Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Ledovce západní Antarktidy z vesmíru

 |  17. 7. 2014
 |  Vesmír 93, 462, 2014/7

V dubnu začal radar Sentinel-1 z dílny Evropské vesmírné agentury vysílat na Zemi záznamy, které umožňují mimo jiné studovat mocnosti ledovců. Mocnost, resp. kubatura ledovců je klíčovým údajem k tomu, abychom mohli určit, zda je celkové saldo ledovce pozitivní, či nikoli. Jelikož jsou však pozemní měření mocnosti finančně a časově náročná, docházelo do současnosti často ke zjednodušením a příbytek ledovce byl dáván do souvislosti s postupem jeho čela. To ovšem nic neříká o tom, že přibývá i ledové masy. Mnohdy je tomu právě naopak a akcelerace postupu je pouze reakcí na zrychlený přísun ledu ze zdrojové oblasti, který tam však není kryt dostatečným nárůstem ledové hmoty, a ledovec tak vlastně čerpá ze svých rezerv. Podobný scénář se podle dvou nedávno uveřejněných studií dá předpokládat u šesti ledovcových splazů ústících do Amundsenova moře. V jejich podloží nebyly nalezeny žádné překážky, které by rozpadající se ledovce o velikosti Německa mohly udržet na pevnině a zabránit jejich postupnému rozlití do Jižního oceánu. Senzacechtivé údaje o zvýšení hladiny moří hovoří o nárůstu víc než 1,2 metru v důsledku rozpadu ledovců ve výše zmíněné oblasti, korektnější je však hovořit o zvýšení cca 0,25 mm ročně s postupným zrychlením až na 1 mm v následujících staletích. Ještě podstatnější však bude zvýšení hladiny v důsledku termálního rozpínání vody, které je dnes zodpovědné za většinu z ročního 3mm nárůstu světového oceánu. Radar Sentinel ledovce před rozpadem neuhlídá, pomůže však odhalit pozadí přírodních změn a získat čas k přípravě na změny sociální. (Nature, doi: 10.1038/nature.2014.15202)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Lehejček

Mgr. et Ing. Jiří Lehejček, Ph.D., (*1986) vystudoval fyzickou geografii na  Přírodovědecké fakultě UK a lesnictví na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU. V rámci svého doktorátu se na ČZU věnoval rekonstrukci klimatu Arktidy pomocí anatomických parametrů dřevin tamní tundry. V současnosti působí v Ústavu environmentální bezpečnosti na Fakultě logistiky a krizového řízení UTB ve Zlíně. Špatně snáší vedra.
Lehejček Jiří

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné