Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Padající listí, zlaté časy jistí – alespoň pro chvostoskoky

 |  16. 1. 2014
 |  Vesmír 93, 53, 2014/1

Jsou potravní vztahy řízeny shora, či zdola? To znamená, jsou velikosti populací, koloběhy látek a tok energie určovány spíše potravní nabídkou (čili zdola), či predačním tlakem (čili shora)? Na tuto otázku hledají ekologové odpověď již dlouho, se střídavým přikláněním se k oběma názorům. Relativně jednoduše lze experimentální pozorování provádět v jednoduchých potravních sítích vodních organismů (do vody můžeme snadno nahlížet), podstatně hůře se však studují uvedené souvislosti v prakticky nepřístupném prostředí půdy a opadu.

Tým německých výzkumníků z Univerzity v Göttingenu se rozhodl vnést světlo do poznání potravních vztahů a navrhl a provedl experimenty s jednoduchým systémem predátor-kořist. V jejich experimentálních krabicích byla vždy vyhladovělá stonožka, navlhčený opad (1, 2, 4 či 8 g suchých listů) a chvostoskoci (1 až 1000 jedinců). Vědci měřili, kolik chvostoskoků stonožka uloví v závislosti na jejich početnosti a ploše povrchů v krabici. Statisticky ověřili, že chvostoskoci i stonožky dokázali nejen využívat dno krabice (pokryté zvlhčenou vrstvičkou sádry), ale i horní a dolní stranu listů. Parametry této závislosti naznačují, že stonožky aktivně loví chvostoskoky i ve štěrbinách mezi listy i na „spodních“ stranách listů, tj. že dokážou tento prostor efektivně a aktivně využívat.

Přestože čas na pozření kořisti v krabicích s hojností listů byl kratší, čas na její nalezení v tomto prostředí silně vzrůstal, a celková úspěšnost lovu stonožek proto poklesla. Význam množství opadu pro populace stonožek přitom byl opakovaně experimentálně testován již v minulém století – manipulace s množstvím opadu v lese (přidání či odebrání) ovlivňovala početnost stonožek a tato pozitivní korelace byla interpretována jako kontrola zdola (přes početnost kořisti). Množství opadu na zemi však nepředstavuje pouze zdroj potravy pro rozkladače, ale také ovlivňuje prostorovou strukturu prostředí. Současně výsledky naznačují, že v lesích, jejichž opad se rychle rozkládá (javořiny, olšiny), kolísá v průběhu roku význam kontroly dekompozitorů seshora – na podzim je listí na zemi hodně a šance potkat predátora proto relativně malá, později s klesajícím množstvím opadu vzrůstá predační tlak a populace jsou řízeny seshora. V bukových či dubových lesích s pomaleji se rozkládajícím opadem je toto kolísání zřejmě méně výrazné. Otázkou však zůstává, jak do těchto krátkodobých laboratorních experimentů ještě napasovat populační dynamiku kořisti i predátorů – zda postupné ubývání listové plochy (a relativní zvýšení početnosti kořisti) je významnější než zvýšení absolutní početnosti kořisti v důsledku jejího namnožení. (Oecologia, 172, 877–887, 2013, doi: 10.1007/s00442-012-2530-6)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan H. Tuf

Ivan Hadrián Tuf, Ph.D., (*1974) vystudoval Přírodovědeckou a Filozofickou fakultu UP v Olomouci, kde se na katedře ekologie a životního prostředí zabývá studiem půdní fauny.

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné