Sibiřský stín ve službách permafrostu

Mezi mnoha zprávami o akcelerujících změnách klimatu dorazila nedávno ze Sibiře jedna jdoucí proti proudu. Areál osídlený křovinami tundry se v důsledku oteplování zvětšuje a současně se posouvá směrem k severu. To přináší významnou změnu v saldu energie, kterou si aktivní povrch vyměňuje s atmosférou. Díky dříve nebývalému stínu, který rostliny poskytují zemskému povrchu, se zužuje činná vrstva permafrostu (povrchová, tzv. regelační vrstva, která v létě roztává a v zimě znovu zamrzá).

Experimentálně to potvrdil rusko-nizozemský tým, který měřil celkovou radiaci, tepelný tok ze zemského povrchu a půdní teplotu jak na lokalitách, kde byly porosty břízy trpasličí odstraněny, tak na těch, kde byly ponechány. Následně pak byly tyto hodnoty dávány do souvislosti právě s tloušťkou činné vrstvy. Celosvětově očekávané zrychlené degradaci permafrostu v teplejším podnebí tak minimálně na severovýchodní Sibiři zatím nic nenasvědčuje, což je pro permafrost, který pokrývá 25 % souše severní polokoule, určitě dobré znamení. Není však jasné, zda bude tato kompenzace ke konzervaci „trvale“ zmrzlé půdy stačit.

Glob. Change Biol. 16, 1296–1305, 2010/4