Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Úbytek mořského planktonu

 |  9. 10. 2014
 |  Vesmír 93, 593, 2014/10

Mořský zooplankton představuje důležitý článek potravního řetězce v oceánech. Obecně platí, že zvýšení teploty mořské vody může způsobit zvýšení biodiverzity planktonu za současného snížení velikosti jednotlivých planktonů. Vezmeme-li v úvahu, že menší planktonní korýši mají vyšší obrat biomasy, klesá účinnost biologické pumpy, tj. vertikálního přenosu uhlíku z atmosféry do hlubin oceánů (viz Vesmír 90, 131, 2011/3). Za posledních 40 let vzrostla teplota světového oceánu o 0,1 °C. Zvyšující se teplota oceánu primárně způsobuje silnější stratifikaci, a tudíž „odříznutí“ horní produkční vrstvy od zbytku vodního sloupce. Vědci se nyní pokusili vytvořit globální model popisující odpověď potravního řetězce na oteplování oceánů s výhledem na další desítky let dopředu. Nižší primární produkci očekávají vědci na atlantickém pobřeží Evropy a v severní Evropě, zatímco například v Barentsově, Baltském nebo Černém moři biomasa fytoplanktonu i zooplanktonu pravděpodobně vzroste. Obecně výsledky ukazují na celkové snížení průměrné biomasy primárních producentů ve světovém oceánu. Nižší biomasa planktonu se projeví zhruba v polovině celkové plochy oceánů planety. Můžeme tedy předpokládat další snížení efektivity biologické pumpy. Otázkou tedy zůstává, kdo za nás bude odstraňovat oxid uhličitý z atmosféry. (Global Change Biology 20, 2124–2139, 2014)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Michal Šorf

Mgr. Michal Šorf (*1982) je doktorandem na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Zabývá se taxonomií a ekologií zooplanktonu. Ve své disertační práci zkoumá kombinovaný vliv predace bezobratlých predátorů a rybího plůdku na strukturu zooplanktonu.

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....