Výměšky tukové tkáně a jejich náhražky v boji proti diabetu

Tuková tkáň bývá všeobecně považována za nepříliš estetické úložiště přebytečné energie. Pozorný čtenář Vesmíru ale ví, že tím její role zdaleka nekončí. Tukové buňky (adipocyty) jsou ve skutečnosti čilými výrobci celé řady tkáňových hormonů (zjednodušeně označovaných za adipokiny), které mohou ovlivňovat řadu tělních orgánů. Už počátkem devadesátých let rozvířil vody objev leptinu (látky dlouhodobě tlumící apetit, leptos znamená řecky „hubený“, viz také Vesmír 76, 133, 1997/3). Za normálních okolností každý nárůst tukové tkáně zvedá i hladiny leptinu v krvi, a tím signalizuje do mozku, že je třeba jíst méně. Myšky s narušeným genem pro leptin nebo jeho receptor žerou bez omezení a obludně tloustnou. Bohužel naděje na využití leptinu v lékařské praxi se ukázaly jako liché. Obézní pacienti jsou většinou k leptinu necitliví, a dodatečné podávání leptinu jim proto nijak zvlášť nepomáhá.