Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Sibiřský stín ve službách permafrostu

 |  5. 9. 2013
 |  Vesmír 92, 470, 2013/9

Mezi mnoha zprávami o akcelerujících změnách klimatu dorazila nedávno ze Sibiře jedna jdoucí proti proudu. Areál osídlený křovinami tundry se v důsledku oteplování zvětšuje a současně se posouvá směrem k severu. To přináší významnou změnu v saldu energie, kterou si aktivní povrch vyměňuje s atmosférou. Díky dříve nebývalému stínu, který rostliny poskytují zemskému povrchu, se zužuje činná vrstva permafrostu (povrchová, tzv. regelační vrstva, která v létě roztává a v zimě znovu zamrzá).

Experimentálně to potvrdil rusko-nizozemský tým, který měřil celkovou radiaci, tepelný tok ze zemského povrchu a půdní teplotu jak na lokalitách, kde byly porosty břízy trpasličí odstraněny, tak na těch, kde byly ponechány. Následně pak byly tyto hodnoty dávány do souvislosti právě s tloušťkou činné vrstvy. Celosvětově očekávané zrychlené degradaci permafrostu v teplejším podnebí tak minimálně na severovýchodní Sibiři zatím nic nenasvědčuje, což je pro permafrost, který pokrývá 25 % souše severní polokoule, určitě dobré znamení. Není však jasné, zda bude tato kompenzace ke konzervaci „trvale“ zmrzlé půdy stačit.

Glob. Change Biol. 16, 1296–1305, 2010/4

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Lehejček

Mgr. et Ing. Jiří Lehejček, Ph.D., (*1986) vystudoval fyzickou geografii na  Přírodovědecké fakultě UK a lesnictví na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU. V rámci svého doktorátu se na ČZU věnoval rekonstrukci klimatu Arktidy pomocí anatomických parametrů dřevin tamní tundry. V současnosti působí v Ústavu environmentální bezpečnosti na Fakultě logistiky a krizového řízení UTB ve Zlíně. Špatně snáší vedra.
Lehejček Jiří

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné