Aktuální číslo:

2019/12

Téma měsíce:

Odpady

Desulforudis audaxviator: poustevník mezi bakteriemi

 |  12. 6. 2014
 |  Vesmír 93, 328, 2014/6

Desulforudis audaxviator je grampozitivní bakterie z kmene Firmicutes, kterou objevil roku 2008 dvacetičlenný tým pracovníků vedený americkým biologem Dylanem Chivianem v dole na zlato Mponeng, poblíž jihoafrického Johannesburgu (viz Vesmír 86, 13, 2007/1). Zatímco ostatní bakterie žijí v druhově bohatých společenstvech, tato asi 4 μm velká tyčinkovitá archebakterie žije v hloubce 2,8 km pod povrchem Země úplně sama, v naprosté izolaci od jiných organismů. Jako poustevník. Představuje tak sama o sobě uzavřený ekosystém. Latinské jméno bakterie odvodili její objevitelé z citátu románu Julese Verna Cesta do středu Země. Její hrdina, profesor Liddenbrock, podstoupil svou dobrodružnou pouť na základě nálezu latinského nápisu: Descende, audax viator, et terrestre centrum attinges (Sestup, smělý cestovateli, a dosáhneš středu Země).

Nyní vidíte 26 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Bakteriologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné