Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Proč žáby skáčou

 |  13. 3. 2014
 |  Vesmír 93, 156, 2014/3

Děti mají někdy záludné otázky. Proč je obloha modrá? Jak najde včela cestu do úlu? A tati, proč žáby skáčou? Většina z nás ví, jak je někdy obtížné odpovědět ihned a správně.

Pro odpověď na poslední z těchto otázek se musíme vrátit do doby před více než čtvrt miliardou let, na počátek druhohor. Svět byl v té době zcela jiný než dnes. Neexistovali ještě savci ani ptáci, dokonce ani dinosauři, ptakoještěři a ryboještěři. Pevnina byla jeden veliký superkontinent, zvaný Pangea, který se rozprostíral z jižní polokoule až na severní. Nebylo tomu tak ale vždycky. Ještě na začátku devonu, v době před 400 miliony let, byla veškerá pevninská masa (včetně budoucí Evropy) soustředěna na jižní polokouli. První obojživelníci (tedy první obratlovci, kteří byli schopni existovat na souši) se objevili před 365 miliony let na území dnešního Grónska, severní Kanady a jižního Ruska, což byly všechno oblasti v tehdejším rovníkovém pásmu. Počátkem karbonu, tedy přibližně před 350 miliony let, byli již obojživelníci rozšířeni v klimaticky vhodných oblastech po celém světě. A nejen to – byli rovněž zastoupeni mnoha různými typy včetně těch, které byly přizpůsobeny životu v mořské vodě (na rozdíl od dnešních obojživelníků, z nichž ve slané vodě není schopen přežít žádný).

Nyní vidíte 10 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Zbyněk Roček

Prof. RNDr. Zbyněk Roček, DrSc., (*1945) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze, obor zeměpisbiologie. Na této fakultě působil na katedrách zoologie a paleontologie, přednášel předměty související s vývojovou morfologií živočichů a evolucí obratlovců. V současné době sev laboratoři paleobiologie Geologického ústavu AV ČR zabývá evolucí obojživelníků, především žab. Za knihu Historie obratlovců získal cenu Českého literárního fondu.

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné