu. Bylo totiž co sledovat...

„V neděli to vyjde,“ zněla lakonická informace od vědeckého týmu Jiřího Bruthanse z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Předchozí tři roky práce se jim měly zúročit publikací v předním časopisu Nature Geoscience. Zbývalo několik posledních dnů do konce embarga a svět už žhavil telefonní linky. Rozhovory s našimi vědci chtěli z BBC, Nature, New Scientist a desítek dalších médií, jejichž redakce zaujal objev principu vzniku pískovcových bran či sloupů. Redaktoři, dotazující se na podrobnosti objevu, který vědě unikal plných 150 let, měli nakonec takřka vždy stejnou otázku: „a video z experimentů máte?“

Tři týdny předtím Vesmír začal připravovat novou internetovou stránku časopisu. A tutéž otázku položil Jiřímu Bruthansovi. Neměli. Slovo dalo slovo a o pár dnů později jsme se v osm ráno sešli v laboratoři. Původní experimenty vypadaly jinak, než jak jsme je nyní potřebovali – vizuálně zajímavé, sdělné. Proto tu bylo nové akvárium, zakoupené pro tu příležitost den předem, speciální systém výměny vody, aby odmýval vzniklý zákal, vyplavený z unikátního střelečského pískovce, z jehož materiálu v laboratoři část týmu zručně vyráběla úhledné kvádry. Světla, kamery, podložky, závaží, odlehčovací mechanismus, to vše bylo za dvě hodiny připraveno na první zkoušku. Voda v akváriu rychle zaplavovala pískovcový kvádr a i tým napjatě čekal, jestli se teď materiál bude chovat, jak potřebujeme. I malá porucha vzniklá v pískovci během posledních měsíců by celý pokus zhatila. Voda pod hladinou se zakalila, jako bychom do ní nalili mléko. Systém odsávání ale brzy situaci projasnil a ukázala se krásná pískovcová brána, rozkračující se mezi dvěma podložkami, na nichž byl kamenný blok postaven. Více než hodinu jsme ji pozorovali, jak se s odlehčováním závaží ztenčují nosné prvky její takřka gotické klenby, až se nakonec celá konstrukce zřítila. Byl to dechberoucí den, v němž se před našima očima hned několikrát odehrálo to, co v přírodě trvá tisíce let. Byl to den, kdy vznikla videa, převzatá později časopisem Nature či vyžádaná Národním parkem Arches ve Spojených státech.

Během následujících letních týdnů vznikal s laskavou ochotou celého vědeckého týmu videodokument o zkoumaných jevech, který jsme se ve Vesmíru rozhodli natočit na podporu zajímavého výzkumu. V rámci jednoho z natáčecích dnů se přitom podařilo i něco, co nečekali ani sami autoři výzkumu. Bylo to v lomu Střeleč, z něhož pochází unikátní pískovec použitý pro experimenty, když spoluautora studie – doc. Davida Mašína – napadlo, jestli dokáže tlak na pískovec vytvořit i v ruce a zda při ponoření pískovcového kamene, sevřeného mezi prsty vznikne skalní brána přímo v dlani. O několik minut později se mezi jeho prsteníčkem a ukazováčkem klenul nádherný pískovcový oblouček, který se o pár sekund později, po uvolnění tlaku palce, rozpadl tak, jak měl.

Letošní léto však znamenalo úspěch i pro další naše vědecké týmy. V olomouckém pracovišti Ústavu experimentální botaniky Akademie věd skupina pod vedením prof. Jaroslava Doležela pronikla na stránky vědeckého časopisu Science, neboť se jí díky koordinovanému mezinárodnímu sdružení vědeckých laboratoří podařilo sestavit genetický plán jedné z nejdůležitějších potravin na světě – pšenice. Jde o další metu na cestě ke konečnému přečtení rozsáhlého genomu této obilniny, jež má v budoucnu hrát zásadní roli ve výživě rozrůstajícího se lidstva. A abychom triangl neživé přírody, fauny a flóry uzavřeli, zmiňme ještě článek v časopisu Nature Chemistry, publikovaný týmem, jehož členem je prof. Pavel Jungwirth z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Poprvé na světě popsali chování elektronu a jeho rozpouštění ve vodě a získali informace, které pomohou lépe pochopit například procesy probíhající v dočasných úložištích jaderného odpadu nebo při likvidaci nádorů pomocí radioterapie.

Všechny zmíněné práce najdete i nadále na internetových stránkách svého časopisu – vesmir.cz, na nichž stále přibývají další původní texty a interaktivní obsah. Doplňují bohatý archiv časopisu, v němž se předplatitelé dostanou kdykoliv on-line k jakémukoliv článku od roku 1994 dodnes. Přejeme vám pěkné čtení.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista, rozhlasový a televizní dokumentarista, autor dvou knih a osmi CD s populárně-vědeckou tematikou. Za svou tvorbu získal řadu ocenění na domácích i mezinárodních festivalech. Popularizaci vědy považuje za dílo na úrovni jazykového překladu básně. Jeho ideálem je – na rozdíl od bonmotu srovnávajícího dobrý překlad s ženou – překlad věrný i krásný zároveň.
Janáč Marek

Doporučujeme

Hledět ke hvězdám nikdy nebylo těžší

Hledět ke hvězdám nikdy nebylo těžší

Eva Bobůrková  |  23. 4. 2018
Vidět Mléčnou dráhu? Nebe plné hvězd? V Evropě dnes nemožné. V Chile se problém světelného znečištění řeší, říká astronom a zástupce Evropské...
Táto, mámo, máme molu!

Táto, mámo, máme molu!

Halina Šimková  |  20. 4. 2018
O početí nového lidského života často mluvíme jako o fascinujícím zázraku. Mechanismy tvorby pohlavních buněk a oplození jsou však evolucí...
Bitva o mozkové neurony

Bitva o mozkové neurony audio

Jaroslav Petr  |  12. 4. 2018
Před pár dny utrpěla naše představa o neustálé obnově lidského mozku nově vznikajícími neurony „těžké K.O.“. Teď se ale z článku v časopisu Cell...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné