Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

Poštovní a telegrafní úřad v Šumperku

Ernst Wiesner, 1935–1937
 |  16. 1. 2014
 |  Vesmír 93, 58, 2014/1

Brněnský architekt Ernst Wiesner (1890–1971), rodák ze slovenských Malacek, byl jedním z nejosobitějších umělců, kteří se kdy na poli české moderní architektury pohybovali. Studoval na vídeňské technice i akademii, kterou absolvoval v roce 1913 ve třídě profesora Friedricha Ohmanna. Po praxi v jeho ateliéru a vojenské službě v Polsku se vrhl na dráhu samostatně činného architekta. V letech 1919–1939 pracoval v Brně a po emigraci v roce 1939 v Londýně a později v Liverpoolu. Wiesnera, kterého označil Max Eisler ve společenské revui Měsíc za vynikajícího organizátora a jeho tvorbu za osobitou a přísnou, neproslavila jen skupina pisáreckých individuálně řešených vil, trojice administrativních budov, ale především monumentální novostavba brněnského krematoria z let 1925 až 1930. Jejich společným jmenovatelem, šumperskou poštu nevyjímaje, jsou teze, které architekt postuloval v eseji Co je moderní stavění, otištěném roku 1935 v Lidových novinách.

V textu, který můžeme považovat za Wiesnerovu konfesi, si autor položil zásadní a tehdy aktuální otázku, je- li architektura uměním a architekt umělcem v tradičním smyslu tohoto slova. Wiesner je přesvědčen, že nikoliv, neboť „jeho díla nejsou výsledkem jeho vnitřních představ, jeho obrazotvornosti, ale výslednicí vnějšího působení záměrů a potřeb jeho okolí, jsou produktem dnešního života a dnešního hospodářství“

Nyní vidíte 29 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Architektura
RUBRIKA: Architektura

O autorovi

Jakub Potůček

 

Doporučujeme

Optimalizace v prášku

Optimalizace v prášku

Adam Obr  |  31. 8. 2026
Tomu pokušení rozumím. Taky mám rád elegantní zkratky. Problém je, že při současném množství informací, které má průměrný člověk na dosah ruky, je...
Počátky evropského pojetí svobody

Počátky evropského pojetí svobody

Jan Turek  |  31. 8. 2026
Pro Evropany je charakteristická touha po individuální svobodě, nezávislosti a originalitě myšlení. Mohlo by se zdát, že tyto vlastnosti Evropané...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...