Aktuální číslo:

2021/9

Téma měsíce:

Vzdělávání

Stopy v hlubokých mořích

Pozůstatky po činnosti bezobratlých v hlubokomořských horninách
 |  12. 6. 2014
 |  Vesmír 93, 338, 2014/6

Drobní bezobratlí živočichové se na pevninských svazích a na dně hlubokomořských pánví musejí vyskytovat v astronomickém počtu jedinců. Víme o nich však málo, a pokud je něco známo, pak především díky studiu jejich fosilních stop.

Při průzkumu hlubokomořských klastických usazenin, zejména tzv. flyšových facií, objevovali geologové a paleontologové již v průběhu 19. století fascinující zkameněliny. Nejčastěji se zachovaly jako reliéfy (drobné oblé hřbítky) vystupující na vrstevních plochách hlubokomořských jemnozrnných drob, pískovců a prachovců. Co fascinuje, jsou nespočetné varianty přísně geometrických, na první pohled „účelných“ tvarů: nejrůznější typy meandrů, sítě, radiální i kruhové struktury.

Jako flyš označujeme jednotky usazenin celkově větších mocností (zpravidla několik set i tisíc metrů) tvořené pravidelně se opakujícími vrstvami různé zrnitosti, obvykle psamitů až pelitů (tzn. od zrnitosti charakteristické pro pískovec až po nejjemnější jílové usazeniny). Nejčastějším důvodem rytmičnosti flyše jsou poměrně pravidelně se opakující turbiditní proudy, tedy nesmírně rozsáhlé a rychlé gravitační pohyby suspenze vody a nezpevněných sedimentů na svazích mořských (méně často i velkých jezerních) pánví.

Nyní vidíte 9 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorovi

Radek Mikuláš

RNDr. Radek Mikuláš (*1964) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá studiem biogenního přepracování hornin, paleobiologií a geomorfologií. Je autorem či spoluautorem několika knih, z poslední doby např. Současná umělecká díla v krajině, Divoká příroda Prahy a blízkého okolí či Atlas pískovcových skalních měst České a Slovenské republiky.
Mikuláš Radek

Doporučujeme

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada velkého pohasnutí Betelgeuze (Vesmír 100, 106, 2021/2) se zdá být více méně rozřešena. Důležitým klíčem byla pozorování povrchu hvězdy...
Převrácená výuka a nová role učitele

Převrácená výuka a nová role učitele

Zdeněk Hurák  |  6. 9. 2021
Co je a co určitě není převrácená výuka? Jaké jsou její cíle? Pokusím se vyvrátit několik oblíbených mýtů a nabídnu vlastní učitelské zkušenosti...
O myších (v podzemí) a lidech

O myších (v podzemí) a lidech uzamčeno

Radim Šumbera  |  6. 9. 2021
Čtenář dobrodružné literatury ví, že pro člověka a jeho žaludek byla důležitá velká zvířata, zejména savci. Vzpomeňme na lovce mamutů, indiány a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné