Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Osídlení Madagaskaru

Ad Vesmír 92, 686, 20013/12
 |  13. 3. 2014
 |  Vesmír 93, 129, 2014/3

Článek Pavla Dudy je zajímavý, ale do nekonečné diskuse o osídlení Madagaskaru nepřináší bohužel příliš nového. Téměř vše napsal již P. Hošek (Vesmír 87, 380, 2008/6) a doplnil autor tohoto příspěvku (Vesmír 87, 425, 2008/7).

Otázka „kolik bylo migrací“ a odkud vycházely (pokud jich bylo více), není dodnes spolehlivě vyřešena. Jazykový charakter malgaštiny se vzpírá autorem deklarovanému závěru, že „zakladatelská populace“ (podle zdrojů P. Dudy kolem r. 830 n. l.) čítala asi 30 žen a neznámý počet mužů. V principu je to možné, ale migrace musela být nezbytně následována dalšími, a to nejen z Bornea. Jazykovědci (například Ch. Randriamasimanana1)) nacházejí v malgaštině (vedle téměř jistých maanyanských kořenů) mnoho prvků z jazyků filipínských (o těch se zmiňuje již R. Brandstetter na přelomu 19. a 20. století), ze sumatránské batačtiny a dokonce i slova příbuzná jazykům polynéským a mikronéským. Nikdo sice nepředpokládá přímou migraci z Tichomoří (i když i tyto teorie zazněly), jde spíš o slova starého austronéského substrátu zachovaná v několika jazycích. O jednu migraci tedy zcela jistě nešlo. Ovšem předpokládat migraci už v 10.–6. století př. n. l. (V. Liščák a další) se zdá málo pravděpodobné. Pozdějších (kolika?) migrací se prý zúčastnili i předkové Acežanů, Javanců a Malajců ze severní Sumatry. Údajná poslední migrace z Indonésie a Malajska prý proběhla v 16.–17. století, a to z Melaky a Acehu.

Pokud jde o výpůjčky ze sanskrtu, je jich v malgaštině málo na to, aby se uvažovalo o masové migraci v době, kdy byla sanskrtem Nusantara doslova „zamořena“. Právě naopak, řada austronésistů (Arakin a další) se o vlivu sanskrtu ani nezmiňuje a jednotlivé výrazy přičítají spíše některé recentní migraci nebo vlivu obchodních styků.

Mnoha indonésistům se tedy z jazykového hlediska spíše vrací názor, že základní migrace proběhla mnohem dříve a že prvky indických jazyků (nejen sanskrtu) a arabštiny byly na ostrov zaneseny později. Názor o malém zakladatelské počtu žen a mužů tak připomíná spíše Dobrovského výrok o původu Čechů – „několik chorvatských dívek a mladých mužů“ – než reálnou historickou situaci. Představa, že by ztroskotavší obchodní loď z Indonésie přivezla na ostrov jednorázově tolik rozmanitých jazykových prvků z Bornea a Filipín se zdá velmi nepravděpodobná.

Poznámky

1) Randriamasimanana Ch.: The Malayo-Polynesian Origins of Malagasy. p. 26–43. In: Kirk – Sidwell. From Neanderthal to Easter Island. Association for the History of Language, Melbourne 1999.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Lubor Mojdl

Ing. Lubor Mojdl (*1944) vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou. Pracoval v několika pivovarech, kromě jiného i v Etiopii. Od roku 1990 se věnuje technické a poradenské činnosti v nápojovém průmyslu. Zajímá se o obecnou a srovnávací lingvistiku, slavistiku, austronesistika aj. E-mail: lubor.mojdl@volny.cz

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...