Aktuální číslo:

2021/9

Téma měsíce:

Vzdělávání

Mužská (ne)plodnost

Polemika s posly špatných zpráv
 |  11. 12. 2014
 |  Vesmír 93, 718, 2014/12

Že je muž plodný, spolehlivě zjistíme, když genetickým vyšetřením ověříme jeho otcovství u počatého dítěte. Že je muž neplodný, určíme, když si ověříme, že u něj neprobíhá spermatogeneze nebo má neprůchodné vývodné pohlavní cesty.

Plodných mužů je drtivá většina, jejich podíl lze odhadnout v naší populaci (i ve většině ostatních vyspělých zemí) na něco přes 92 %. Mužů, kteří vůbec neprodukují spermie (azoospermie), je méně než 1 % a jsou vzácní i mezi páry, které mají problémy se spontánním otěhotněním. V našem souboru 10 000 mužů z párů s poruchou plodnosti jsme našli 2,7 % azoospermiků. Přibližně u 40 % mužů s azoospermií ji způsobuje neprůchodnost vývodných pohlavních cest.

Dosud nejpoužívanějším kritériem mužské plodnosti je vyšetření tzv. spermiogramu. Tento termín zkratkovitě označuje běžné laboratorní vyšetření spermatu (koncentrace, pohyblivost, morfologie). V posledních 20 letech pojem zvulgarizoval a nejen mezi laiky je používán ve smyslu diagnózy nebo nosologické jednotky. Hovoří se o tom, že pacient je neplodný, protože má „špatný spermiogram“, dokonce nejen laici mluví o „léčbě špatného spermiogramu“.

Velmi často se hodnocení mužské plodnosti opírá o koncentraci spermií v ejakulátu. Je poměrně snadno měřitelná, ale s velkými individuálními výkyvy v závislosti na teplotě, hydrataci organismu a dalších vlivech. Jsou stanoveny normální hodnoty koncentrace spermií, z odborných publikací1) ovšem víme, že i mezi muži s méně než 9 miliony spermií v 1 ml jsou muži plodní a řada mužů s normální nebo vyšší koncentrací spermií má poruchu plodnosti. Nižší koncentrace spermií může být totiž buďto indikátorem poruchy spermatogeneze, a pak je spojena s nižší kvalitou spermií a poruchou plodnosti, nebo je individuálním znakem, a pak může být muž plodný i s touto odchylkou.

K měřením, která mají vyšší prognostickou hodnotu, patří zejména podíl progresivně pohyblivých spermií a podíl živých spermií. Ty umožňují stanovit hranici, za kterou je pravděpodobnost oplození vajíčka spermiemi daného muže v přirozených podmínkách zanedbatelná.

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

Pavel Trávník

Prof. MUDr. Pavel Trávník, DrSc. (*1947) vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. V současné době pracuje v centru reprodukční medicíny a genetiky REPROMEDA. Zabývá se preimplantačním vývojem embryí a klinickou embryologií. Je členem výboru Asociace reprodukční embryologie a výboru Sekce asistované reprodukce ČGPS ČLS JEP.

Doporučujeme

Ceny Neuron 2021: od červených krvinek k teorii grafů

Ceny Neuron 2021: od červených krvinek k teorii grafů

redakce  |  28. 9. 2021
Zatímco loni zasáhla i do udělování tradičních cen nadačního fondu Neuron pandemie covidu-19 a fond ocenil „jen“ dva vědce mimořádnými cenami za...
Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada velkého pohasnutí Betelgeuze (Vesmír 100, 106, 2021/2) se zdá být více méně rozřešena. Důležitým klíčem byla pozorování povrchu hvězdy...
Převrácená výuka a nová role učitele

Převrácená výuka a nová role učitele

Zdeněk Hurák  |  6. 9. 2021
Co je a co určitě není převrácená výuka? Jaké jsou její cíle? Pokusím se vyvrátit několik oblíbených mýtů a nabídnu vlastní učitelské zkušenosti...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné