Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Pericyty, posmrtní škrtiči

 |  12. 6. 2014
 |  Vesmír 93, 326, 2014/6

Cévním mozkovým příhodám (CMP) je dnes věnována chabá pozornost a malá osvětová prevence, neúměrná jejich hrozbě pro naše životy. Vždyť jsou za nádorovými a kardiovaskulárními nemocemi třetí nejčastější příčinou úmrtí v civilizovaných zemích a zároveň nejčastější příčinou invalidity v dospělé populaci. Nadto Česká republika stále patří v Evropě k zemím s nejvyšší nemocností (morbiditou) a úmrtností (mortalitou) na cévní mozkové příhody. V populaci do 65 let je u nás úmrtnost minimálně dvojnásobná ve srovnání s průměrem zemí EU.

Cévní mozkové příhody jsou sice různorodou skupinou onemocnění, ale většina patří buď k mozkovým ischemiím (nedokrevnosti), nebo krvácením, kdy zalitá oblast mozku odumírá. V případě ischemií dochází buď k zúžení cév (spasmy přechodné, minutové až hodinové, případně trvalé a s časem narůstající), nebo vzniká sraženina, trombus. Tyto krátkodobé nebo v horším případě trvalé, a tudíž destruktivní nedokrevnosti mozkové tkáně mají často společnou příčinu vzniku a výskyt (etiopatogenezi). Běžnou, i když ne jedinou příčinou je aterosklerotické zúžení mozkových tepen a zřejmě i jeho následné neblahé působení na jemné kapilární řečiště v mozku. Trocha statistiky nám říká, že hemoragické (krvácivé) stavy tvoří jen asi 15 % cévních mozkových příhod, asi 5 % připadá na různá tepenná krvácení nebo hluboké žilní trombózy, ale nejčastější, a tudíž nejzávažnější jsou právě stavy nedokrevnosti. Ischemické cévní příhody představují totiž 80 % všech případů cévních mozkových příhod. Jde tedy o poruchy krevního průtoku a jeho regulace v mozku.

Nyní vidíte 31 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá neurofyziologií a biofyzikou buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Hirschův index (Vesmír 85, 555, 2006/9) jeho prací je 36. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a na Lékařské univerzitě v Kazani přednáší fyziologii živočichů a člověka. V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné