Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

Co je pohřbeno v Chemnitz?

Prales vyhynulých rostlin v trojrozměrné podobě
 |  11. 12. 2014
 |  Vesmír 93, 700, 2014/12

Představte si několik metrů hlubokou díru do země v obytné části města (obr. 2), paleontologický výkop o rozměrech 24 × 18 m v nikdy nezastavěném místě – sopečný (vulkanický) popel a v něm ohromné permineralizované „kmeny“ pradávných stromovitých přesliček, kapradin, kapraďosemenných či prvních nahosemenných rostlin, kusy ulomených větví, otisky nejrůznějších listů či fertilních orgánů, místy krásné fluoritové, většinou do fialova zbarvené nodule, křemeny a ojediněle nálezy bezobratlých či dokonce obratlovců (obojživelníků a plazů). Mezi tím vším pobíhají nadšenci. Měří, zapisují, fotí, sbírají nebo jen tak sledují, a to celé pod dohledem videokamery, která snímá postup prací… O čem bude řeč?

Chemnitzský zkamenělý les

Nedaleko naší hranice s Německem, kousek od Drážďan, leží na severním úpatí Krušných hor město Chemnitz (Saská Kamenice, bývalý Karl-Marx-Stadt; obr. 3). Bylo vystavěno v místě, kde vulkanický materiál v raném permu navždy pohřbil pradávný prales. Mnohočetné nálezy fosilních kmenů při jakémkoliv hlubším rýpnutí do země během stavebních úprav v městské zástavbě jsou toho trvalým důkazem. V Chemnitz se tak svým způsobem navždy „zmrazil okamžik“ z konce prvohor. Toto významné paleontologické naleziště by se dalo přirovnat k náhodně vyfotografované momentce z dávné minulosti naší Země. Je to pro paleontology podobné místo jako antické Pompeje pro antropology. I tato katastrofická událost se odehrála relativně rychle. V raném permu vrcholil v širším okolí Chemnitz explozivní ryolitický vulkanismus. Jedna z větších erupcí nedalekého vulkánu Zeisigwald, nacházejícího se severovýchodně od Chemnitz, zakonzervovala pravděpodobně v několika minutách až dnech pradávný ekosystém. Stěžejní fosiliferní jednotkou (a přímým důkazem této události) je vrstva zeisigwaldského tufu (sopečného popela obsahujícího různé zrnitostní frakce), který tvoří svrchní část souvrství Leukersdorf (obr. 4). Absolutní stáří bylo stanoveno přibližně na 290 milionů let, což odpovídá hranici mezi svrchním sakmarem a spodním artinskem.

Nyní vidíte 15 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie

O autorech

Petra Matysová

Ronny Rößler

Doporučujeme

Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln

Deset let gravitačních vln

Ondřej Zelenka  |  3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu

Horké vlny v měnícím se klimatu

Jan Kyselý, Ondřej Lhotka  |  3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...