Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Co je pohřbeno v Chemnitz?

Prales vyhynulých rostlin v trojrozměrné podobě
 |  11. 12. 2014
 |  Vesmír 93, 700, 2014/12

Představte si několik metrů hlubokou díru do země v obytné části města (obr. 2), paleontologický výkop o rozměrech 24 × 18 m v nikdy nezastavěném místě – sopečný (vulkanický) popel a v něm ohromné permineralizované „kmeny“ pradávných stromovitých přesliček, kapradin, kapraďosemenných či prvních nahosemenných rostlin, kusy ulomených větví, otisky nejrůznějších listů či fertilních orgánů, místy krásné fluoritové, většinou do fialova zbarvené nodule, křemeny a ojediněle nálezy bezobratlých či dokonce obratlovců (obojživelníků a plazů). Mezi tím vším pobíhají nadšenci. Měří, zapisují, fotí, sbírají nebo jen tak sledují, a to celé pod dohledem videokamery, která snímá postup prací… O čem bude řeč?

Chemnitzský zkamenělý les

Nedaleko naší hranice s Německem, kousek od Drážďan, leží na severním úpatí Krušných hor město Chemnitz (Saská Kamenice, bývalý Karl-Marx-Stadt; obr. 3). Bylo vystavěno v místě, kde vulkanický materiál v raném permu navždy pohřbil pradávný prales. Mnohočetné nálezy fosilních kmenů při jakémkoliv hlubším rýpnutí do země během stavebních úprav v městské zástavbě jsou toho trvalým důkazem. V Chemnitz se tak svým způsobem navždy „zmrazil okamžik“ z konce prvohor. Toto významné paleontologické naleziště by se dalo přirovnat k náhodně vyfotografované momentce z dávné minulosti naší Země. Je to pro paleontology podobné místo jako antické Pompeje pro antropology. I tato katastrofická událost se odehrála relativně rychle. V raném permu vrcholil v širším okolí Chemnitz explozivní ryolitický vulkanismus. Jedna z větších erupcí nedalekého vulkánu Zeisigwald, nacházejícího se severovýchodně od Chemnitz, zakonzervovala pravděpodobně v několika minutách až dnech pradávný ekosystém. Stěžejní fosiliferní jednotkou (a přímým důkazem této události) je vrstva zeisigwaldského tufu (sopečného popela obsahujícího různé zrnitostní frakce), který tvoří svrchní část souvrství Leukersdorf (obr. 4). Absolutní stáří bylo stanoveno přibližně na 290 milionů let, což odpovídá hranici mezi svrchním sakmarem a spodním artinskem.

Nyní vidíte 15 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie

O autorech

Petra Matysová

Ronny Rößler

Doporučujeme

Člověk páchne *alkoholem

Člověk páchne *alkoholem audio

Jaroslav Petr  |  5. 8. 2018
Že pach lidského těla „vyrábějí“ bakterie, se ví už relativně dlouho. Některé mechanismy tohoto procesu jsou ale dosud stále tajemstvím. Britští...
Do světa a zase zpět

Do světa a zase zpět

Eva Bobůrková  |  31. 7. 2018
Mladý lékař Karel Kieslich o sobě říká: „Splňuji archetyp českého Honzy“. Studuje totiž na University College v Londýně, chtěl by ve světě...
Zahalená Venuše

Zahalená Venuše uzamčeno

Jan Veselý  |  16. 7. 2018
Snímky pořízené ve viditelném a infračerveném oboru kamerou VIRTIS sondy Venus Express zachycují pozoruhodná oblaka v nejvyšších vrstvách...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné