Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Mlok skvrnitý

 |  11. 12. 2014
 |  Vesmír 93, 678, 2014/12

Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) je nejrozšířenějším evropským zástupcem čeledi mlokovitých. Je to obojživelník protáhlého tvaru s krátkými končetinami, poměrně dlouhým a silným ocasem a velkou hlavou se zakulacenou tlamou a vypouklýma očima. Dospělý jedinec je dlouhý 18–28 cm. Nejčastěji se objevují mloci s černě zbarveným tělem se žlutými skvrnami nebo pruhy, ale velikost i zbarvení se výrazně mění dle několika poddruhů. V některých lokalitách se objevují i poddruhy se skvrnami pomerančově oranžovými až červenými. Mlok skvrnitý obývá vlhké lesní lokality v blízkosti vodních toků, avšak mimo období kladení larev žije často daleko od vody. Preferuje listnaté nebo smíšené lesy v podhorských lokalitách, nejčastěji 200–600 m n. m. Přes den se ukrývá pod kameny, kmeny stromů, listím nebo v dírách v zemi, aby byl chráněn před přímým slunečním zářením. Aktivní je především v noci a za soumraku, ale za deštivých nebo vlhkých dnů vylézá ze svých úkrytů i ve dne. Potravou mloka jsou malí až středně velcí bezobratlí živočichové – drobný hmyz, pavouci, žížaly, stonožky, slimáci apod. Na přelomu října a listopadu se ukrývá do podzemí a na jaře se objevuje počátkem dubna.

Pohlavně dospívá ve 3. až 4. roce života a páření probíhá koncem léta. V našich podmínkách je mlok živorodý, resp. vejcoživorodý, kdy se vajíčka vyvíjejí v těle samice. V březnu až květnu následujícího roku klade samice 40 až 60 larev o délce 2,2–3,2 cm do pomalu tekoucích potoků, studánek a jezírek. Larvy jsou masožravé, živí se rybím potěrem a drobnými korýši a členovci. Často se u nich také projevuje kanibalismus. K proměně u nich dochází po třech měsících v červenci až srpnu, kdy dorostou velikosti 6–8 cm. V přírodě se dožívají průměrně 20, v zajetí až 50 let.

V České republice je mlok skvrnitý dle vyhlášky 395/1992 Sb. silně ohroženým druhem. Vinu za tento stav nese lidská činnost spojená s ničením a znečišťováním přírodních vodních toků, jezírek a studánek. Na mloka se vztahuje též Bernská konvence, podle níž je zařazen mezi přísně chráněné druhy. Odchyt v přírodě je zakázán a živé jedince lze získat jen z registrovaných chovů.

Mlok skvrnitý je pasivně jedovatý živočich. V jeho kůži je několik druhů žláz produkujících hlenovitý sekret, který obsahuje řadu jedovatých substancí. Tyto žlázy jsou na zadní části hlavy, na ocase a po obou stranách hřbetu. Tvoří žluté polštářky s černými tečkami, což jsou otvory, jimž je jed vypuzován na povrch těla. Jed není příliš nebezpečný pro člověka, ale může na kůži a na sliznicích vyvolat zánět. Menším živočichům, kteří se snaží mloka napadnout, může způsobit svalové křeče, zvýšení krevního tlaku, potížes dýcháním a může takového živočicha i zabít. Díky své jedovatosti nemá téměř žádného přirozeného nepřítele. Největším nebezpečím je pro něj člověk.

Hlavní a nejprobádanější složkou mločího jedu je skupina steroidních alkaloidů. Hlavními alkaloidy jsou samandarin a samandaron, jejichž poměr se liší jak mezi jedinci, tak v průběhu roku. Samandarin má silné lokální anestetické účinky, způsobuje zrychlení tepu a dechu a při vyšších dávkách dochází k zastavení srdeční činnosti. Střední smrtná dávka (LD50) samandarinu pro myš je 1,5 mg/kg při intraperitoneálním a 3 mg/ kg při subkutánním podání. U samandaronu je to 1,2 mg/kg při subkutánním podání. Kromě těchto složek jed obsahuje i jedovaté proteiny, které vyvolávají lokální zánětlivou reakci a vykazují hemolytický účinek.

 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Glosy

O autorech

Jiří Patočka

Michal Patočka

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné