Aktuální číslo:

2019/10

Téma měsíce:

Sesuvy

Jak housenky lezou huseníčku na nervy

 |  13. 3. 2014
 |  Vesmír 93, 152, 2014/3

Rostliny jsou na pohled poměrně nudná stvoření, postrádající veškerou živočišnou dynamiku. Zrychlené otvírání a zavírání květů nebo kroucení fazolu kolem tyčky sice může vypadat efektně v dokumentárních snímcích, v reálném světě je však k uzoufání pomalé. Dokonce i masožravé rostliny svou kořist povětšinou pouze nudně přilepí a pomalu rozpustí, místo aby se po ní sápaly po vzoru filmové Adély. Proč? Rostlinám schází specializovaná nervová soustava, která by jim pomocí přenosu elektrických signálů umožňovala rychle řídit své pohyby a ve zlomcích sekundy reagovat na změny v okolí. Nebo ne?

Rostliny schopné rychlého pohybu můžeme skoro spočítat na prstech. Z našich lesů známe netýkavky (r. Impatiens) vystřelující do okolí svá semena. Citlivka (Mimosa) zase své lístky sklápí nejenom na noc, ale dočasně i při nešetrném dotyku. Pozorovatelsky nejvděčnější je pak nesporně mucholapka podivná (Dionaea muscipula), výjimečná masožravka, jejíž hrozivé pasti za nebohým hmyzem sklapnou skutečně bleskově. Ani vyspělá nervová soustava nedovolí nebohé mušce uniknout.

Nyní vidíte 18 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Petr Zouhar

RNDr. Petr Zouhar, Ph. D., (*1985) je absolventem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Na Stockholmské univerzitě se v současnosti zabývá zejména metabolismem tukové tkáně a s tím spojenou problematikou obezity a diabetu.
Zouhar Petr

Doporučujeme

Zhasněte světla!

Zhasněte světla!

Pavel Pecháček  |  7. 10. 2019
V důsledku technologického pokroku i rostoucí lidské populace stále přibývá míst, která jsou v noci vystavena umělému osvětlení (někdy...
Negativní dopady sesuvů

Negativní dopady sesuvů

Jan Klimeš  |  7. 10. 2019
Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a...
Odkrytá skrytá tvář Měsíce

Odkrytá skrytá tvář Měsíce uzamčeno

Pavel Gabzdyl  |  7. 10. 2019
Po celou dobu existence lidstva nám Měsíc ukazoval jen přivrácenou polokouli. Pouhých 60 let (od října 1959) známe díky ruské sondě Luna 3 i...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné