Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Faraon „včelařem“?

První egyptská vyobrazení včely
 |  11. 9. 2014
 |  Vesmír 93, 504, 2014/9

Nejstarší dochovaná vyobrazení včely (Apis mellifera lamarckii) se bezprostředně vztahují k egyptskému vládci, který se jako král Horního a Dolního Egypta tradičně označoval Ten, který náleží ostřici a včele (Vesmír 93, 234, 2014/4). Prvním, kdo použil tento titul, byl kolem roku 3000 př. n. l. Den – významný panovník 1. Dynastie, jemuž se během padesátileté vlády podařilo rozhodným způsobem upevnit formující se egyptský stát.

Zobrazení včel z období Denovy vlády (obr. 2) se nacházejí na různých kamenných, dřevěných, hliněných, kostěných a slonovinových předmětech, pocházejících většinou z jeho hrobky v posvátném hornoegyptském Abydu (dnešní Arábě el-Madfúně). Naopak posledními nositeli zmíněného egyptského královského titulu byli římští císaři Dioklecián (284–305) a Maximinus Daia (305–313). V jejich případě se však tento titul psal hieroglyfickou značkou představující sluneční kotouč se dvěma kobrami považovanými za ochránkyně krále. Původní způsob psaní (tedy ostřicí a včelou) naposledy použil císař Commodus (180–192).

Hieroglyfická značka představující včelu byla již v době 1. dynastie také součástí psaní tří významných úřednických titulů: nositele pečeti krále Dolního Egypta, tesaře krále Dolního Egypta a služebníka krále Dolního Egypta. Zatímco tesař dolnoegyptského krále měl na starosti kácení stromů a jejich přepravu do sídelního města a dodávání různých druhů dřeva pro stavební účely a stavbu lodí, nositel pečeti byl jako vůbec nejdůležitější královský úředník odpovědný za zásobování paláce tuzemskými i dováženými potravinami (obilím, chlebem, masem, ovocem, zeleninou, olejem, pivem a vínem), spravoval státní finance a plnil úlohu kancléře. Mezi nositeli pečeti nejvíc proslul věhlasný mudrc a lékař Imhotep, považovaný za stavitele nejstarší stupňovité pyramidy panovníka Necericheta Džosera (okolo 2700 př. n. l.) v Sakkáře. O existenci Imhotepa, který byl později ztotožněn s řeckým bohem lékařství Asklépiem, se přitom dlouho pochybovalo, dokud nebyl r. 1926 nalezen v Sakkáře podstavec Džoserovy vápencové sochy, na němž bylo uvedeno Imhotepovo jméno a tituly (obr. 5). Na prvním místě je zmíněn právě jeho titul nositel pečeti krále Dolního Egypta.

Úzká souvislost mezi včelou a Dolním Egyptem (a tedy i dolnoegyptským králem) se obvykle vysvětluje rozšířením včel a intenzivním včelařstvím v nilské deltě, což vedlo již v rané dynastické době k tomu, že se včela stala heraldickým symbolem severní části země. Chov včel je ostatně dodnes soustředěn právě do této oblasti (obr. 1, 34).

Jiný (a dnes zcela zapomenutý) výklad podal egyptský učenec Hórapollo, který žil na přelomu 4. a 5. století. V koptštině (posledním vývojovém stupni egyptštiny) vydal pozoruhodný dvoudílný spis Hieroglyphica, v němž se zamýšlel nad významy jednotlivých hieroglyfických značek, přičemž mnohé z nich určil správně. Jeho spis se však dochoval pouze v řeckém překladu, který byl objeven teprve r. 1419 na ostrově Ándros. O hieroglyfické značce představující včelu Hórapollo uvedl (I, 62):

„Když chcete zobrazit lid oddaný králi, namalujete včelu. Neboť ona má jako jediné ze všech zvířat svého krále, kterého následuje celé včelstvo, právě tak jako lidé poslouchají krále. S dobrotou medu a silou žihadla tohoto zvířete se odkazuje na to, že král je dobrotivý a zároveň horlivý, což se týká spravedlnosti a správy.“

Hórapollo se tedy domníval, že egyptské označení vládce bit („včela, včelař, med“) vzniklo z představy, že včely poslouchají svého krále, stejně jako lidé. Nic na tom nemění mylné určení mužského pohlaví včelí královny (oplozené matky), jehož se předtím drželi i slavní antičtí autoři jako například Aristotelés, Vergilius nebo Plinius Starší.

V poslední době i tak někteří egyptologové zpochybnili geografický aspekt titulu král Dolního Egypta, když se opírají o etymologii tohoto slova (na základě srovnání s berberskými, kušitskými a čadskými jazyky) a vykládají zobrazení včely nikoli jako symbol Dolního Egypta, ale jako označení krále ve významu „velkého, silného muže“. A nechybí ani názor, že výraz bit by se měl chápat přímo ve významu „včelař“, což by potom odráželo úlohu faraona jako žijícího boha odpovědného za hospodářskou prosperitu celé země a její efektivní správu. Věřme, že nám objevy dosud neznámých písemných a ikonografických pramenů a další bádání pomohou zodpovědět i tuto otázku.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie

O autorovi

Břetislav Vachala

Prof. PhDr. Břetislav Vachala, CSc., (*1952) vystudoval egyptologii a arabštinu na Filozofické fakultě UK v Praze. Je členem Českého egyptologického ústavu UK a pravidelně se podílí na organizování jeho archeologických expedic do Abúsíru. Zabývá se egyptskou filologií, paleografií, literaturou, archeologií a egyptskými dějinami, které též přednáší na FF UK v Praze. Je autorem řady publikací o starém Egyptě
Vachala Břetislav

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné