Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Pericyty, posmrtní škrtiči

 |  12. 6. 2014
 |  Vesmír 93, 326, 2014/6

Cévním mozkovým příhodám (CMP) je dnes věnována chabá pozornost a malá osvětová prevence, neúměrná jejich hrozbě pro naše životy. Vždyť jsou za nádorovými a kardiovaskulárními nemocemi třetí nejčastější příčinou úmrtí v civilizovaných zemích a zároveň nejčastější příčinou invalidity v dospělé populaci. Nadto Česká republika stále patří v Evropě k zemím s nejvyšší nemocností (morbiditou) a úmrtností (mortalitou) na cévní mozkové příhody. V populaci do 65 let je u nás úmrtnost minimálně dvojnásobná ve srovnání s průměrem zemí EU.

Cévní mozkové příhody jsou sice různorodou skupinou onemocnění, ale většina patří buď k mozkovým ischemiím (nedokrevnosti), nebo krvácením, kdy zalitá oblast mozku odumírá. V případě ischemií dochází buď k zúžení cév (spasmy přechodné, minutové až hodinové, případně trvalé a s časem narůstající), nebo vzniká sraženina, trombus. Tyto krátkodobé nebo v horším případě trvalé, a tudíž destruktivní nedokrevnosti mozkové tkáně mají často společnou příčinu vzniku a výskyt (etiopatogenezi). Běžnou, i když ne jedinou příčinou je aterosklerotické zúžení mozkových tepen a zřejmě i jeho následné neblahé působení na jemné kapilární řečiště v mozku. Trocha statistiky nám říká, že hemoragické (krvácivé) stavy tvoří jen asi 15 % cévních mozkových příhod, asi 5 % připadá na různá tepenná krvácení nebo hluboké žilní trombózy, ale nejčastější, a tudíž nejzávažnější jsou právě stavy nedokrevnosti. Ischemické cévní příhody představují totiž 80 % všech případů cévních mozkových příhod. Jde tedy o poruchy krevního průtoku a jeho regulace v mozku.

Nyní vidíte 31 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá neurofyziologií a biofyzikou buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Hirschův index (Vesmír 85, 555, 2006/9) jeho prací je 33. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a na Lékařské univerzitě v Kazani přednáší fyziologii živočichů a člověka. V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné