Aktuální číslo:

2025/12

Téma měsíce:

Migrace

Obálka čísla

Poštovní a telegrafní úřad v Šumperku

Ernst Wiesner, 1935–1937
 |  16. 1. 2014
 |  Vesmír 93, 58, 2014/1

Brněnský architekt Ernst Wiesner (1890–1971), rodák ze slovenských Malacek, byl jedním z nejosobitějších umělců, kteří se kdy na poli české moderní architektury pohybovali. Studoval na vídeňské technice i akademii, kterou absolvoval v roce 1913 ve třídě profesora Friedricha Ohmanna. Po praxi v jeho ateliéru a vojenské službě v Polsku se vrhl na dráhu samostatně činného architekta. V letech 1919–1939 pracoval v Brně a po emigraci v roce 1939 v Londýně a později v Liverpoolu. Wiesnera, kterého označil Max Eisler ve společenské revui Měsíc za vynikajícího organizátora a jeho tvorbu za osobitou a přísnou, neproslavila jen skupina pisáreckých individuálně řešených vil, trojice administrativních budov, ale především monumentální novostavba brněnského krematoria z let 1925 až 1930. Jejich společným jmenovatelem, šumperskou poštu nevyjímaje, jsou teze, které architekt postuloval v eseji Co je moderní stavění, otištěném roku 1935 v Lidových novinách.

V textu, který můžeme považovat za Wiesnerovu konfesi, si autor položil zásadní a tehdy aktuální otázku, je- li architektura uměním a architekt umělcem v tradičním smyslu tohoto slova. Wiesner je přesvědčen, že nikoliv, neboť „jeho díla nejsou výsledkem jeho vnitřních představ, jeho obrazotvornosti, ale výslednicí vnějšího působení záměrů a potřeb jeho okolí, jsou produktem dnešního života a dnešního hospodářství“

Nyní vidíte 29 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Architektura
RUBRIKA: Architektura

O autorovi

Jakub Potůček

 

Doporučujeme

Migrace v pravěku střední Evropy

Migrace v pravěku střední Evropy

Martin Kuna, Jan Turek  |  1. 12. 2025
Moderní genetika dokládá pro oblast střední Evropy rozsáhlé a opakované pohyby a míšení populací v průběhu posledních osmi tisíc let. Jak tyto...
Podivná stopa na Marsu

Podivná stopa na Marsu uzamčeno

Vladimír Kopecký  |  1. 12. 2025
V červnu 2024 narazilo robotické vozítko NASA Perseverance (obr. 4) na podivný shluk kamenů. Stalo se tak v místě, kterým v dávné historii Marsu...
Jen počkej, leukemie!

Jen počkej, leukemie!

Marek Janáč  |  1. 12. 2025
Řidičů tramvaje nebo popelářů jsou plné mateřské školky. Čas tuhle ranou romantiku setře, díky čemuž občas patentový úřad zaznamená nový vynález...