Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Sibiřský stín ve službách permafrostu

 |  5. 9. 2013
 |  Vesmír 92, 470, 2013/9

Mezi mnoha zprávami o akcelerujících změnách klimatu dorazila nedávno ze Sibiře jedna jdoucí proti proudu. Areál osídlený křovinami tundry se v důsledku oteplování zvětšuje a současně se posouvá směrem k severu. To přináší významnou změnu v saldu energie, kterou si aktivní povrch vyměňuje s atmosférou. Díky dříve nebývalému stínu, který rostliny poskytují zemskému povrchu, se zužuje činná vrstva permafrostu (povrchová, tzv. regelační vrstva, která v létě roztává a v zimě znovu zamrzá).

Experimentálně to potvrdil rusko-nizozemský tým, který měřil celkovou radiaci, tepelný tok ze zemského povrchu a půdní teplotu jak na lokalitách, kde byly porosty břízy trpasličí odstraněny, tak na těch, kde byly ponechány. Následně pak byly tyto hodnoty dávány do souvislosti právě s tloušťkou činné vrstvy. Celosvětově očekávané zrychlené degradaci permafrostu v teplejším podnebí tak minimálně na severovýchodní Sibiři zatím nic nenasvědčuje, což je pro permafrost, který pokrývá 25 % souše severní polokoule, určitě dobré znamení. Není však jasné, zda bude tato kompenzace ke konzervaci „trvale“ zmrzlé půdy stačit.

Glob. Change Biol. 16, 1296–1305, 2010/4

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Lehejček

Mgr. et Ing. Jiří Lehejček, Ph.D., (*1986) vystudoval fyzickou geografii na  Přírodovědecké fakultě UK a lesnictví na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU. V rámci svého doktorátu se na ČZU věnoval rekonstrukci klimatu Arktidy pomocí anatomických parametrů dřevin tamní tundry. V současnosti působí v Ústavu environmentální bezpečnosti na Fakultě logistiky a krizového řízení UTB ve Zlíně. Špatně snáší vedra.
Lehejček Jiří

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné