Aktuální číslo:

2022/7

Téma měsíce:

Rovnováha

Ledovce západní Antarktidy z vesmíru

 |  17. 7. 2014
 |  Vesmír 93, 462, 2014/7

V dubnu začal radar Sentinel-1 z dílny Evropské vesmírné agentury vysílat na Zemi záznamy, které umožňují mimo jiné studovat mocnosti ledovců. Mocnost, resp. kubatura ledovců je klíčovým údajem k tomu, abychom mohli určit, zda je celkové saldo ledovce pozitivní, či nikoli. Jelikož jsou však pozemní měření mocnosti finančně a časově náročná, docházelo do současnosti často ke zjednodušením a příbytek ledovce byl dáván do souvislosti s postupem jeho čela. To ovšem nic neříká o tom, že přibývá i ledové masy. Mnohdy je tomu právě naopak a akcelerace postupu je pouze reakcí na zrychlený přísun ledu ze zdrojové oblasti, který tam však není kryt dostatečným nárůstem ledové hmoty, a ledovec tak vlastně čerpá ze svých rezerv. Podobný scénář se podle dvou nedávno uveřejněných studií dá předpokládat u šesti ledovcových splazů ústících do Amundsenova moře. V jejich podloží nebyly nalezeny žádné překážky, které by rozpadající se ledovce o velikosti Německa mohly udržet na pevnině a zabránit jejich postupnému rozlití do Jižního oceánu. Senzacechtivé údaje o zvýšení hladiny moří hovoří o nárůstu víc než 1,2 metru v důsledku rozpadu ledovců ve výše zmíněné oblasti, korektnější je však hovořit o zvýšení cca 0,25 mm ročně s postupným zrychlením až na 1 mm v následujících staletích. Ještě podstatnější však bude zvýšení hladiny v důsledku termálního rozpínání vody, které je dnes zodpovědné za většinu z ročního 3mm nárůstu světového oceánu. Radar Sentinel ledovce před rozpadem neuhlídá, pomůže však odhalit pozadí přírodních změn a získat čas k přípravě na změny sociální. (Nature, doi: 10.1038/nature.2014.15202)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Lehejček

Mgr. et Ing. Jiří Lehejček, Ph.D., (*1986) vystudoval fyzickou geografii na  Přírodovědecké fakultě UK a lesnictví na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU. V rámci svého doktorátu se na ČZU věnoval rekonstrukci klimatu Arktidy pomocí anatomických parametrů dřevin tamní tundry. V současnosti působí v Ústavu environmentální bezpečnosti na Fakultě logistiky a krizového řízení UTB ve Zlíně. Špatně snáší vedra.
Lehejček Jiří

Doporučujeme

Podařilo se obnovit známky života u hodinu mrtvého prasete

Podařilo se obnovit známky života u hodinu mrtvého prasete audio

Jaroslav Petr  |  11. 8. 2022
Po experimentu, který částečně obnovil životní pochody v mozku odebraném před několika hodinami praseti, přichází tým z Yaleovy univerzity s...
„Méně jíst a více cvičit!“

„Méně jíst a více cvičit!“ uzamčeno

Adam Obr  |  12. 7. 2022
Tuto radu dostal prakticky každý, kdo se někdy ve svém životě rozhodl zhubnout. Snížit „aspoň o dvě kila“ hmotnost svých tukových zásob...
Spolupráce s Ruskem po 24. únoru 2022

Spolupráce s Ruskem po 24. únoru 2022 uzamčeno

Vladimír Wagner  |  11. 7. 2022
Ruská invaze dopadá i na vědeckou spolupráci, mnohé z mezinárodních projektů byly po invazi zrušeny nebo jsou významně ohroženy. Zmínit lze třeba...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné