Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Malárie a ekonomická krize

 |  16. 1. 2014
 |  Vesmír 93, 51, 2014/1

Bohatší země jsou obvykle lépe schopné vzdorovat nakažlivým nemocem a délka života se u nich prodlužuje. Určitou úroveň zdravotnictví bereme jako běžný a zaručený stav, a proto nás nedávné údaje ze zemí postižených ekonomickou krizí zarazí a vnitřně si pokládáme otázku: „Musí podobný stav přijít i k nám?“ Řekové v tomto roce poprvé po dlouhých letech zažili epidemii malárie, ke které došlo, protože scházely peníze na chemický postřik močálů, kde žijí komáři. V letech 2007–2010 se oproti dlouhodobému průměru zvýšil počet sebevražd v zemích postižených krizí o zhruba 10 tisíc úmrtí. V tomto počtu jsou zahrnuty i USA, takže bychom mohli říct, že nejde o vysoký počet, ale pokud bychom uvažovali v absolutních číslech, tak ekonomická krize je vražednější než teroristický útok z 11. září. Alarmující údaje přicházejí z Řecka – počet nakažených HIV od roku 2010 vzrostl o 200 %, protože je silně omezena distribuce injekčních jehel. Nejhůř dopadají řečtí kojenci – od roku 2008 se počet úmrtí zvýšil o 40 %.

Naproti tomu v jihovýchodní Asii, která prožila mnohem silnější ekonomickou krizi v letech 1997–1998, počet sebevražd nestoupl. Jak je to možné? Zde se nemohu odvolat na žádnou studii, ale na vlastní pozorování z Indonésie. Prvním je vliv širší rodiny. Člověk zde není nikdy sám, vždy je obklopen příbuznými, kteří si navzájem pomáhají. Druhým důležitým faktorem jsou nejspíš mandatorní výdaje. Mnoho rodin bydlí ve svém domě, za vodu a elektřinu utrácí jen velice málo, takže se nedostává do příjmových pastí. A pak lidé jsou zde z různých válek a občanských konfliktů zvyklí na strádání a společnost není zavedená půjčovat si na spotřebu.

Ekonomická krize na jednu stranu přináší choroby, na které jsme už zapomněli, ale na druhou stranu může v delším časovém měřítku aktivovat i společenské mechanismy, jako je rodinná soudržnost, které byly v Evropě (přinejmenším do roku 1960) poměrně běžné.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Parazitologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem nebo spoluautorem četných úspěšných knih. Z posledních let např. Co se děje se světem (2016), Evropa, náš domov (2018), Krajiny srdce (2016), Podzemní Čechy (2015), Poutník časem chaosu (2017), V síti paměti uvízl, slunce se ptal (2016), Nové počasí (2014) a mnohé další.
Cílek Václav

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...