Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Poštovní a telegrafní úřad v Šumperku

Ernst Wiesner, 1935–1937
 |  16. 1. 2014
 |  Vesmír 93, 58, 2014/1

Brněnský architekt Ernst Wiesner (1890–1971), rodák ze slovenských Malacek, byl jedním z nejosobitějších umělců, kteří se kdy na poli české moderní architektury pohybovali. Studoval na vídeňské technice i akademii, kterou absolvoval v roce 1913 ve třídě profesora Friedricha Ohmanna. Po praxi v jeho ateliéru a vojenské službě v Polsku se vrhl na dráhu samostatně činného architekta. V letech 1919–1939 pracoval v Brně a po emigraci v roce 1939 v Londýně a později v Liverpoolu. Wiesnera, kterého označil Max Eisler ve společenské revui Měsíc za vynikajícího organizátora a jeho tvorbu za osobitou a přísnou, neproslavila jen skupina pisáreckých individuálně řešených vil, trojice administrativních budov, ale především monumentální novostavba brněnského krematoria z let 1925 až 1930. Jejich společným jmenovatelem, šumperskou poštu nevyjímaje, jsou teze, které architekt postuloval v eseji Co je moderní stavění, otištěném roku 1935 v Lidových novinách.

V textu, který můžeme považovat za Wiesnerovu konfesi, si autor položil zásadní a tehdy aktuální otázku, je- li architektura uměním a architekt umělcem v tradičním smyslu tohoto slova. Wiesner je přesvědčen, že nikoliv, neboť „jeho díla nejsou výsledkem jeho vnitřních představ, jeho obrazotvornosti, ale výslednicí vnějšího působení záměrů a potřeb jeho okolí, jsou produktem dnešního života a dnešního hospodářství“

Nyní vidíte 29 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Architektura
RUBRIKA: Architektura

O autorovi

Jakub Potůček

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné