MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025

Aktuální číslo:

2025/5

Téma měsíce:

Pohlaví

Obálka čísla

Boj s HIV je i po 30 letech svízelný

 |  17. 7. 2014
 |  Vesmír 93, 441, 2014/7

Po identifikaci viru HIV v roce 1983 se zdálo, že bude snadné vyvinout vakcínu, která by problém AIDS definitivně vyřešila. Do dnešní doby, přes nesmírné úsilí řady vědců i farmaceutických společností, však není k dispozici jediná účinná vakcína. Důvodem je velmi nepřesné kopírování genomu retrovirů, kvůli kterému se v těle pacienta denně vytvářejí tisíce různých mutantních virů. Řada z nich sice není schopna replikace, ale některé z nich jsou naopak rezistentní k vakcínám a dalším lékům vzhledem k pozměněné struktuře mutovaných proteinů. Tyto nové kmeny, necitlivé k inhibitorům, poté v populaci převládnou. Proto se pro léčbu pacientů trpících AIDS aktuálně využívá vysoce účinná antiretrovirová terapie,1) která spočívá v současném použití tří inhibitorů virových enzymů, zejména proteázy, reverzní transkriptázy a nově i integrázy. Tento postup významně snižuje riziko selekce rezistentních kmenů HIV a je nyní jedinou schválenou terapií proti AIDS. Přesto je však nutno pacienty sledovat i v průběhu léčby a změnit kombinaci inhibitorů, narůstá-li množství viru v krvi. Pro dlouhodobě účinnou antiretrovirovou terapii je ale potřebné hledat nové inhibitory, působící i na další kroky životního cyklu retrovirů (viz obr. 1), jako jsou například vnitrobuněčný transport virových proteinů, skládání virové částice a její „pučení“. Zatím však pořád platí, že nejúčinnější ochranou před HIV je prevence. Použitím jakéhokoliv z dostupných inhibitorů HIV totiž nedochází k úplnému odstranění virů z těla pacienta a ty přetrvávají ve formě integrovaného proviru v lidském organismu. Celý genom je totiž vložen do chromozomu infikovaných buněk působením virového enzymu, integrázy. Navíc mají používané inhibitory řadu nežádoucích vedlejších účinků.

Nadějnou strategií by v tomto ohledu mohla být genová terapie cílená na všechny buňky obsahující provirus. Prvním krokem v tomto směru bylo použití tzv. ex vivo genové terapie, upravených při transplantaci kmenových buněk kostní dřeně tak, aby neprodukovaly jeden z povrchových proteinů lymfocytů. Ten totiž slouží jako pomocný receptor nutný pro vstup HIV do buňky, a umožňuje viru tyto cílové buňky imunitního systému, tj. makrofágy a Th-lymfocyty, specificky rozpoznat.

V poslední době se pozornost zaměřuje na hledání dalších terapeutických přístupů včetně inhibice skládání virové částice. K cílenému návrhu inhibitorů tohoto procesu je nutné pochopení proteinových interakcí v částici i podrobná znalost uspořádání a struktury nezralé nebo zralé retrovirové částice.

Nyní vidíte 30 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Virologie

O autorech

Tomáš Ruml

Michaela Rumlová

Doporučujeme

Milostný život nálevníků

Milostný život nálevníků uzamčeno

Ivan Čepička  |  5. 5. 2025
Pohlavní proces, sex, je jedním ze zásadních vynálezů eukaryot. Projevy s ním spojené jsme zvyklí vídat na makroskopické úrovni, ať už to jsou...
Chromozomy, geny, hormony a pohlaví

Chromozomy, geny, hormony a pohlaví

Jaroslav Petr  |  5. 5. 2025
Na téma „ona a on“ se píšou básně, romány i dramata. Pestré a napínavé příběhy nabízí i příroda. Cesty, jimiž se může ubírat vývoj pohlaví...
Dřevěné mrakodrapy

Dřevěné mrakodrapy uzamčeno

Václav Sebera  |  5. 5. 2025
Nejvyšší člověkem postavené stavby jsou takové, které se přibližují, doslova drápou, k mrakům – mrakodrapy. Nepřekvapuje, že jejich nosné systémy...