FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026

Aktuální číslo:

2026/2

Téma měsíce:

Prvky vzácných zemin

Obálka čísla

Ledovce západní Antarktidy z vesmíru

 |  17. 7. 2014
 |  Vesmír 93, 462, 2014/7

V dubnu začal radar Sentinel-1 z dílny Evropské vesmírné agentury vysílat na Zemi záznamy, které umožňují mimo jiné studovat mocnosti ledovců. Mocnost, resp. kubatura ledovců je klíčovým údajem k tomu, abychom mohli určit, zda je celkové saldo ledovce pozitivní, či nikoli. Jelikož jsou však pozemní měření mocnosti finančně a časově náročná, docházelo do současnosti často ke zjednodušením a příbytek ledovce byl dáván do souvislosti s postupem jeho čela. To ovšem nic neříká o tom, že přibývá i ledové masy. Mnohdy je tomu právě naopak a akcelerace postupu je pouze reakcí na zrychlený přísun ledu ze zdrojové oblasti, který tam však není kryt dostatečným nárůstem ledové hmoty, a ledovec tak vlastně čerpá ze svých rezerv. Podobný scénář se podle dvou nedávno uveřejněných studií dá předpokládat u šesti ledovcových splazů ústících do Amundsenova moře. V jejich podloží nebyly nalezeny žádné překážky, které by rozpadající se ledovce o velikosti Německa mohly udržet na pevnině a zabránit jejich postupnému rozlití do Jižního oceánu. Senzacechtivé údaje o zvýšení hladiny moří hovoří o nárůstu víc než 1,2 metru v důsledku rozpadu ledovců ve výše zmíněné oblasti, korektnější je však hovořit o zvýšení cca 0,25 mm ročně s postupným zrychlením až na 1 mm v následujících staletích. Ještě podstatnější však bude zvýšení hladiny v důsledku termálního rozpínání vody, které je dnes zodpovědné za většinu z ročního 3mm nárůstu světového oceánu. Radar Sentinel ledovce před rozpadem neuhlídá, pomůže však odhalit pozadí přírodních změn a získat čas k přípravě na změny sociální. (Nature, doi: 10.1038/nature.2014.15202)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Lehejček

Mgr. et Ing. Jiří Lehejček, Ph.D., (*1986) vystudoval fyzickou geografii na  Přírodovědecké fakultě UK a lesnictví na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU. V rámci svého doktorátu se na ČZU věnoval rekonstrukci klimatu Arktidy pomocí anatomických parametrů dřevin tamní tundry. V současnosti působí v Ústavu environmentální bezpečnosti na Fakultě logistiky a krizového řízení UTB ve Zlíně. Špatně snáší vedra.
Lehejček Jiří

Doporučujeme

Temní architekti tání

Temní architekti tání uzamčeno

Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Velký příběh malých rozdílů

Velký příběh malých rozdílů

Prvky vzácných zemin se postupně staly klíčovou figurou v geopolitické šachovnici. V žebříčku British Geological Survey z roku 2015 mají nejvyšší...
Jak oddělit (téměř) neoddělitelné

Jak oddělit (téměř) neoddělitelné uzamčeno

Miloslav Polášek  |  2. 2. 2026
Na kraji města Janesville v americkém Wisconsinu, uprostřed kukuřičných polí, stojí rozsáhlý areál firmy SHINE Technologies. V jedné z nenápadných...