Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Adaptivně pesimistické potomstvo

 |  7. 5. 2014
 |  Vesmír 93, 305, 2014/5

Organismy mohou mít připravené pro případ lepších či horších podmínek prostředí dvě různé životní strategie, vývojové či alespoň metabolické dráhy. Kromě obojaké genetické výbavy a specifických podnětů prostředí může vybranou dráhu ovlivnit matka živočicha prostřednictvím signálů obsažených ve vajíčku. Tyto maternální efekty modifikují fenotyp jednotlivých potomků tak, aby lépe přežili v aktuálních podmínkách, ale třeba i v budoucích podmínkách matkou předpovězených.

U slunéček živících se mšicemi, což je bohatý, ale dočasný zdroj, může samička mírně měnit velikost vajíčka, rychlost vývoje larvy a snad i dosaženou velikost potomka v dospělosti. U severoamerického slunéčka skvrnitého, Coleomegilla maculata, kolegové sledovali vývoj potomstva z vajíček nakladených během různých fází reprodukční periody: z úplně první samiččiny snůšky, z 12., 24. a 36. snůšky (za příznivých podmínek klade samička jednu snůšku denně). Polovina každé kohorty měla nadbytek potravy, druhé dovolili se krmit jen 30 minut každý den.

Procento přežití potomků bylo přirozeně nižší ve skupině s omezenou potravou. V obou skupinách ale přežívaly lépe larvy z druhé kohorty (12. snůšky). Samička tedy zpočátku neklade nejlepší vajíčka.

Délku vývoje a dosaženou velikost můžou slunéčka výjimečně ovlivňovat prostřednictvím počtu larválních instarů. Většina druhů prochází za všech podmínek čtyřmi instary. U slunéčka skvrnitého ovšem není výjimkou, když se larva zakuklí už po třetím instaru. Vylíhlý dospělec je pak o mnoho menší než obvykle. Vzácněji může vývoj probíhat přes pět instarů a dát vznik velkému jedinci. To je považováno za optimistickou strategii, protože to vyžaduje neobvykle dlouhé trvání početné mšičí kolonie.

Pesimistická strategie se třemi instary, která se hodí do situace s malým množstvím kořisti, se oproti očekávání neobjevila o mnoho častěji ve skupině s omezenou potravou než ve skupině s nadbytkem potravy. Hlavně se objevila ve třetí a čtvrté kohortě – v pozdních snůškách. Samičky zřejmě naprogramovaly u mnohých svých pozdních potomků pesimismus, který je adaptivní pro larvy nacházející staré vymírající mšičí kolonie. Závěr je tedy optimistický – vyšší fitness. (Ecological Entomology 39, 39–46, 2014/1)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Oldřich Nedvěd

Doc. RNDr. Oldřich Nedvěd, CSc., (*1965) vystudoval entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na Přírodovědecké fakultě JU vyučuje zoologii bezobratlých. V Entomologickém ústavu BC AV ČR, v. v. i. v Českých Budějovicích se zabývá ekofyziologií hmyzu.

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné