Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Malárie a ekonomická krize

 |  16. 1. 2014
 |  Vesmír 93, 51, 2014/1

Bohatší země jsou obvykle lépe schopné vzdorovat nakažlivým nemocem a délka života se u nich prodlužuje. Určitou úroveň zdravotnictví bereme jako běžný a zaručený stav, a proto nás nedávné údaje ze zemí postižených ekonomickou krizí zarazí a vnitřně si pokládáme otázku: „Musí podobný stav přijít i k nám?“ Řekové v tomto roce poprvé po dlouhých letech zažili epidemii malárie, ke které došlo, protože scházely peníze na chemický postřik močálů, kde žijí komáři. V letech 2007–2010 se oproti dlouhodobému průměru zvýšil počet sebevražd v zemích postižených krizí o zhruba 10 tisíc úmrtí. V tomto počtu jsou zahrnuty i USA, takže bychom mohli říct, že nejde o vysoký počet, ale pokud bychom uvažovali v absolutních číslech, tak ekonomická krize je vražednější než teroristický útok z 11. září. Alarmující údaje přicházejí z Řecka – počet nakažených HIV od roku 2010 vzrostl o 200 %, protože je silně omezena distribuce injekčních jehel. Nejhůř dopadají řečtí kojenci – od roku 2008 se počet úmrtí zvýšil o 40 %.

Naproti tomu v jihovýchodní Asii, která prožila mnohem silnější ekonomickou krizi v letech 1997–1998, počet sebevražd nestoupl. Jak je to možné? Zde se nemohu odvolat na žádnou studii, ale na vlastní pozorování z Indonésie. Prvním je vliv širší rodiny. Člověk zde není nikdy sám, vždy je obklopen příbuznými, kteří si navzájem pomáhají. Druhým důležitým faktorem jsou nejspíš mandatorní výdaje. Mnoho rodin bydlí ve svém domě, za vodu a elektřinu utrácí jen velice málo, takže se nedostává do příjmových pastí. A pak lidé jsou zde z různých válek a občanských konfliktů zvyklí na strádání a společnost není zavedená půjčovat si na spotřebu.

Ekonomická krize na jednu stranu přináší choroby, na které jsme už zapomněli, ale na druhou stranu může v delším časovém měřítku aktivovat i společenské mechanismy, jako je rodinná soudržnost, které byly v Evropě (přinejmenším do roku 1960) poměrně běžné.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Parazitologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem četných úspěšných knih, např. Krajiny vnitřní a vnější (2002), Makom. Kniha míst (2004), Borgesův svět (2007), Nejistý plamen. Průvodce ropným světem (s Martinem Kašíkem, 2007), Dýchat s ptáky (2008), Podzemní Praha. Jeskyně, doly, štoly, krypty a podzemní pískovny velké Prahy (s fotografy Milanem Korbou a Martinem Majerem, 2008), Orfeus. Kniha podzemních řek (2009). V roce 2009 se stal laureátem Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.
Cílek Václav

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné