Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Mužská (ne)plodnost

Polemika s posly špatných zpráv
 |  11. 12. 2014
 |  Vesmír 93, 718, 2014/12

Že je muž plodný, spolehlivě zjistíme, když genetickým vyšetřením ověříme jeho otcovství u počatého dítěte. Že je muž neplodný, určíme, když si ověříme, že u něj neprobíhá spermatogeneze nebo má neprůchodné vývodné pohlavní cesty.

Plodných mužů je drtivá většina, jejich podíl lze odhadnout v naší populaci (i ve většině ostatních vyspělých zemí) na něco přes 92 %. Mužů, kteří vůbec neprodukují spermie (azoospermie), je méně než 1 % a jsou vzácní i mezi páry, které mají problémy se spontánním otěhotněním. V našem souboru 10 000 mužů z párů s poruchou plodnosti jsme našli 2,7 % azoospermiků. Přibližně u 40 % mužů s azoospermií ji způsobuje neprůchodnost vývodných pohlavních cest.

Dosud nejpoužívanějším kritériem mužské plodnosti je vyšetření tzv. spermiogramu. Tento termín zkratkovitě označuje běžné laboratorní vyšetření spermatu (koncentrace, pohyblivost, morfologie). V posledních 20 letech pojem zvulgarizoval a nejen mezi laiky je používán ve smyslu diagnózy nebo nosologické jednotky. Hovoří se o tom, že pacient je neplodný, protože má „špatný spermiogram“, dokonce nejen laici mluví o „léčbě špatného spermiogramu“.

Velmi často se hodnocení mužské plodnosti opírá o koncentraci spermií v ejakulátu. Je poměrně snadno měřitelná, ale s velkými individuálními výkyvy v závislosti na teplotě, hydrataci organismu a dalších vlivech. Jsou stanoveny normální hodnoty koncentrace spermií, z odborných publikací1) ovšem víme, že i mezi muži s méně než 9 miliony spermií v 1 ml jsou muži plodní a řada mužů s normální nebo vyšší koncentrací spermií má poruchu plodnosti. Nižší koncentrace spermií může být totiž buďto indikátorem poruchy spermatogeneze, a pak je spojena s nižší kvalitou spermií a poruchou plodnosti, nebo je individuálním znakem, a pak může být muž plodný i s touto odchylkou.

K měřením, která mají vyšší prognostickou hodnotu, patří zejména podíl progresivně pohyblivých spermií a podíl živých spermií. Ty umožňují stanovit hranici, za kterou je pravděpodobnost oplození vajíčka spermiemi daného muže v přirozených podmínkách zanedbatelná.

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

Pavel Trávník

Prof. MUDr. Pavel Trávník, DrSc. (*1947) vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. V současné době pracuje v centru reprodukční medicíny a genetiky REPROMEDA. Zabývá se preimplantačním vývojem embryí a klinickou embryologií. Je členem výboru Asociace reprodukční embryologie a výboru Sekce asistované reprodukce ČGPS ČLS JEP.

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...