Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Malárie a ekonomická krize

 |  16. 1. 2014
 |  Vesmír 93, 51, 2014/1

Bohatší země jsou obvykle lépe schopné vzdorovat nakažlivým nemocem a délka života se u nich prodlužuje. Určitou úroveň zdravotnictví bereme jako běžný a zaručený stav, a proto nás nedávné údaje ze zemí postižených ekonomickou krizí zarazí a vnitřně si pokládáme otázku: „Musí podobný stav přijít i k nám?“ Řekové v tomto roce poprvé po dlouhých letech zažili epidemii malárie, ke které došlo, protože scházely peníze na chemický postřik močálů, kde žijí komáři. V letech 2007–2010 se oproti dlouhodobému průměru zvýšil počet sebevražd v zemích postižených krizí o zhruba 10 tisíc úmrtí. V tomto počtu jsou zahrnuty i USA, takže bychom mohli říct, že nejde o vysoký počet, ale pokud bychom uvažovali v absolutních číslech, tak ekonomická krize je vražednější než teroristický útok z 11. září. Alarmující údaje přicházejí z Řecka – počet nakažených HIV od roku 2010 vzrostl o 200 %, protože je silně omezena distribuce injekčních jehel. Nejhůř dopadají řečtí kojenci – od roku 2008 se počet úmrtí zvýšil o 40 %.

Naproti tomu v jihovýchodní Asii, která prožila mnohem silnější ekonomickou krizi v letech 1997–1998, počet sebevražd nestoupl. Jak je to možné? Zde se nemohu odvolat na žádnou studii, ale na vlastní pozorování z Indonésie. Prvním je vliv širší rodiny. Člověk zde není nikdy sám, vždy je obklopen příbuznými, kteří si navzájem pomáhají. Druhým důležitým faktorem jsou nejspíš mandatorní výdaje. Mnoho rodin bydlí ve svém domě, za vodu a elektřinu utrácí jen velice málo, takže se nedostává do příjmových pastí. A pak lidé jsou zde z různých válek a občanských konfliktů zvyklí na strádání a společnost není zavedená půjčovat si na spotřebu.

Ekonomická krize na jednu stranu přináší choroby, na které jsme už zapomněli, ale na druhou stranu může v delším časovém měřítku aktivovat i společenské mechanismy, jako je rodinná soudržnost, které byly v Evropě (přinejmenším do roku 1960) poměrně běžné.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Parazitologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem četných úspěšných knih, např. Krajiny vnitřní a vnější (2002), Makom. Kniha míst (2004), Borgesův svět (2007), Nejistý plamen. Průvodce ropným světem (s Martinem Kašíkem, 2007), Dýchat s ptáky (2008), Podzemní Praha. Jeskyně, doly, štoly, krypty a podzemní pískovny velké Prahy (s fotografy Milanem Korbou a Martinem Majerem, 2008), Orfeus. Kniha podzemních řek (2009). V roce 2009 se stal laureátem Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.
Cílek Václav

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné