Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Malé velké řasy z třeboňského mlýna

Rozhovor s Ondřejem Prášilem
 |  9. 10. 2014
 |  Vesmír 93, 542, 2014/10

Niku ve štítu barokního Opatovického mlýna na okraji Třeboně původně obýval svatý Florián, dnes z ní shlíží řasa Scenedesmus quadricauda, vyvedená ve vskutku nadživotní velikosti – zvětšena je asi desettisíckrát. Napovídá, že v prostorách mlýna se už mouka nemele. Sídlí v něm centrum řasových biotechnologií Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR. Jeho vedoucí, biofyzik Ondřej Prášil vysvětluje, že řasy a jejich praktické využití není radno podceňovat.

Proč má smysl investovat do výzkumu mikroskopických řas? Není to jen celkem nedůležitý a nezajímavý zelený šlem?

To by byl obrovský omyl. Řasy a sinice jsou i v dnešní geologické době, stovky milionů let poté, co život vystoupil na souš, stále určující pro koloběh uhlíku a stabilitu ekosystémů. Kdybychom změřili množství chlorofylu nebo biomasy v mořích a na souši, zjistili bychom, že řasy se na celkovém množství podílejí jen zlomkem procenta. Většinu obstarávají stromy, tráva a další vyšší rostliny. Ale na primární produkci se souš včetně lesů a savan podílí zhruba stejnou měrou jako fotosyntetizující organismy v moři. Řasy se totiž množí v průměru každé dva až tři dny. Ta malá biomasa se za rok obnoví tolikrát, že její fotosyntetická produkce je se souší srovnatelná.

Malé objemem, velké významem?

Ano. Navíc produkce rostlin na souši je každý rok předvídatelně stejná, kdežto v mořích je velice dynamická. Například El Niño, které tuto zimu možná přijde, může ovlivnit produkci oceánů v řádu několika procent, což je nezanedbatelná změna.

Vás ale zajímá nejen význam řas pro stabilitu planetárních ekosystémů, ale i jejich praktické využití. K čemu mohou být průmyslově zpracované řasy dobré?

Aplikací je řada, od potravních doplňků a krmiv přes sekundární metabolity využitelné v medicíně po bioplasty a biopaliva. Například v potravinářství se využívá velkoobjemová kultivace řas produkujících různé karotenoidy. Z druhu Dunaliella salina se získává přírodní beta-karoten, Haematococcus je zase zdrojem astaxanthinu. Stejný karotenoid dodává červenou barvu masu lososů. Ryby si ho samy nesyntetizují a při pěstování v akvakulturách jsou krmeny peletami, které barvivo neobsahují. Chovatelé proto lososy dokrmují chemicky produkovaným astaxanthinem, který vyrábí firma La Roche. Ale konzumenti jsou stále náročnější a vyžadují přírodní produkty, takže barvivo produkované řasami se nabízí jako přijatelnější alternativa.

Jaké způsoby využití vidíte jako perspektivní, zvláště s ohledem na české klimatické podmínky? Lze doufat, že výroba biopaliv z řas bude smysluplnější než v mnoha ohledech nešťastná řepka?

Zajímavé jsou netradiční směry. Biopaliva jsou při vší úctě ještě hodně vzdálenou budoucností. Určitě stojí za to investovat do jejich výzkumu, ale na prakticky využitelné výsledky si počkáme. A v České republice má autotrofní kultivace jasná omezení daná množstvím světla. V Třeboni sezona začíná nejdříve koncem května a končí v polovině září. Jiné to je někde v subtropech s víceméně celoročně vhodnými podmínkami.

Nyní vidíte 20 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Rozhovor

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné