Adaptivně pesimistické potomstvo

 |  7. 5. 2014
 |  Vesmír 93, 305, 2014/5

Organismy mohou mít připravené pro případ lepších či horších podmínek prostředí dvě různé životní strategie, vývojové či alespoň metabolické dráhy. Kromě obojaké genetické výbavy a specifických podnětů prostředí může vybranou dráhu ovlivnit matka živočicha prostřednictvím signálů obsažených ve vajíčku. Tyto maternální efekty modifikují fenotyp jednotlivých potomků tak, aby lépe přežili v aktuálních podmínkách, ale třeba i v budoucích podmínkách matkou předpovězených.

U slunéček živících se mšicemi, což je bohatý, ale dočasný zdroj, může samička mírně měnit velikost vajíčka, rychlost vývoje larvy a snad i dosaženou velikost potomka v dospělosti. U severoamerického slunéčka skvrnitého, Coleomegilla maculata, kolegové sledovali vývoj potomstva z vajíček nakladených během různých fází reprodukční periody: z úplně první samiččiny snůšky, z 12., 24. a 36. snůšky (za příznivých podmínek klade samička jednu snůšku denně). Polovina každé kohorty měla nadbytek potravy, druhé dovolili se krmit jen 30 minut každý den.

Procento přežití potomků bylo přirozeně nižší ve skupině s omezenou potravou. V obou skupinách ale přežívaly lépe larvy z druhé kohorty (12. snůšky). Samička tedy zpočátku neklade nejlepší vajíčka.

Délku vývoje a dosaženou velikost můžou slunéčka výjimečně ovlivňovat prostřednictvím počtu larválních instarů. Většina druhů prochází za všech podmínek čtyřmi instary. U slunéčka skvrnitého ovšem není výjimkou, když se larva zakuklí už po třetím instaru. Vylíhlý dospělec je pak o mnoho menší než obvykle. Vzácněji může vývoj probíhat přes pět instarů a dát vznik velkému jedinci. To je považováno za optimistickou strategii, protože to vyžaduje neobvykle dlouhé trvání početné mšičí kolonie.

Pesimistická strategie se třemi instary, která se hodí do situace s malým množstvím kořisti, se oproti očekávání neobjevila o mnoho častěji ve skupině s omezenou potravou než ve skupině s nadbytkem potravy. Hlavně se objevila ve třetí a čtvrté kohortě – v pozdních snůškách. Samičky zřejmě naprogramovaly u mnohých svých pozdních potomků pesimismus, který je adaptivní pro larvy nacházející staré vymírající mšičí kolonie. Závěr je tedy optimistický – vyšší fitness. (Ecological Entomology 39, 39–46, 2014/1)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Oldřich Nedvěd

Doc. RNDr. Oldřich Nedvěd, CSc., (*1965) vystudoval entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na Přírodovědecké fakultě JU vyučuje zoologii bezobratlých. V Entomologickém ústavu BC AV ČR, v. v. i. v Českých Budějovicích se zabývá ekofyziologií hmyzu.

Doporučujeme

Dívám se číslům pod povrch

Dívám se číslům pod povrch uzamčeno

Eva Bobůrková  |  4. 12. 2023
Odborně se zajímá o úmrtnost, nemocnost, zdraví, její doménou jsou demografické analýzy, modely a metody. O „počítání“ populací, vědeckých datech,...
Plíživá globální hrozba

Plíživá globální hrozba

Helena Žemličková  |  4. 12. 2023
Zavedení antibiotik do léčebné praxe snížilo počet úmrtí na infekční choroby a spolu se zavedením vakcinace a se zlepšením socioekonomických...
Klony útočí

Klony útočí uzamčeno

Jan Tkadlec, Oto Melter  |  4. 12. 2023
V pozdních večerních hodinách přiváží sanitka na oddělení urgentního příjmu fakultní nemocnice mladého, dosud zdravého a aktivně sportujícího...