Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Ledovce západní Antarktidy z vesmíru

 |  17. 7. 2014
 |  Vesmír 93, 462, 2014/7

V dubnu začal radar Sentinel-1 z dílny Evropské vesmírné agentury vysílat na Zemi záznamy, které umožňují mimo jiné studovat mocnosti ledovců. Mocnost, resp. kubatura ledovců je klíčovým údajem k tomu, abychom mohli určit, zda je celkové saldo ledovce pozitivní, či nikoli. Jelikož jsou však pozemní měření mocnosti finančně a časově náročná, docházelo do současnosti často ke zjednodušením a příbytek ledovce byl dáván do souvislosti s postupem jeho čela. To ovšem nic neříká o tom, že přibývá i ledové masy. Mnohdy je tomu právě naopak a akcelerace postupu je pouze reakcí na zrychlený přísun ledu ze zdrojové oblasti, který tam však není kryt dostatečným nárůstem ledové hmoty, a ledovec tak vlastně čerpá ze svých rezerv. Podobný scénář se podle dvou nedávno uveřejněných studií dá předpokládat u šesti ledovcových splazů ústících do Amundsenova moře. V jejich podloží nebyly nalezeny žádné překážky, které by rozpadající se ledovce o velikosti Německa mohly udržet na pevnině a zabránit jejich postupnému rozlití do Jižního oceánu. Senzacechtivé údaje o zvýšení hladiny moří hovoří o nárůstu víc než 1,2 metru v důsledku rozpadu ledovců ve výše zmíněné oblasti, korektnější je však hovořit o zvýšení cca 0,25 mm ročně s postupným zrychlením až na 1 mm v následujících staletích. Ještě podstatnější však bude zvýšení hladiny v důsledku termálního rozpínání vody, které je dnes zodpovědné za většinu z ročního 3mm nárůstu světového oceánu. Radar Sentinel ledovce před rozpadem neuhlídá, pomůže však odhalit pozadí přírodních změn a získat čas k přípravě na změny sociální. (Nature, doi: 10.1038/nature.2014.15202)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Lehejček

Mgr. et Ing. Jiří Lehejček, Ph.D., (*1986) vystudoval fyzickou geografii na  Přírodovědecké fakultě UK a lesnictví na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU. V rámci svého doktorátu se na ČZU věnoval rekonstrukci klimatu Arktidy pomocí anatomických parametrů dřevin tamní tundry. V současnosti působí v Ústavu environmentální bezpečnosti na Fakultě logistiky a krizového řízení UTB ve Zlíně. Špatně snáší vedra.
Lehejček Jiří

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...