Proč žáby skáčou

Děti mají někdy záludné otázky. Proč je obloha modrá? Jak najde včela cestu do úlu? A tati, proč žáby skáčou? Většina z nás ví, jak je někdy obtížné odpovědět ihned a správně.

Pro odpověď na poslední z těchto otázek se musíme vrátit do doby před více než čtvrt miliardou let, na počátek druhohor. Svět byl v té době zcela jiný než dnes. Neexistovali ještě savci ani ptáci, dokonce ani dinosauři, ptakoještěři a ryboještěři. Pevnina byla jeden veliký superkontinent, zvaný Pangea, který se rozprostíral z jižní polokoule až na severní. Nebylo tomu tak ale vždycky. Ještě na začátku devonu, v době před 400 miliony let, byla veškerá pevninská masa (včetně budoucí Evropy) soustředěna na jižní polokouli. První obojživelníci (tedy první obratlovci, kteří byli schopni existovat na souši) se objevili před 365 miliony let na území dnešního Grónska, severní Kanady a jižního Ruska, což byly všechno oblasti v tehdejším rovníkovém pásmu. Počátkem karbonu, tedy přibližně před 350 miliony let, byli již obojživelníci rozšířeni v klimaticky vhodných oblastech po celém světě. A nejen to – byli rovněž zastoupeni mnoha různými typy včetně těch, které byly přizpůsobeny životu v mořské vodě (na rozdíl od dnešních obojživelníků, z nichž ve slané vodě není schopen přežít žádný).